Zakládáme skalku III. – Dům se skalkou, která vznikala čtyřicet let

Dům se skalkou, která vznikala čtyřicet let

Třetí pokračování našeho seriálu o zahradách se  skalkou a jejích podobách

Skalka pana Pánka vznikala v průběhu čtyřiceti let
Skalka pana Pánka vznikala v průběhu čtyřiceti let

Skalka před domem Josefa Pánka je  cosi jako zelený ostrov, rozčleněný do několika různorodých celků. Skalku zdobí především dřeviny všech velikostí,  ale  také potůček s několika jezírky. Skalničky majitel nerad piplá…

V dolní partii skalky založil majitel betonové jezírko zarámované tvarovanými dřevinami
V dolní partii skalky založil majitel betonové jezírko zarámované tvarovanými dřevinami

Putujete-li podél cesty Novou Vsí u Lomnice nad Popelkou, nemůžete přehlédnout zahradu Josefa Pánka.  Meandry Popelky s břehy obrostlými vrbičkami a olšemi dělí Pánkovu zahradu na dvě části –  v zadním plánu  vidíme dům a skalku, v popředí u plotu les dřevin. Přes říčku vede mostek s plechovým  vodníkem.

 

Skalku porůstá pestré společenství drobných konifer, azalek, javorů a vřesů
Skalku porůstá pestré společenství drobných konifer, azalek, javorů a vřesů

Skalku tvořím už do vojny

„Jednatřicet let jsem dělal černé řemeslo, až jsem doplul k zahradničení. To mne bavilo už jako kluka,“ vysvětluje majitel. „Skalku u domu jsem začal dělat už po vojně,  rok od roku se rozrůstala, až nakonec obsáhla téměř celou plochu pozemku .

Při jejím budování jsem si nedělal žádné plány, jak by měla vypadat její konečná podoba. To, že tu jsou dřeviny od světlezelené až po tmavě červenou je trochu dílem náhody, jak se to sešlo.“

Nejstarší solitérní dřevině na skalce, smrku konika, už bude padesát let. „Odřezal jsem jí zespod větve, aby vynikl její kmen a stáří.“ Smrk je ovšem jen jedna z dominant skalky, zajímavě působí i vzrostlý smrk ztepilý „Rottenhaus“, jedle ojíněná a několik magnolií.

Hmota skalky se mezi těmito dvěma opěrnými body se košatí bochánkovitě upravenými skalníky, jalovci, dříny a buxusem.

 

Části břehu jezírka dominují kosatce a vachta
Části břehu jezírka dominují kosatce a vachta

Betonové jezírko mám raději nežli foliové

Střed skalky tvoří velké betonové jezírko. Je napájené vodou, kterou majitel přivedl z potoka pramenícího v lese za stavením. „Vykopat strouhu a položit a zasypat potrubí bylo dílem několik dní,“ vzpomíná majitel. „Díky tomu jsem tu mohl vybudovat skalkovou krajinu s několika potůčky, které napájejí kromě hlavního betonového i několik menších okrasných jezírek.“ A tak tu jsou i místa, kde skalku doplňují i vlhkomilné rostliny a kapradiny.

„Jezírko je hluboké dva metry, je z betonu, takže u jednoho kraje prasklo, ale voda neprosakuje,“ upřesňuje majitel. Patří k němu i obyčejná vrba od potoka, trochu vykotlaná, kterou majitel sestříhává.

Kousek od jezírka už teče říčka Popelka, kterou majitel přemostil kovovým můstkem
Kousek od jezírka už teče říčka Popelka, kterou majitel přemostil kovovým můstkem

Kolem jezírka je vysázená vachta, stulíky a kosatce. Ještě nedávno tu prý plavalo i patnáct okrasných kaprů, ale všechny  sežral norek.

„Betonové jezírko je dnes už rarita, ale mně se líbí mnohem víc než fóliové. Je nepřirozené, že všichni vyvedou fólii na břeh a zakryjí ji vrstvou valounů. Mám z toho nepříjemný pocit: copak u nějakého rybníka máte valounový břeh? To ať mi klidně čouhá betonový rantl kolem dokola, to mi nevadí.“

 

Majitel kombinuje různorodé typy dřevin včetně exotických cypřišků
Majitel kombinuje různorodé typy dřevin včetně exotických cypřišků

Na piplání skalniček nemám čas

Pan Pánek budoval skalku čtyřicet let a její koncepce se postupně vyvíjela. „Nejdřív se sázelo, pak se to přesazovalo a nakonec kácelo, je to nekončící proces,“ říká majitel.

Nakonec skalka nabyla podoby převážně zeleného ostrova s několika jezírky, miniaturními skalkami a údolíčky s klikatým potůčkem.

Skalkou protéká malý potůček
Skalkou protéká malý potůček

„Skalniček na skalce nikdy moc nebylo, jen tu a tam mezi kameny rostou lomikameny a habarlea. Na piplání skalniček nemám čas,“ říká majitel.

Na začátku léta na skalce dokvétají zakrslé růže a janovce, odkvetla i okrasná červená jabloň. A vůbec to nevadí. Kompozice pohádkového ostrova je založena na kombinaci konifer a drobnějších listnáčů. Celek působí jako pohádkový ostrov.

„Mám tu mandloň, zlatý zakrslý cypřišek, jilm pěstovaný jako bonsaj a jako zajímavost pabuk jižní, který pochází z jižní polokule“ jmenuje svoje oblíbence majitel.

Kostru skalky tvoří mohutné vrstevnaté kameny s křemennými žílami, které pocházejí z okolí. „Všude kolem je dost pískovce, já jsem kameny hledal hlavně v lese.

 

Prostranství u jezírka má pod dohledem víla Amálka z dílny majitele
Prostranství u jezírka má pod dohledem víla Amálka z dílny majitele

Rád dělám vodníky

Pan Pánek je nejen majitel zahradnictví, ale i typický český všeuměl a výtvarník samouk s nevšední fantazií a citem pro matriál. A také puntičkář se smyslem pro detail a recesi. Rád vytváří netradiční objekty, na mušce má hlavně vodníky a víly.

Zejména jeho stříbřitý vodník z plechu sedící na zábradlí mostku nad potůčkem je k nepřehlédnutí. Artefakt je svařený z kousků hliníkových plátů jako novodobý Frankestein. Nonšalantně rozložený nad hladinou potoka čte vodnické desatero z knížky, v níž lze obracet kovové stránky. Nabádá k respektování životního prostředí.

Plechový vodník v pojetí pana Pánka vymyká představě klasického ladovského vodníka dobráka
Plechový vodník v pojetí pana Pánka vymyká představě klasického ladovského vodníka dobráka

Text: Radka Borovičková

Foto: Zdeněk Roller

http://www.panek.kvalitne.cz/

Podobné články v internetu: