Zelený trpaslík pro vaši zahradu – borovice šmidtka

Zelený trpaslík pro vaši zahradu  – borovice šmidtka

Borovice šmidtka se dá tvarovat i jako bonsai
Borovice šmidtka se dá tvarovat i jako bonsai

Miniaturní borovice šmidtka připomíná bonsaj či nedorostlou sazenici borovice. Je to však čarověník. Kouzelná je na skalce, ale báječně se vyjímá i na udržovaném trávníku. Stačí i jeden, dva kusy.

Pro šmidtku je typická hustá koruna
Pro šmidtku je typická hustá koruna

Sytě zelený stromek s krátkými jehlicemi a hustou korunkou roste nejraději na vápenci. U zahradních fajnšmekrů je velmi oblíbený, ale není nejlevnější, proto ji většina pěstitelů konifer má jen v jednom, dvou kusech.

Ale existují i zahrady, kde tvoří kostru zahrady. Například u zahradníka Václava Šiškina z Roztok u Prahy (viz Zahrada miniaturních trpaslíků). Nosným prvkem výsadby  tu jsou kulovité kultivary borovic vysázené na miniaturních travertinových (tufových) skalkách zasazených v trávníkové ploše rovinaté zahrady.

Šmidtky na zahradě pana Šiškina
Šmidtky na zahradě pana Šiškina

Prospívá na pěnovitém travertinu

„Pozor, existují dva druhy vápnitého tufu,“ upozorňuje budovatele skalek pan Šiškin. První je porézní velice málo. Také je poměrně tvrdý a těžký, díky tomu špatně drží vláhu a navíc se do něj obtížně vrtají otvory. Pro pěstování rostlin se tedy moc nehodí, ačkoli je jinak velice pohledný. Tento typ travertinu se dnes běžně dováží z Itálie a k dostání je téměř v každém větším zahradním centru.

Zcela odlišné vlastnosti má lehký pěnovitý travertin, který v přírodě vznikl dlouhodobým usazováním z pramenů vyvěrajících z vápenitého podloží a často jsou v něm zalité dokonce kousky větviček a listy.

„Ten je pro pěstitele skalniček, hlavně některých lomikamenů, nesmírně důležitý. Je silně nasákavý, a přestože přebytečnou vodu snadno propustí, dokáže v sobě spoustu vláhy udržet. Je ovšem třeba zapustit ho do půdy, ze které může vlhkost neustále průběžně přibírat, protože nahoře ji z nezakrytého povrchu odpařuje. Vláhu ke svému životu potřebují i rostliny, jež se dají do těchto kamenů zasadit. Mimo jiné i zakrslé jehličnany,“ vysvětluje zahradník.

Na skalkách to šmidtce svědčí nejvíce
Na skalkách to šmidtce svědčí nejvíce

Průhonická šmidtka

Borovice Heldreichova Pinus heldreichii je evropská dvojjehličná borovice, rostoucí v horských polohách na Balkáně. Podle literatury zajímavý exemplář tohoto druhu nalezl v roce 1926 dendrolog Eugen Šmidt v horách nad Sarajevem v nadmořské výšce 1900 m. Byl kompaktní, kuželově keřovitý, asi 3 m vysoký a zřejmě minimálně 100 let starý.

V Průhonicích byl naroubován na borovici lesní a dodnes roste v průhonickém alpinu. Měl ale namále. Před jistou dobou ho quasi zahradníci – vandalové skoro celý ořezali. Ani původní strom v Bosně, ani jeho roubovance nikdy neměly šišky. Čarověník šmidtka je označován různými latinskými názvy, ale správný název je P. heldreichii Smidtii.

Radka Borovičková

Foto: Zdeněk Roller

Kombinace více druhů čarověníků vynikne na větších skalkách
Kombinace více druhů čarověníků vynikne na větších skalkách

Podobné články v internetu: