Čarověníky pro malou i větší zahradu - Zahrada

Čarověníky pro malou i větší zahradu

Čarověníky pro malou i větší zahradu

Čarověníková zahrada
Čarověníková zahrada

Čarověníky pomohou oživit skalku. Na větších zahradách z nich lze vytvořit efektní lesíky, na menší mohou působit jako solitery. Některé jsou husté jako květák, ty větší a vhodnější pro výsadbu do běžných zahrad mají rozvolněnější korunku.

Čarověníky je vhodné kombinovat s kvetoucími rostlinami
Čarověníky je vhodné kombinovat s kvetoucími rostlinami
Vypadají jako zelení trpaslíci
Vypadají jako zelení trpaslíci

Miniaturní konifery i čarověníkové listnáče se většinou drží jako zelené bonbonky při zemi – pokud jsou naroubované na podnožích, stávají se z nich atraktivní solitery – zelená mávátka, která mohou zastoupit dorůstající keřové patro a vyšší dřeviny.

Kdo má jen dlážděný dvorek nebo lodžii u bytu v činžovním domě, může si vysadit čarověníky do kamenného koryta, vydlabaného kusu kmene, do kameninových mis a jiných vegetačních nádob, a oživit tak i nehostinné kouty.

Čarověníky se musí roubovat na podnož
Čarověníky se musí roubovat na podnož

České čarověníky

Naše země je na čarověníky mimořádně úrodná, existují tisíce kultivarů nasbíraných českými sběrateli zejména na jehličnanech – borovicích a smrcích, ale i jedlích a jalovcích. „Však jsme také v tomto oboru světová velmoc, třeba Američani na concolorkách (jedle ojíněná), kterou mají za národní strom, objevili 40 čarovněníků,“ říká sběratel a zahradník pan Valenta. „A naši sběratelé jich mají na kontě také čtyřicet!“

Mnohé z českých kultivarů jsou známé a oblíbené u nás i v zahraničí. Nesou jména známých sběratelů jako třeba Kalouš (Pinus mugo minima Kalouš, Picea aboer Minima Kalouš), Halda, Borovec, Beran, Sláma a Valenta, jejichž zahrady vám postupně představíme v rubrice Zahrady našich zahradníků.

Zahrada jako pro Hobity
Zahrada jako pro Hobity

Pro malé i velké zahrady

Čarověníky se dělí na trpasličí a malé. Ty trpasličí jsou husté jako karfiol, ale mají jen nepatrné přírůstky. “Pro běžné zahrady je nedoporučuji, říká sběratel a školkař Vladimír Valenta. “Jsou problematické i proto, že jsou až příliš husté, takže na nich zůstává odumřelé jehličí. Lze ho vytahat jen pinzetou. Pokud to neuděláte, může se mrtvé jehličí stát živnou půdou pro bakterie a miniatura odejde. Proto pro běžné pěstování jsou lepší volnější, méně husté typy čarověníků.”

Čarověníky z borovic, jedlí, tsug a dalších jehličnanů
Čarověníky z borovic, jedlí, tsug a dalších jehličnanů

Čarověníky z exotických jehličnanů

Sběratelé dnes přecházejí na čarověníky snesené z exotických jehličnanů, ať už to jsou aristaty (Pinus arista, borovice osinatá) nebo concolorky (Abies concolor, jedle ojínělá). I takovéto vzácnosti jsme na zahradě pana Valenty objevili. “To víte, těší mne, když se mohu kamarádům pochlubit něčím neobvyklým.”

Jejich sběr vyžaduje cvičené oko a dobou fyzickou kondici. Pokud sběratel objeví čarověník, musí za ním vylézt na strom a kousek ho sundat. Následuje jeho roubování na podnož a naděje, že ze třiceti kousků se dva, tři ujmou. Období vhodné pro roubování je především v zimě.

Čarověníky najdou své místo na skalce
Čarověníky najdou své místo na skalce

Čarověník – stromek na stromě

Čarověník je miniaturní strom na stromě. Objevuje se na jehličnatých a listnatých stromech či keřích bez obvyklé pravidelnosti a zákonitosti. Soudí se, že původcem této mutace jsou houby, viry, genetické mutace a záření.

Čarověník na stromě vypadá takto
Čarověník na stromě vypadá takto

V ČR je ze všech států Evropy největší počet sběratelů a aktivních pěstitelů této zvláštnosti a patrně i jejich největší výskyt. Sběratelé se v minulosti zaměřovali zejména na sběr čarověníků z lesních smrků a borovic – kdo by také nechtěl mít svůj vlastní stromeček nesoucí jeho jméno. Ale i když je každý z nich unikátem, rozdíly mezi některými z nich jsou velmi malé. Někteří sběratelé proto přešli na sběr kytek z klečí. Další se specializují na sběr čarověníků z listnáčů.

Jeden-dva čarověníky mohou ozvláštnit jakoukoli zahradu
Jeden-dva čarověníky mohou ozvláštnit jakoukoli zahradu

Putování za čarověníky

„Dnes už však na běžných borovicích lesních „kytky“ nikdo nesbírá, jsou totiž náchylné na sypavku a další houbová onemocnění,“ vysvětluje čarověníkář Vladimír Valenta. „K tomu udrží jen dva ročníky jehličí – letošní a loňské. „Ta „kytka“ je proto dost řídká na podívání. Borovice lesní se zkrátka hodí spíše na tvarované bonsaje. Někdo je sice sbírá, ale nemá to cenu, protože se pořád musí držet fungicidy.

Husté čarověníky jsou choulostivé
Husté čarověníky jsou choulostivé

Já se proto zajímám především o čarověníky z klečí, třeba z kleče bažinné. Díky této vášni jsem poznal spolu se svými kamarády všechny bažiny v Evropě. Během let jsme tak s přáteli objevili asi jeden a půl tisíce čarověníků, ale jen tři z mých objevů jsou opravdu známé: Valenta filigrán a Valenta hexe. Zajímavý je čarověník z polských rašelinišť, který se jmenuje Absolut a je to sběratelská bomba.

Čarověníky najdou uplatnění i v korytech
Čarověníky najdou uplatnění i v korytech

Jeden čarověník jsem si dokonce dovezi až ze Sachalinu – bohužel ze sto roubů žije u mne jen jeden. A to jsme to měli pojištěné a vysazené na dvou místech. Některé rouby zkrátka nejsou moc životaschopné. Sbírám také čarověníky z kaštanů, modřínů, jilmů a dřištálů, ty dodávají zahradě barvy a načechraný půvab listnáčů.“

 

Text: Radka Borovičková

Foto: Zdeněk Roller

 

Podobné články v internetu: