Lískovníček  – exotika pro vaši zahradu

Exotický keř, který může mít i podobu stromku s několika kmeny, se lísce podobá jen jménem a tvarem listů. Jeho výška 150 až 250 centimetrů ho předurčuje jako dřevinu vhodnou pro živý plot, ale uplatí se i na předzahrádce.

Jeho ochranné větve totiž dovedou vytvořit příjemné mikroklima pro jarní okrasné cibuloviny. Botanicky patří k vilínům, které jsou domovem ve východní Asii a Himálaji.

Když kvete lískovníček

Nezvyklé světle žluté až zelenavé zvonkovité květy lískovníčku s podpůrnými listeny jsou seskupené do vzdušných hroznů, které tvarem i barvou mohou připomínat chmelovou šištici. Objevují se nejčastěji v březnu, dříve než listy. Lískovníček (Corylopsis sp.) se pěstuje ve dvou základních druzích – lískovníček chudokvětý (C. pauciflora) a lískovníček klasnatý (C. spicata). Liší se od sebe hlavně výškou, první je drobný, druhý naopak statnější a vitálnější a tvoří snadno kořenové výmladky. V botanických zahradách či dendrologických sbírkách se můžete setkat i s druhem lískovníčku olysalého (C. glabrescens) s nezvykle skvrnitými listy.

Kam jej vysadit

Vyhovují mu teplejší chráněná místa. Po zakořenění se z něj stává mrazuvzdorná dřevina s jednoduchým pěstováním. Nepotřebuje téměř žádný řez, tedy ani výchovný, ani udržovací. Pouze staré, už málo kvetoucí rostliny lze povzbudit zmlazovacím řezem, na nových větvičkách se zpravidla objeví opět květy. Půda by pro tento keř měla být výživná, humózní, přiměřeně vlhká. Na suchých kamenitých místech se mu dařit nebude. Chcete-li, aby krása lískovníčků v zahradě vynikla, vyberte pro ně místo s tmavším nebo jednolitým pozadím, například u cihlové zdi, vedle jehličnanů nebo stálezelených vzrostlých bobkovišní či v sousedství živého plotu ze zimostrázu.

Text: Radka Borovičková

Foto: Zdeněk Roller