Podzim na svažité zahradě nad Berounkou

Podzim na svažité zahradě nad Berounkou

Zahrada evokuje přírodu slovenských hor
Zahrada evokuje přírodu slovenských hor

Styl zahrady ve stráni nad Berounkou ovlivnila rozlehlost pozemku a také netypický dům, který si majitelka postavila. Rustikální stavení vyvažují terasy s  výsadbou tavolníků, skalníků, plazivých jalovců a klečí.

Terasu lemují široká koryta s výsadbami trvalek a zakrslých dřevin
Terasu lemují široká koryta s výsadbami trvalek a zakrslých dřevin

Díky poloze vysoko ve stráni se z pozemku otvírá široký výhled do krajiny kolem Berounky. Vysoko nad domem na pozemek navazuje les.

Dům akcentuje mohutná terasa, která slouží jako pozorovatelna. Je lemovaná zídkou s koryty osázenými zakrslými a plazivými keři, nízkými trsy travin a trvalek. Pod terasou je do stráně zahloubená garáž.

Terasa i cesty jsou dlážděné dlaždicemi colormix v podzimních tónech a lemované obyčejnými betonovými obrubníky. Celá tahle sestava se zahradou perfektně ladí. Zídky jsou z porfyru.

 

Pohled ze stráně na jezírko s můstkem a na okraj terasy
Pohled ze stráně na jezírko s můstkem a na okraj terasy

Výsadba ve stráni

Pestrá výsadba pod strání s rozlehlou loukou
Pestrá výsadba pod strání s rozlehlou loukou

Majitelka pochází ze Slovenska, a proto si přála dům ze dřeva jako připomínku podtatranských roubenek. Kromě domu si na pozemku postavila i letní domek pro hosty, horské jezírko a rázovitý altán.

Zahradní architektka stála před úkolem tuto nevšední a poměrně monumentální stavbu začlenit do české přírody. „Rozhodla jsem se pracovat s většími plošnými výsadbami a použila jsem dřeviny, které se v okolí běžně vysazují,“ vysvětluje autorka koncepce ing. arch. Zita Schuchová.

„Měla jsem sice k dispozici velmi rozlehlý prostor, ale samotné výsadby pokrývají jen jeho menší – dolní část, protože strmý zatravněný svah nad domem zůstal v původní podobě. A na malé plochy se vyplatí sázet nízké keře, které vyniknou ve skupinách. Pozemek tak nenásilně zapadá do okolí,“ vysvětluje architektka a dodává, že majitelka si vzhledem ke svému zaneprázdnění přála, aby zahrada byla pokud možno bezúdržbová. „I toto přání bylo splněno. Trávník se sice sekat musí a také větve keřů se občas zastřihávají, aby nepřerůstaly, ale v souvislých výsadbách se nemusí plít a zapojené porosty dobře zvládají i všelijaké rozmary počasí. Firma, která se o zahradu stará, tu tak stráví necelý týden na jaře a pak až před zazimováním, kdy se například snímají truhlíky pelargonií z parapetů.“

 

Porosty kolem jezírka na podzim zezlátnou
Porosty kolem jezírka na podzim zezlátnou

Na podzim je zahrada nejhezčí

Před poněkud strohý charakter výsadby zahrada nepůsobí nudně. Záhony jsou sice pokryté mulčovací kůrou, ale keře už nad ní vytvořily zápoj, takže holé plochy zmizely.

„Na podzim je naše zahrada asi nejhezčí,“ libuje si majitelka. „V tomto období se skalníky pokryjí červenými kuličkami, pámelníky lehce nafialovělými bobulkami a také dřišťál krásně září.“

Na dolních výsadbách jako solitéry působí i višeň chloupkatá a ruj vlasatá variety Royal purple, které rostou nad kobercem veigelií a skalníku Dammerova, který úžasně plodí. Skalníky měly původně spadat volně přes okraj zdi, stejně jako plazivé jalovce v dalších výsadbách, ale majitelka chtěla, aby kamenné zdi byly vidět a keře se proto sestřihávají.

Dolní výsadby zdobí také velké plochy oranžových třapatek. Uplatňuje se tu i východoasijská korunatka Stephanandra incisa crispa s členitými listy, které se během roku přebarví ze svěží zeleně do karmínova. „Nic se nedá zkazit ani vysazením tavolníků, míní architektka. „Sázeli jsme několik výrazně odlišných druhů.“

 

Stepní partie před domem
Stepní partie před domem

Cesta k vodopádu

Směrem vzhůru k domu keřová výsadba přechází ve step. Z travin byly vybrány především třtiny a kostřavy. „Tam, kde jsme vysazovali trávy, jsme na záhony přisadili i hosty, abychom využili nápadného kontrastu vzhledu listů, vysvětluje architektka. Dobře se tu vyjímá i roztroušeně rostoucí kleč.

Tvarovaný cedr nad vodopádem
Tvarovaný cedr nad vodopádem

Od výsadeb v přední části zahrady stráň odděluje skupina vzrostlých stromů – dominuje jí borovice Watererova, smrk omorika a cedr atlantský převislý. Aby omorika nevyčnívala jako ojedinělá dominanta, opakují její vertikální tvar opodál dva cypřiše.

Skupinka má za úkol opticky vyvažovat vodopád spadající do jezírka vybudovaného poblíž domu. Jeho základem je několik mohutných žulových balvanů, na kterých je znát, že pocházejí přímo z lomu. Vyšší dřeviny kolem vodopádu a u jezírka doplňuje pestrobarevná skupina keřů složená z dřišťálu, svídy bílé, kaliny vonné, vilínu a jalovců.

Kontrast drsných balvanů s valouny a s travinami
Kontrast drsných balvanů s valouny a s travinami

Celek působí téměř něžně. Je tomu tak i proto, že hladina jezírka je zapojená do břehového porostu z travin, orobinců a bambusů. Jeho nejhlubší část dosahuje až jeden a půl metru, takže v něm mohou přezimovat ryby.

Vodnímu živlu nechybí ani stín vrhaný elegantní pokroucenou vrbou, která je zajímavá i během zimy. Opodál se v terénu uplatňuje i štíhlý kultivar buku lesního a zlatolistý kříženec jilmu, cypřišky, kleč a jalovce.

 

Od jara do zimy

Na podzim se na zahradě kromě travin barevně uplatní i ozdobné javory a jinan. Zvláštností je modře kvetoucí ořechoplodec, který postupně nakvétá řadu týdnů a lze z něj vytvořit i zápoj.

Na jaře zahradu kromě rašících dřevin zdobí  spousta cibulovin.

Přes léto se na pozemku prosazují hlavně růže, ale i trvalky, letničky a vlastně i všechny keře. Majitelka ozdobí pelargoniemi celý dům a dojde i na spousty květináčů kolem domu.

Ale ani v zimě nejsou výsadby holé a nudné. Půdopokryvné keře zimolezu lesklého se zelenají po celý rok a trnité houští růže svraskalé září velkými červenými plody. Zelenou barvou přispějí i všechny jehličnany a také bobkovišně.

TEXT: RADKA BOROVIČKOVÁ

FOTO :ZDENĚK ROLLER

 

Podobné články v internetu: