Jak si ve skleníku vypěstovat první jarní úrodu

Fóliovník je zárukou sklizně po celý rok

Únor se překlápí do své poloviny a všichni zahrádkáři už jsou nedočkaví, aby mohli konečně zase zabořit ruce do zeminy. Díky skleníkům lze s pěstováním začít opravdu brzy. A díky vytápěným skleníkům se s pěstováním ani nemusí přestávat, jen je třeba vybrat adekvátní druhy zeleniny.

Než vůbec něco vysejeme, musí být skleník připraven

Příprava skleníku musí začít již na podzim nebo počátkem zimy, kdy ve skleníku (nevytápěném) ukončujeme pěstování. Ve skleníku vytápěném si musíme termín naplánovat podle svých potřeb, zima je však i zde nejvhodnější obdobím pro pravidelnou údržbu a čištění, bez kterých se skleník prostě neobejde.

V čem údržba a příprava na další pěstování spočívá? Jde především o čištění, desinfekci a samozřejmě také hnojení. Likvidace škůdců a chorob je součástí procesu desinfekce. Jak na to? Je potřeba udělat mnoho postupných kroků, ale není nutné dělat všechny. Pojďme se na to podívat konkrétněji.

Příprava skleníku na další pěstování vyžaduje, abychom:

odstranili všechny rostlinné zbytky ze skleníku. Tento krok je nutné udělat bez výjimky, ve všech typech skleníků;
omyli skleník zevnitř. Nejen stěny, ale i strop. Opět je nutno udělat vždy, v každém typu skleníku. Rostlinám potřebujeme zajistit dost světla, takže omytí stěn nemá jen desinfekční cíl;
připravili dostatečně výživnou půdu. Tady máme dvě možnosti, a těmi jsou kompletní výměna půdy, kdy tu vyčerpanou vyvezeme a do skleníku dodáme půdu novou, předem vyživenou. Anebo můžeme skleník jen vydatně prohnojit, hnojivo zarýt do stávající zeminy;
nezanedbali vlhčení půdy – buď pomocí sněhu, nebo klasickým proléváním. V půdě musí stále probíhat procesy, k nimž je voda nezbytně nutná;
v případě nutnosti desinfikovali půdu, a to pomocí dusíkatého vápna, nejméně měsíc před první výsadbou. Desinfekce půdy se týká těch skleníků, ve kterých půdu nevyměňujeme, ale pouze hnojíme. Dusíkaté vápno zapravíme (množství podle návodu) do půdy, půdu řádně prolijeme, a když je to možné, překryjeme nepropustnou vrstvou, například fólií;
desinfikovali vnitřní prostor skleníku sířením – cca dva dny před první výsadbou či setím. Množství potřebných sirných knotů opět zjistíme v návodu.

Zelenina, kterou musíme vyset doma

Pro první jarní skleníkové pěstování se hodí mnoho druhů zeleniny, ale je nutné, abychom některé z nich nejdříve vypiplali doma, v teplíčku. Takže hned koncem zimy můžeme do skleníku vysadit nejen saláty (listové, hlávkové i chřestové), ale také kedlubny, květáky, zelí, kapustu. Dařit se tu bude i předpěstovaným bylinkám, laskavci, mangoldu, asijské listové zelenině a i dalším druhům.

Tuto zeleninu si tedy nejdříve doma předpěstujeme, začít můžeme v únoru nebo kdykoliv později, smysl to má ještě i v březnu (to už ale pozor na některé druhy salátů, které v teplejších dnech ve skleníku již rády zahnívají). Některé druhy zeleniny klíčí neuvěřitelně rychle, na jiné si musíme trpělivě počkat.

Přesazovat můžeme rovnou do sleníku, podle vývoje počasí

Výsevní substrát zajistí vše

Výsev děláme nejlépe do výsevního substrátu. Má v sobě totiž vše, co naše semínka potřebují. Sejeme do nádob s otvory ve spodní části, aby přebytečná voda mohla ven. Substrát nejdříve prolijeme, pak teprve na něj sejeme semínka. Ta pak jemně zasypeme vrstvičkou dalšího substrátu, přimáčkneme a zastříkáme střičkou. Můžeme překrýt fólií.

V kvalitním substrátu se sazeničkám vede nejlépe

Díky fólii vytvoříme i doma malý skleníček. Anebo použijte misky, ve kterých se prodává ovoce nebo rajčata. Jejich konstrukce je vzdušná, ale přitom udrží stálejší mikroklima. Ovšem pozor, misky vždy důkladně vymyjte, ať si nezanesete do substrátu případné choroby.

Zelenina, kterou lze vyset rovnou do skleníku

Některá zelenina nesnese přesazení, ale zvládá nízké noční teploty. Proto ji sejeme přímo do skleníku. Typickým příkladem jsou mrkve, ředkvičky, cibulka ze semínka a jiné. Ve skleníku můžeme na povrch půdy také rozsypat výsevní substrát, prolít jej a do něj semínka vyset. Pak je jemně přihrneme (mrkev opravdu jen minimálně), udusáme a chodíme pravidelně zalévat odstátou vodou.

Brzy zjara sejeme do skleníku i polníček, můžeme nahusto, budeme sklízet mladé rostlinky. Cibuli sazečku sázíme hned po skončení těch nejchladnějších dní. Je opravdu odolná proti chladu (díky tomu, že je dvouletka) a první zelené cibulové listy budeme mít k dispozici velmi brzy po zasazení.

V noci přitopíme

Cibuli sazečce narostou listy opravdu rychle

Sice budeme vysazovat až na sklonku zimy a první klíčky zaseté zeleniny se ve skleníku také objeví později než v únoru, ale i tak bude naše skleníková zahrádka čelit ještě mnoha mrazivým nocím. U vytápěných skleníků je regulace teploty automatická, ale ve skleníku obyčejném prostě musíme přes noc chodit zatopit, aby nám první rostlinky nezmrzly. Jak to udělat?

Když jsou mrazy mírné, stačí k topení voda. Tedy topíme pomocí nádob naplněných vodou, které dáme do skleníku hned ráno, aby se voda nahřála slunečním svitem. Přes noc se teplo uvolňuje a ve skleníku mrznout nebude. Takto je možné „topit“ během nocí, které následují po alespoň částečně prosluněných dnech a kdy ani nad ránem neklesne teplota pod minus tři stupně Celsia.

Polníček pro první sklizně sejeme nahusto

Při silnějších mrazech si pomůžeme i zapálenými svíčkami. Ty obyčejné stojí pár korun a poskytnou velkou službu. A navíc jsou bezpečné. Jen pozor na ty ráno ještě hořící. Plamene si ve dne nevšimneme, tak ať se k nim nepřiblížíme nebezpečně blízko.

I koncem zimy bude ve skleníku nutné větrání

Sluníčko nabírá na síle a v březnu už je rovnodennost. Proto nebuďte překvapení, když i během března budou přes den ve skleníku opravdu vysoké teploty. Nejlépe je už během března vrátit na okna skleníků olejové systémy (které na zimu raději vyndáváme). Ty automaticky pootevřou okna, když teplota překročí pro rostliny (a mikroorganismy) kritickou hranici.