Choroby rostlin pěstovaných na zahradě – plísně II - Zahrada

Choroby rostlin pěstovaných na zahradě – plísně II

I na rajčatech známe výskyt plísně bramborové
I na rajčatech známe výskyt plísně bramborové

Plísně a další onemocnění způsobená houbami se na zahradě vyskytují často. Naštěstí, jak jsme si už minule ukázali, se s většinou z nich dá bojovat jak ekologicky, tak i chemickým postupem, který svému okolí sice trochu škodí, ale významně méně než chemie proti plevelům či škůdcům.

Plísně i další houbové choroby rostlin se šíří zejména v teplém a vlhkém počasí. Jak je poznat, jak se jim bránit? Ve druhém díle si ukážeme dalších sedm nejčastěji se vyskytujících houbových chorob.

Začněme u plísně bramborové

Kdo z pěstitelů by se neobával plísně bramborové? Usazuje se nejen na bramborách, ale na všech jim příbuzných rostlinách, tedy včetně rajčat a dalších lilkovitých. Ráda však přeskočí i na tykve nebo na okrasné rostliny, například petunie.

V chladnějším a vlhčím počasí se jí daří významně lépe  – to dokáže zlikvidovat až 90 % úrody. Když se na rostlině usadí, vytváří skvrny zelené, vodnaté, později šedohnědé až černé barvy, dochází k postupnému odumírání listů a stonků. Hlízy zahnívají, často se rozloží dokonce ještě před samotnou sklizní. Pokud brambor plesniví a hnije až po sklizni, velmi zapáchá a na povrchu mívá bílý plísňový povlak.

plíseň bramborová
Plíseň bramborová

Prevence před výskytem plísně bramborové

Každoročně pořídit uznanou sadbu, která je prostá spor této choroby, střídat místa výsadby. Je nutné též dodržovat dostatečnou vzdálenost při výsadbě, ani vedle sebe nevysazovat rajčata a brambory. Rezistentní odrůdy se doposud vyšlechtit nepodařilo, obecně plísní ale více trpí brambory rané.

Šíření

Nákaza se šíří z infikovaných hlíz, resp. z rostlin, které z hlíz vzejdou. Výtrusy plísně bramborové se pak roznášejí vzduchem. Nejprve se infekce projeví na listech, postupně na celé rostlině, nejprve v ohniscích, později se rozšiřuje plošně a i do širšího okolí. Při srážkách dokonce dochází ke smývání spór z rostlin a jejich vsakování do půdy, kde se pak usadí na hlízách.

Ochrana před výskytem plísně

Ochranou je zejména prevence zmíněná výše, dále preventivní postřik, ale i další fungicidní postřiky při projevech nákazy. Aby mohl postřik správně fungovat, je nutné pokrýt povrch rostlin v porostu, důležité je zejména ošetření spodní strany listů. Pokud se ani tak nepodaří plíseň zkrotit, je vhodné předčasné ukončení vegetace natí. Prodlužování vegetace napadené natě totiž usnadňuje pronikání plísně do hlíz.

I okrasné rostliny jsou hostiteli plísně bramborové
I okrasné rostliny jsou hostiteli plísně bramborové

Fusariové vadnutí

Fusariové vadnutí je další houbovou chorobou, napadá pestrý okruh rostlin, a to od lilkovitých, přes bobovité, brukvovité, česnekovité, miříkovité, až po tykve, k tomu například ještě i jahody, salát, ibišek, chřest, třešně, brambory, řepu, rybíz, ořechy a mnoho dalších.

Typickými příznaky pak jsou (i podle názvu choroby) zakrnění, žloutnutí a vadnutí listů, zabarvení pletiv ve stonku, plíseň na povrchu a také hniloba kořenů a stonku. Nad povrchem půdy se pak na zčernalém stonku tvoří plísňové plodnice.

Prevence

Účinnou prevencí může být desinfekce zeminy, kterou použijeme na předpěstování sadby, střídání míst, kde rostliny pěstujeme, nepřehnojovat a také nepřelévat. Nikdy nekompostovat napadené rostliny, vždy je jedině zlikvidovat, nejlépe spálením. Hlízy a cibule je lépe vyndávat brzy a za suššího počasí, k výsadbě další rok nepoužívat hlízy a cibule poškozené, či se známkami choroby. Nutné je moření před výsadbou a desinfekce půdy, pokud se choroba v předchozích sezonách objevila.

Šíření

Nejčastější je šíření pomocí výsadby napadených cibulí, hlíz, řízků, kořenů. Ale pozor, choroba se dokáže přenést i díky půdě, která ulpí na botách, na nářadí či na oděvu, rukavicích. I voda a vítr jsou pro ni dostatečnými cestami k šíření.

Cibuloviny jsou velmi ohroženy
Cibuloviny jsou velmi ohroženy

Ochrana

Pouze prevence, po napadení už ochrana možná není.

Kadeřavost broskvoně

V podstatě každý rok zaznamenáme na broskvoních chvíli po jejich vyrašení typickou deformaci listů. Čím je během rašení tepleji, tím více listů je napadeno, ale sucho šíření zpomaluje. Často se u napadených větviček objevuje klejotok, mohou i zaschnout. Výsledkem je opad poškozených listů, někdy i opakovaný, a tak následuje oslabení rostliny, snížení výnosů, a to dokonce i v následujícím roce. Sníží se dokonce i mrazuvzdornost, pravidelná infekce významně zkrátí délku života stromu.

Prevence

Prevencí je výsadba méně náchylných odrůd, dostatečná výživa, zejména vápníkem a dusíkem, při napadení včasné obrání a spálení napadených listů, pak přihnojení ledkem vápenatým a dostatečná závlaha pro rostlinu, aby se s nákazou porvala a regenerovala.

Možná je i chemická prevence, vždy na jaře již v počátečních fázích nalévání pupenů, bývá během února, března. Při chladnějším a vlhčím jaru je vhodné postřik zopakovat (dokud listy nejsou cca 2 cm dlouhé, pak už na ně kadeřavost nemůže). Nejvhodnější jsou mědnaté fungicidy, kterými důkladně postříkáme všechny větve a jejich pupeny.

Kadeřavost na broskvoni
Kadeřavost na broskvoni

Šíření

Vzduchem, ve vlhkém a chladnějším počasí (mezi 6 – 26 stupni celsia), spory dokáží na stromě přežít i déle než rok. Dostat se mohou je do mladých a nerozvinutých listů. Infekce je krátkodobá (do 6 týdnů), ale může se opakovat.

Ochrana

Jedině preventivní.

Monilióza

Moniliová hniloba ovoce dokáže zničit jak plody, tak i letorosty ovocných stromů, dokáže dokonce zlikvidovat celý strom. Říkáme jí také moniliová spála nebo úžeh. Květy bývají nahnědlé a zasychají, letorosty stromů odumírají a na plodech se objevuje jak typická hnědá hniloba, tak zejména soustředné kruhy plísně s bílými polštářky.

Monilióza se projeví na plodech často již na stromě, ale také při skladování ve sklepě. Pokud přes zimu infikované plody zůstanou na stromě nebo pod ním, jsou v dalším roce zdrojem šíření nákazy. Monilioza je nejvýznamnější chorobou ovocných stromů u nás.

Prevence

Prevence je v tomto případě nejdůležitější. Na stromě a ani v jeho okolí nesmějí zůstat napadené letorosty a plody, vše je nutné zlikvidovat, ale ne kompostováním. Také vždy pohrabeme a zlikvidujeme listí, vysazujeme více rezistentní odrůdy, pokud máme možnost.

Monilie není druhem plísně, ale řadíme ji k vyšším houbám.
Monilie není druhem plísně, ale řadíme ji k vyšším houbám.

U moniliózy je důležitá i ochrana preventivním postřikem jak proti samotné houbě, tak proti hmyzu, který poškozuje plody, a tím pomáhá rychleji rozšířit a uchytit nákazu. Ještě nutno chránit i proti strupovitosti, která též urychluje šíření moniliózy. Zde máme již možnost vybírat odrůdy poměrně rezistentní, a tak jedna starost odpadá.

Šíření

Šíření je jak větrem, tak s pomocí hmyzu. Jak už jsme zmínili, spory přežívají na infikovaných částech rostliny, nejčastěji větvích a plodech.

Ochrana

Nejlépe preventivní, a to jak fungicidem, tak insekticidem, jak bylo zmíněno výše.

Podobné články v internetu: