Že se s hmyzem nedá bojovat ekologicky? Ukážeme vám, že to jde! (5)

Že se s hmyzem nedá bojovat ekologicky? Ukážeme vám, že to jde! (5)

Kovaříci jsou velmi hojní brouci a jejich larvy se vždy živí podzemními částmi rostlin
Kovaříci jsou velmi hojní brouci a jejich larvy se vždy živí podzemními částmi rostlin

Škůdci ohrožují naši úrodu a naši zdravou stravu. Chemickým zásahem proti nim si otrávíme zcela všechno, navíc i sama rostlina se proti škůdcům brání chemicky. Vytváří látky, které jednak nechutnají dobře, jednak ani našemu tělu příliš neprospějí.

I proto jsme vytvořili tenhle seriál o boji se škůdci, který je založen čistě na ekologických postupech, jen o něco méně nebo dokonce stejně účinných jako chemické prostředky V prvních čtyřech dílech jsme vám ukázali, že ekologicky a bez jedů lze poměrně snadno zatočit s mravenci, mšicí, sviluškou nebo i s molicí. A také s bělásky nebo s mandelinkami. Dokonce i s plzáky, svinkami a stínkami. Ty všechny najdete v předchozích dílech, včetně návodu na to, co s nimi.

Pátou a poslední část povídání o ekologickém boji se škůdci zaměříme na květilky, pochmurnatky, drátovce nebo dřepčíky. Tedy s hmyzem, který napadá naši zeleninu buď ze vzduchu, tedy formou náletů a nakladení vajíček do rostlin, nebo naopak zespodu, z hlíny. A ač to tak nemusí na první pohled vypadat, i s těmito škůdci můžeme zamávat zcela bez chemie.

Ne s každým hmyzem je nutno bojovat, tento kovařík na zelenině neškodí
Ne s každým hmyzem je nutno bojovat, tento kovařík na zelenině neškodí

Ekologický boj s hmyzem může být mechanický i chemický – ale jen s látkami běžně používanými doma

Postříkat hmyz či další drobné škůdce chemií, to není nic složitého. Škůdce rychle zajde, většinou i s nevylíhnutými vajíčky. Jenže pak je zahrada nepoužitelná po několik týdnů. A to opravdu nepotřebujeme. Raději proto saháme po jiném druhu boje s hmyzem, který zahrnuje jak ruční sběr, tak mechanickou ochranu textilií, chytáním do pastí.

K ekologickým postupům patří i postřik, ovšem látkami, které na hmyz působí mechanicky. Takže ho udusí nebo roztrhnou, ale neotráví. S výjimkou postřiku na mandelinky, který je však jedovatý pouze pro ně a o kterém jsme si povídali ve třetím dílu – jde o přírodní prostředek obsahující látky vyrobené bakteriemi, které opravdu hubí pouze hmyz.

Květilka umí nalézt svým potomkům teplá místečka v naší zelenině
Květilka umí nalézt svým potomkům teplá místečka v naší zelenině

Pochmurnatky, květilky a další náletový hmyz

Pochmurnatky, květilky a jim podobní broučci a mušky jsou typičtí tím, že nalétnou na rostlinu a nakladou do ní vajíčka. Larvy se pak živí převážně podzemními částmi rostliny.

Zaručená ochrana proti těmto nezdvořákům je opravdu snadná. Stačí netkaná bílá textilie. Ale musíme ji přes zeleninu instalovat včas. Nejlépe hned po vysetí nebo vysazení. V případě ozimého česneku a cibule ji pokládáme na záhon ihned s odchodem mrazů.

Pochmurnatka klade vajíčka do naší úrody
Pochmurnatka klade vajíčka do naší úrody

Pokud se totiž dospělci nedozví, že někde naše zelenina sídlí, tak ji ani nemohou napíchat svými vajíčky. Textilii musíme přes záhony položit dost na volno, aby mohla zelenina růst. Ale okraje netkané bílé textilie musíme dobře zatížit nebo zahrnout hlínou, aby ji vítr nenadzvedával.

Po skončení náletového období dospělců můžeme textilii sundat. Ale pozor, nálety probíhají dvakrát za sezonu, většinou do poloviny května, pak během července. Když bude nať zeleniny od netkané bílé textilie trochu zdeformovaná, ničemu to nevadí. Vývoj kořene nebo cibule se tím neovlivní. A po sundání textilie se rostlina poměrně rychle srovná.

Dalším trikem je pěstování zeleniny ve smíšených záhonech. Ale tohle funguje pouze v momentech, kdy pěstujeme malinko zeleniny a ve velmi pestrém složení záhonu. To totiž dospělce škodlivého hmyzu zmate, případně je odpudí aromata dalších druhů zeleniny, přes která nejsou ochotni přelétávat.

Dřepčík

Tenhle brouček miluje zelené listy, zejména brukvovité zeleniny. A bohužel dokáže rostlinu sežráním jejích listů zcela zahubit. Nebo nám natolik proděraví listy rokety či špenátu, že je pak už nelze použít. Dřepčík však nemá rád soustavné vlhko. Proto pokud pěstujete třeba ředkvičku, kedlubny nebo roketu, prostě je poctivě a pravidelně zalévejte, aby záhony neoschly.

Dřepčíkům se tu líbit nebude a poškození zeleniny pak bude jen minimální. Dřepčíci umějí žít i pod netkanou bílou textilií. Takže pokud bude záhon vysušený a překrytý textilií, ve výsledku tu stejně budete dřepčíky mít. Základem je vlhko.

Dřepčík proděraví kde co, nejraději třeba listy ředkviček
Dřepčík proděraví kde co, nejraději třeba listy ředkviček

Drátovec čili kovařík

Typický škůdce brambor, ale v době nouze se vrhá i na další zeleninu. Živí se hlízami a kořínky rostlin. Larva žije v podzemí několik let. Co dělat, aby drátovci našimi záhony pohrdli? Základem je důsledné vybírání brambor při sklizni. A také pravidelné pletí, aby v záhonech nebyly kořínky plevele, na kterém si drátovci také pochutnávají.

Brambory mohou být plné drátovců, když se o záhony nepostaráme dobře
Brambory mohou být plné drátovců, když se o záhony nepostaráme dobře

Pokud zjistíte, že drátovci v záhonech přece jen jsou, a jsou v záhonech s jinou zeleninou než s brambory, nabídněte jim právě brambory. A to rozkrájené na menší kousky. Zahrabejte je okolo záhonů mělce pod zem. Drátovci jim dají přednost a nastěhují se do nich. Brambory pak vyhrnete a i s drátovci je můžete dát na kompost nebo zlikvidovat.

Podobné články v internetu: