Barevná podzimní zahrada - Zahrada

Barevná podzimní zahrada

Barevná podzimní zahrada

Známý francouzský malíř Henri Matisse na svých obrazech nešetřil jasnými a sytými barvami. Dobře sestavené zářijové záhony vypadají, jako by do nich někdo obtisknul Matissovu paletu. Na zeleném pozadí září snad všechny barevné odstíny.

 Zahradní květiny můžeme podle doby kvetení rozdělit na krátkodenní a dlouhodenní. Ty krátkodenní kvetou buď na jaře, kdy se dny teprve začínají prodlužovat a půda se pozvolna prohřívá, nebo na podzim. Ty podzimní právě teď začínají kvést. Jsou to například ocúny nebo jiřinky. Mnohé dlouhodenní květiny naštěstí neměří délku dne s hodinkami v ruce a krátící se dny je od kvetení neodradí. Proto se i v době podzimní rovnodennosti můžete ještě těšit i květy, které vás doprovázely vrcholným létem.

Paleta mistra zahradníka

Zahradník, který chce vytvořit svůj veselý květinový obraz, může volit větší barevné plochy. Ideální jsou čechravy, které ještě stále nepřestaly kvést. K dispozici máme odrůdy v tónech květů od karmínových přes růžové po bílou. Svědčí jim spíše polostín až stín. V podobných odstínech kvetou i floxy. Také jim svědčí větší plochy. Český název onoho známého vysokého druhu je plaménka latnatá, ale málokdo jej používá. Další příbuzné druhy floxů bývají nižší a jsou spíše doménou skalničkářů. Ostrůvek zeleně s trochou žluti vytvoří dlouhokvetoucí kontryhel, který se hodí například na olemování záhonů.

Někdo ale dá raději přednost zahradě jako obrazu impresionistickému, sestavenému z drobných barevných teček – kvítků. Směsi trvalek nebo letniček můžete koupit ve většině zahradnických prodejen včetně supermarketů. Jako kostru takovýchto záhonů můžete použít růže, ať už stromkové nebo plazivé po okrajích záhonu. Veselými barvami zazáří ostálky neboli cínie. Modrofialovou dodají šalvěje nebo šanta kočičí. Tu a tam nějaký ten flox, měsíčky, afrikány, vysoké japonské sasanky. Pohyb dodají záhonu podzimních květin vyšší ozdobné traviny. A kdo chce, aby z barevných plošek až oči přecházely, vysází brzy na jaře záhon plný macešek. Barevná podzimní zahrada je dokladem toho, že jste si uměli výsadby dobře naplánovat.

Až se zima zeptá…

Zářijovou prací můžete zušlechtit zahradu i svou muskulaturu. Zahradníci se shodují na tom, že před zasazením dřevin je lepší vyhloubit jámy s určitým předstihem, aby jejich povrch trochu navětral a lépe později propouštěl rostoucí kořeny. Září je také dobou sázení keřů nebo cibulovin. Čerstvě zasazené přírůstky mají čas do zimy rozvinout kořenový systém a nasát dostatek vláhy. Mimochodem, až se vás zima zeptá, co jste dělali na konci léta, měli byste odpovědět, že jste začali se zálivkou jehličnanů a rododendronů. Přes zimu moc vláhy ze zamrzlé půdy nevydolují a mohly by při déletrvajících mrazech uschnout. Zato trávník ne, ten už na podzim nezaléváme. Teď koncem září bude ještě vhodná doba na jeho posekání. Poslední zvonky a jestřábníky tak vezmou za své, jen sedmikrásky ještě vykvetou a někdy vydrží dlouho do zimy. Trávníkoví experti ovšem sedmikrásky nepěstují. Na zelený koberec po posekání použijí ještě vertikutátor kvůli provzdušnění. Pokud vůbec chcete trávník hnojit, tak speciální směsí s vyšším podílem draslíku. Tyhle všechny operace podnikáme jako prevenci výskytu sněžné plísně, která by na jaře na trávní ploše vytvořila nevzhledné skvrny.

 

Naše rada

Podzimní zahrada odměňuje

Okrasná zahrada nás psychicky vzpruží tím, že nám svými barvami prodlouží léto. Ovšem může nás odměnit i ryze hmotnými statky. Oranžové květy měsíčků vynikají léčivými schopnostmi a lze jimi zpestřit i zeleninové a ovocné saláty. Nebo si k pergole vysaďte místo přísavníku vinnou révu a kolem svatého Václava můžete začít se zobáním bobulek. Také vhodné odrůdy hrušní a jabloní se dají upnout k trelážím nebo jejich letitý kmen trochu vytvarovat, takže ozdobně vypadají a ještě vám nadělí ovoce.

 

TEXT: RADKA BOROVIČKOVÁ

FOTO: ZDENĚK ROLLER

Podobné články v internetu: