Choroby rostlin na zahradě – chyby ve výživě III - Zahrada

Choroby rostlin na zahradě – chyby ve výživě III

Hrušky dají nedostatek ve výživě najevo velmi jasně

Dnes se zaměříme na chyby ve výživě rostlin způsobené mikroprvky, tedy něčím, co mnoho zahradníků přehlíží jako zdánlivě nedůležité.

První dva díly textu zaměřené na chyby ve výživě rostlin máte možná již pročtené, a tak víte, že jsme se v nich věnovali jak vzniku těchto chyb, jejich prevenci, tak nejvýznamnějším prvkům, které rostliny vyžadují. Dnes pokračujme ve výčtu dalších nedostatků v hnojení rostlin, které se pak může projevovat podobně jako virózy nebo plísně. Tentokrát přijdou na řadu mikroprvky, jejichž množství v půdě nemá být nijak vysoké, rostlina jich nepřijímá velké množství, ale přesto je životně nutně potřebuje. Jsou jimi zinek, bor, síra, molybden a mangan.

Zinek

Zinek moc často rostlinám cíleně nedodáváme, ale bývá součástí hnojivých směsí, které jsou určeny univerzálně k výživě rostlin, bez důrazu na období. Zinek, byť jde o mikroprvek s nižším požadovaným množstvím v půdě, než jaké má třeba dusík, je velmi důležitý pro správný vývin všech částí rostliny.

Jak poznat nedostatek či přebytek zinku?

Nedostatek zinku se projevuje zpočátku podobně jako nedostatek hořčíku, starší listy jsou žlutozelené, jakoby s chlorózou, ale mladší listy ukáží na nedostatek zinku zcela jasně – jsou asymetrické, kapraďovité, často i s novotvary.

Nedostatek zinku často najdeme u zelí
Nedostatek zinku často pozorujeme u zelí

Bór

Ani o boru se při hnojení příliš nemluví, přesto jeho nedostatek velmi dobře známe, zejména pokud pěstujeme například hrušky. Podílí se totiž zejména na správném růstu plodů, s dostatkem bóru nedochází k deformacím nebo ke tvorbě tzv. korkovité tkáně.

Jak poznat nedostatek či přebytek bóru?

Například hrušky jsou při nedostatku bóru plné takzvaných kamínků, tedy tvrdých hrudek. Stejně jako další plody bývají deformované, často je pak ani nelze konzumovat. U jablek se málo bóru projeví hlavně korkovitou tkání. Listy rostlin jsou u stopky světlé, starší listy bývají vrásčité.

Síra

Jednak je síra účinnou desinfekcí, jednak je vítaným hnojivem pro spoustu rostlin. Roztoky síry, které se běžně prodávají, mají typický puch, který však rostlinám neskutečně vyhovuje. I síra je důležitým prvkem pro růst rostlin, podobně jako dusík. Nedostatkem síry trpí zejména cibuloviny, brukvovitá zelenina, v obou je síra nezbytná třeba i pro jejich štiplavost.

česnek potřebuje hodně síry - pro svou štiplavost
Česnek potřebuje hodně síry – pro svou štiplavost

Jak poznat nedostatek či přebytek síry?

Nedostatek síry je podobný nedostatku dusíku, rostlina neroste tak svižně, jak bychom čekali. Příznaky postupují od vrcholu rostliny, žilnatina i v tomto případě zůstává zelená. U cibulovin a například ředkviček, vodnice, ředkve, se vyplatí síru dodávat preventivně. Budou o to výraznější.

Molybden

Ani s molybdenem se při debatách o hnojení příliš nepotkáváme, ale i on je coby mikroprvek velmi žádoucí, zejména u brukvovité zeleniny, která jej potřebuje ke správnému vývoji listů. Naprosto typický bývá nedostatek molybdenu například u zelí.

Jak poznat nedostatek či přebytek molybdenu?

Molybdenu se spíše nedostává než přebývá. Nejčastěji u květáku a brokolice, kde je příčinou „vyslepnutí“ neboli „bezsrdéčkovitosti“, růžice se prostě netvoří. Projevem je i redukce a deformace listových čepelí, mají tvar lžičky. Vnitřky již narostlých hlávek pak bývají černé, buď v ostrůvcích, nebo třeba jen tečkovitě. Nejčastěji se nedostatek molybdenu projeví v kyselých půdách.

slabé výhony nemusejí znamenat nemoc
Slabé výhony nemusejí znamenat nemoc

Mangan

Posledním mikroprvkem, který zmíníme a na který je nutné brát při výživě rostlin také zřetel, je mangan. Je důležitý jak pro listy, tak pro kořeny, takže nedostatek se může rostlině stát i osudným. Nedostatek manganu, resp. jeho projevy, se během vegetace rychle mění, a tak je snadné je rozlišit.

Jak poznat nedostatek či přebytek manganu?

Při nedostatku manganu jsou všechny listy žlutozelené (nedostatek se neprojevuje od shora nebo zespod, je všude najednou), listy navíc mají světlé skvrny, které mizívají po zálivce, s vysycháním půdy se opět dostaví. Kořeny rostlin zakrňují, rostlina celkově slábne a na zálivku reaguje stále pomaleji. Nedostatek manganu je typický pro půdy s vysokým (zásaditým) pH. Mangan se z půdy přirozeně dostává i moc výrazným prokypřením a provzdušněním. Jak jsme viděli, chyby ve výživě rostlin jsou vždy dobře patrné.

Podobné články v internetu: