Babiččina zahrádka – ekozahrada minulosti

Babiččina zahrádka – ekozahrada minulosti

Kdysi se sázelo jen na vzdálenost chrstnutí vody od nádobí (saponáty se nepoužívaly)
Kdysi se sázelo jen na vzdálenost chrstnutí vody od nádobí (saponáty se nepoužívaly)

Je voňavá a zjara plná konvalinek a fial. Patří na ni kalina,  komule a bez. V létě na tyčkovém plotě kvete hrachor, hned za ním řeřicha, oměj šalamounek a pestrobarevné orlíčky. Kytici tu natrháte ve chvilce a ještě zbude dost pro kapličku na rozcestí.

Výsadby se málokdy udržely za plotem
Výsadby se málokdy udržely za plotem
Bez růží by tu něco chybělo
Bez růží by tu něco chybělo

Z pohledu kolemjdoucího je babiččina zahrádka společenstvím máty, šnitlíku a popínavých růží. Ano, je trochu neuspořádaná a v létě i zdivočelá. Utíkají z ní květiny k sousedovi a dovnitř se stěhují luční květy. Komu by ale vadily kopretiny či pomněnky? Z ptačí perspektivy je babiččina zahrádka veselá strakatina, kam se vždycky vejde i lavička pro rozjímajícího zahradníka či chalupáře.

 

Tradiční venkovská zahrada

Babiččina zahrádka je směsí užitkových a okrasných rostlin
Babiččina zahrádka je směsí užitkových a okrasných rostlin

Pro vesnické zahrádky je typická přirozenost, proto na nich nenajdete žádné výrazně tvarované dřeviny ani jehličnany s ostrou konturou. Cesty na venkovské zahradě jsou až na výjimky nezpevněné – pouze na místech intenzivního provozu bývaly kamenné šlapáky. I ohraničení bývá spíše jen symbolické – stačí nízký dřevěný plůtek.

Laskavec nesměl chybět
Laskavec nesměl chybět

Tradiční selská zahrada bývala za dvorem a měla podobu smíšených záhonů zeleniny, léčivých bylin a květin. Dnes už se ví, že tato směs je nejen estetická a zajímavá, ale je účinná proti rozmnožení škůdců a plísní. Asi proto je tento typ zahrady jako kombinace užitkovosti a okrasné funkce  stále živý na Jižní Moravě, kde bývají zeleninové záhony lemované trvalkami a letničkami.

 

 

Poezie bylinek

Voňavé bylinky do kuchyně rostou hned u domu
Voňavé bylinky do kuchyně rostou hned u domu

Podél ústřední pěšiny byla založená rabata se směsicí květin, zeleniny a vonných bylinek. Léčivé a aromatické byliny byly pro domácí použití velmi důležité, proto měly v záhonech největší zastoupení (šalvěj, yzop, tymián, máta, routa, libeček, sléz, levandule, meduňka, pelyněk, dobromysl).

Vonné druhy naše babičky a prababičky používaly nejen do prádla, ale i pro ovonění místností, proti molům a škůdcům, a dokonce je vkládaly i do knih.

 

Předzahrádka

Předzahrádka u velkého stavení už chce dost údržby
Předzahrádka u velkého stavení už chce dost údržby

Stejně jako kdysi je předzahrádka vizitkou zahrady a chloubou pěstitelských schopností majitele. Patří na ni především květiny – trvalky, letničky, cibuloviny s několika akcenty okrasných keřů. Každý rokem je trochu jiná, i když se stejnými rostlinami. Když několik let experimentujete a vystihnete tu správnou sestavu, vyseté a vysázené rostliny se už samy přesévají a vytvářejí přirozené společenstvo.

Krása nenucenosti výsadeb
Krása nenucenosti výsadeb

Pokud netrváte na výlučně okrasné roli předzahrádky a k tomu ta vaše sousedí s méně frekventovanou venkovskou cestou, můžete na ni zasadit i nenuceně zakomponovanou zeleninu a trsy aromatických rostlin.

Tak nebo tak – na rozdíl od „sešněrovaných“ předzahrádek městského typu založených na trvalkách s různobarevnými listy a zakrslých jehličnanech, doplněných kameny a kusem anglického trávníku, působí ta babiččina zahrádka dojmem naprosté svobody. Nenajdeme tu sestříhané keříky, rostliny si tu rostou volně, a když se příliš rozbují, jsou rozdány. Pěšinku lemují polštáře bylinek, které mezi kameny částečně přetékají z okrajů záhonů a změkčují tak její strohou linii.

 

Babiččiny trvalky

Srdcovka je vděčná trvalka
Srdcovka je vděčná trvalka
Hvozdíky už se nepěstují tak běžně, jako dřív
Hvozdíky už se nepěstují tak běžně, jako dřív

Do trvalkové sestavy venkovské zahrady patří třemdava bílá (hořící keř), kohoutek plamenný, lilie zlatohlavá, chejr vonný a topolovky. Atmosféru babiččiny zahrádky a předzahrádky barevně doplňují mohutné zahradní máky, voňavé hvozdíky a také rozchodníky, zdobící zahrádku v podzimním období. Na předzahrádku se hodí robustní růžovobílé srdcovky (původem z čínských císařských zahrad), pivoňky a jejich protiklad: violky a macešky. A konečně: na starodávné zahrádce nesměly v žádném případě chybět jarní cibuloviny – zejména modřence a tulipány.

Podle místa bývaly na zahradě vysazeny i keře – angrešty, rybíz, pustoryl, stolistá růže či nízká mandloň a samozřejmě i šeřík.

Babiččiny letničky

Slunečnice potěší oko, včely, mlsný jazyk i ptáky v zimě
Slunečnice potěší oko, včely, mlsný jazyk i ptáky v zimě

Do říše starodávných letniček lákajících k utržení patří balzamíny, třapatky a slunečnice, mařinka vonná, klanokvět, hrachor vonný a také drchnička a laskavec. Babiččina zahrádka by dále mohla hostit i druhy, jako jsou černucha damašská, ostálka, hajnička, zahradní zvonky, vlčí máky, svlačce a marokánky pestré. Ideálním stanovištěm pro letničky jsou obruby záhonů, stinná místa u paty stromů, rabata a mezery v trvalkovém záhonu.

 

Záhumenek

Záhumenek - a za ním už je okolní krajina
Záhumenek – a za ním už je okolní krajina

Co nejblíže u kuchyně se hospodyně snažily mít zásobu bylinek a kořeninové rostliny. Ať už v květináčích a truhlících nebo na suché zídce či komponované do záhonů. Ty dnes vystřídaly geometrické pojaté kompozice ve tvaru čtverce, kruhu, oválu či spirály, které jsou protkány cestičkami, aby byly bylinky i zelenina dostupné při údržbě i sklizni.

 

Milují ji děti

Místo anglického je lepší přirozený trávník obohacení o trávní jahody
Místo anglického je lepší přirozený trávník obohacení o trávní jahody

V babiččině zahrádce se dobře cítí dospělí i děti, které tu mají pocit bezpečí v různých skrýších, svobodu pro hry, nápady i drobná dobrodružství a samozřejmě i mnoho chutného k jídlu. Prostřený stůl tu mají i volně žijící živočichové, kterým přírodní zahrada poskytuje místo k rozmnožování.

 

Kytky od sousedky

Muškáty jsou u nás klasika už několik staletí
Muškáty jsou u nás klasika už několik staletí

Nejběžnějším způsobem rozšiřování jednotlivých druhů a odrůd rostlin bylo vzájemné předávání mezi přáteli a sousedy, vzácnější druhy se na zahrádky dostávaly ze zámeckých sídel – jako třeba muškáty a fuchsie. Samozřejmostí bylo přenášení okrasných druhů z okolní přírody. Vznikala tak autentická výsadba, kde se přirozeně vytřídily nejodolnější a nejvhodnější druhy pro pěstování v dané oblasti.

NAŠE RADA

ZAKLÁDÁME „BABIČČINU“ ZAHRÁDKU

Ptačí pítko nestojí moc a poslouží dobré věci
Ptačí pítko nestojí moc a poslouží dobré věci

+ Vyčleňte na zahradě alespoň malý kout zahrady přírodě a nechte ji tam hospodařit.

+ Sázejte především původní české byliny, keře a stromy, které patří do naší krajiny.

+ Udělejte si na zahradě alespoň malé jezírko. Voda v zahradě znamená život a vy budete mít co pozorovat.

+ Nezapomeňte na žíznivé ptáky a postavte jim ptačí pítko.

+ Pokud je to možné, ponechte na zahradě vzrostlé stromy a alespoň jeden starý uschlý strom. Bývají domovem užitečného hmyzu i ptáků.

Topolovky zkrášlí zahradu v pozdním létě
Topolovky zkrášlí zahradu v pozdním létě

+ Nesekejte zbytečně často trávu. Delší tráva poskytne úkryt půdě, která tak rychle nevysychá, ale i skrýš pro mnoho zvířat.

+ Sázejte rostliny, které mají plody užitečné pro lidi i pro zvířata. Neplodné kultivary mají sice pěkné květy, ale jinak jsou sterilní, takže nepřinášejí užitek hmyzu ani ptákům.

+ Snažte se, aby na zahradě od jara do podzimu něco kvetlo. Zvláště důležité jsou rostliny, které kvetou brzy na jaře, kdy je v přírodě velký nedostatek potravy – například vrba jíva.

Proč by zahrada nemohla nést i užitek?
Proč by zahrada nemohla nést i užitek?

Text: Radka Borovičková

Foto: Zdeněk Roller

 

Podobné články v internetu: