Miniarboretum u Holubů – část I.

Miniarboretum u Holubů – část I.

Miniarboretum u Holubů hostí nespočet dřevin
Miniarboretum u Holubů hostí nespočet dřevin

Ve Staříči, poddolované vesnici u Frýdku-Místku, je navzdory někdejší těžbě krásně. Obec má ve znaku vzácný, žlutě kvetoucí len, kolem vsi jsou lokality s chráněnými teplomilnými rostlinami a brouky. A k tomu tu vyrostlo „Miniarboretum u Holubů“. Malé ale rozhodně není!

Na houpací síť majitelům moc času nezbývá
Na houpací síť majitelům moc času nezbývá

Majitelé, manželé Holubovi, jsou zahradníci a sběratelé dřevin, jimž se zahrada během třiceti let rozrostla do arboreta. Specifikem zahrady jsou kompozice, připomínající pravěkou krajinu. Však také miniarboretum spolklo kolem 330 tun kamene rozmístěného ve skalkách a kolem jezírek.

IMG_9025Zahrada na způsob pravěké krajiny

Během let Holubovi pozemek mnohonásobně rozšířili (nyní zabírá celou stráň nad domem) a uskutečnili i velké terénní úpravy.

„S pěstováním a tvarováním bonsají a sázením zakrslých konifer a čarověníků jsme začali po roce 1986.“ Nyní na ploše hektarového arboreta roste přes 2000 druhů rostlin – od miniatur přes roubované rostliny na kmínku, azalky, rododendrony, vřesy a vřesovce, až k převislým a plazivým rostlinám. Horní částí pozemku se věnovaná sbírce javorů.

Kvetoucí louka chce méně časté sekání, ale ponechaná bez kosení by časem přestala kvést
Kvetoucí louka chce méně časté sekání, ale ponechaná bez kosení by časem přestala kvést

Kopec s květnou louku

Spolu s majitelem, Radkem Holubem, procházíme miniarboretum a zvolna stoupáme. Cestou míjíme několika bizarních skalek a jezírek, ale i lesní partie, kde se mísí les s mohutnými pěnišníky.

IMG_8975Ve střední části stráně míjíme porost květné louky, dozdobené vysokými tvarovanými jalovci. Celek připomíná surrealistickou krajinu. Kvůli optickému efektu je květná louka je obsekaná do fazolovitého tvaru.

„Barevný porost s pozadím krátce střiženého trávníku mnohem lépe vynikne,“ říká majitel. „Začalo to tím, že nám bylo líto pokosit trsy kopretin, které na travnatém pozemku rostly. Pak jsme si řekli: když květy, tak v pořádném množství. Na pozemku se dvacet let nehnojilo a nepráškovalo, nadbytečné dusičnany z půdy vyprchaly. Půda tedy byla připravená, stačilo jen pokosit louku a rozesít semena kopretin, zvonků a kohoutků. Trocha pryskyřníků a úzkolistých šťovíků doplnilo společenstvo do původního stavu, jaký tu býval někdy před sto lety,“ vysvětluje majitel.

Pohled na louku je šrámkovsky nostalgický a okouzluje jemnou paletou barev. „Naše návštěvy si většinou hned naplánují, že si vybudují květnou louku i na své zahradě,“ říká pan Holub.

Vybudování jezírka ned úpatím svahu znamenalo velké zemní práce
Vybudování jezírka ned úpatím svahu znamenalo velké zemní práce

Pravěká jezírka vybudovaná z těšínitu

IMG_9024Holubovi měli to štěstí, že se jim podařilo sehnat potřebné množství horniny vzácného, temně zbarveného těšínitu. Nevelká žíla této sopečné horniny se objevila například při ražení ostravské dálnice. Vzhledově tyto kameny evokují doby, kdy byla naše Země ještě docela mladá.

Miniarboretum má jezírka tři. Kolem nich jsou z těšínitu skalky a pár větších kamenů vyčnívá nad hladinu největšího jezírka. Rozlehlé plochy střední části zahrady navíc pokrývá souvislá vrstva šotoliny z místní „břidly“ jakožto mimořádně účinný mulč.

Prostředí střední části zahrady umocňují kovové plastiky obřích kudlanek a vážek z dílny zdejšího kováře.

V prehistorickém kameništi najdete stovky čarověníků (mnohé nesou jméno Holub a jsou původem z Beskyd), doplněné tvarovanými cypřišky. Společenství zpestřují koberce hvozdíků a kosmatců. Pozadí i pohyblivý stín poskytují skalkám a jezírkům vyšší tvarované dřeviny nebo vzrostlý pěnišníkový keř.

Mělké jezírko pro bažinné rostliny a rašeliník
Mělké jezírko pro bažinné rostliny a rašeliník

Jak vypadá imitace pravěké bažiny

IMG_9106Na pozemku manželé postupně vystavěli kaskádu tří jezírek. To horní představuje spíše jen kořenovou čističku z houštiny kosatců žlutých a prustek. Prostřední a největší hostí na sto padesát kaprů koi a karásků. „Na začátku tu byli jen čtyři kapříci,“ lakonicky komentuje rybí nadílku Radek Holub. Můžeme je sledovat z lavičky na břehu vydlážděném kameny, se spárami vyplněnými břidlicovou šotolinou.

Spodní jezírko si zkoušíme ve fantazii asi desetkrát zvětšit a máme před sebou imitaci bažin z dob, kdy tady vznikaly sloje antracitu. Hloubku pouhých sedmnáct centimetrů tu opanovaly prustky, řezany, sítina mečolistá a v hustém porostu mechů také masožravé rosnatky. Vážky tu o překot kladou vajíčka a vzájemně soupeří o teritorium, občas některá z nich skončí v žaludku zeleného skokana.

Na zarostlou mokřinu plynule navazuje suťoviště s africkými kosmatci a sedmi druhy kaktusů, které postupně začnou nakvétat.

IMG_9048Text: Radka Borovičková

Foto: Zdeněk Roller

1 komentář u „Miniarboretum u Holubů – část I.“

Komentáře nejsou povoleny.

Podobné články v internetu: