Jak chovat přes léto na zahradě želvy

Venkovní terárium pro dve suchozemské želvy na soukromé zahradě — Venkovní terárium pro dvě suchozemské želvy na soukromé zahradě

V našem klimatu nemůžete nechat želvy na zahradě přezimovat, ale od pozdního jara až do podzimu si mohou užívat sluníčka. Jen jim musíte nabídnout možnost vyhřívaného úkrytu na chladnější dny.

Tohle částečně prosklené venkovní terárium jsme kdysi potkali v zoo Děčín

Pozor, jakkoli to zní legračně, želvy umí být rychlé! Pokud necháte suchozemskou želvu pár hodin volně chodit po zahradě bez dozoru, může vám dírou v plotě zmizet pryč nebo se zahrabe do záhonu. Stálý ohrazený výběh je bezpečnější.

Suchozemské želvy můžete mít venku přes celé léto. Takto chované želvy jsou otužilé, odolné, životaschopné a v neposlední řadě mají dokonale rostlé krunýře díky dostatku ultrafialového záření. Pouze při větším dlouhodobém poklesu teploty (pod 18 stupňů) je raději vraťte do terária.

Stálý výběh

Suchozemská želva je ve vyšší vegetaci dokonale šťastná

Stálý letní výběh by měl mít pevné základy. Želvy se totiž dovedou výborně zahrabávat. Stačí vyhloubit po obvodu rýhu do hloubky asi 50 cm a vylít betonem. Pak už jen na ztvrdlé základy postavte zídku nebo pevnou ohrádku. Měla by být vysoká asi 50-60 cm (alespoň 5krát větší než samotná želva) a měla by mít raději nepravidelný tvar nebo alespoň široce zaoblené rohy. Želvy tak stimulujete k intenzivnějšímu pohybu.

Ohrádka

Můžete vybudovat i méně pracnou ohrádku z dřevěných kůlů. Zaostříte je, naimpregnujete proti vlhkosti a zatlučete do potřebné hloubky po celém obvodu výběhu. Výběh by měl být umístěn na takovém místě, kam po většinu dne svítí sluníčko. Želva má sice ráda teplo, ale přesto jí musíte umožnit, aby se mohla schovat do stínu. Docílíte toho buď vysázením keřů, nebo vybudováním přístřešku.

Napajedlo

V jedné části výběhu připravte napajedlo, kde se želva bude i koupat. Nezapomeňte udělat pozvolna se svažující stěny. Největší hloubka nesmí přesáhnout 15 cm. Suchozemské želvy mají těžký krunýř a mohly by se utopit. Takto mělká voda se ale snadno kazí a vysychá, proto je lepší nechat napajedlem protékat potůček, který trubkou odvedete třeba do jezírka.

Přístřešek

Želvě můžete nabídnout na noc a na chladnější dny úkryt mezi velkými kameny nebo v dřevěné boudičce. V úkrytu by měla mít k dispozici buď infračervenou žárovku nebo výhřevný kámen, ale pozor na instalaci – raději ji svěřte skutečnému elektrikáři.

Někdy místo kamene poslouží ke slunění větší kamarádka

Doplňky

Nezapomeňte velký plochý a nezastíněný kámen, který se vyhřeje a bude želvu hřát i zespodu. Samozřejmostí je vegetace. Na rozdíl od vás si želva nepřeje anglický trávník. Spíše ocení všelijaké rumištní rostliny, jako je čekanka, pelyněk, pampeliška, divizna, locika, heřmánek nebo jitrocel. Nezaškodí ani podběl, která má přes léto široké listy. Tyto byliny želvě poskytnou pocit úkrytu před orlosupy (že u nás nežijí, to jí nevysvětlíte) a také jí chutnají.

Nebezpečí

Kromě podchlazení může želva zažít i setkání s klíšťaty, toulavými kočkami nebo s vaším psem. Prokousnutý krunýř řeší veterináři překvapivě často. Stěny výběhu by měly být dole natolik hladké, aby po nich želva nešplhala. Spadnout na záda, to je pro želvy celkem vážný problém. A hlavně se ještě jednou ujistěte: má vaše zvíře ve výběhu dostatek slunce, stínu, vody a potravy?

Nezdá se to, ale želvy dovedou být rychlé

Krmení želvy venku

Nespoléhejte na vegetaci ve výběhu. Krmit se prostě musí. Zapomeňte na salát a rajčata – pro suchozemské želvy je ideální vyšší tráva s lučními květinami, případně seno! Ze zeleniny brokolice, zelená paprika, kousek pórku, hrášek, špalíček salátové okurky. Po ovoci se želva sice vrhne střemhlav, ale to by pro ni mělo sloužit jen jako sladký pamlsek. Jak byste dopadli vy, kdyby vás někdo denně krmil sladkostmi? Takže čtvrtku letního jablka, kus hrušky, švestku, meruňku, pár kulišek hroznů nebo černého rybízu určitě ano, ale tak jednou až dvakrát týdně (a samozřejmě vždy jen jeden kousek z výše jmenovaných, ne všechno!). Zato nezaškodí olistěné větvičky vrby, dubu, jabloně a za úbory pampelišek nebo trs ptačince vás želva bude vysloveně milovat. Krmení občas posypte vhodným minerálním přípravkem nebo do výběhu vhoďte sépiovou kost. Jako lahůdku, se kterou se musí také jen po troškách, můžete nalovit pár živých drobných plžů. Pokud je želva vypátrá, dostane příděl živočišných bílkovin.

A co želvy vodní?

Želva nádherná patří jen do jezírka. Do volné přírody ji rozhodně nevypouštějte - škodí tam! — Želva nádherná patří jen do jezírka. Do volné přírody ji rozhodně nevypouštějte – škodí tam!

Mnoho chovatelů vypouští přes léto vodní želvy do jezírka. Proč ne, rády se budou na břehu vyhřívat a zaloví si nějaké ty plže a larvy hmyzu. S krmením granulemi opatrně, ať přebytečné krmivo nezkazí vodu, ale bez přikrmování své miláčky také nemůžete nechat.

Pozor na volné pobíhání psa – nevíte, co jej může napadnout. Naopak rybí potěr a pulci nejsou pro vodní želvu nebezpečím, nýbrž potravou.

Vodní želvy rády hrabou v bahně. Květináče s lekníny vám tedy mohou zničit. A co je horší: máte-li jezírko fóliové, raději na letní vypouštění želv zapomeňte. Želví drápy by vám z peněženky vytáhly pořádnou sumu na opravu potrhané fólie.

Želvu bahenní nelze chovat bez povolení, je u nás chráněná

Text: Radka Borovičková

Foto: Zdeněk Roller