Jak na správné hnojení? Důležitá je též forma a čas! (1/3) - Zahrada

Jak na správné hnojení? Důležitá je též forma a čas! (1/3)

Kompost je vhodné zarýt

Asi nikoho nepřekvapí, že správně hnojit znamená zvolit nejen správné hnojivo, ale též správnou formu ve správnou dobu. Hnojit ve špatné formě a ve špatnou dobu je totiž pro danou sezonu horší než nehnojit vůbec. V sezoně následující už se s tím rostliny poperou, když jim opět něčím „nezavaříme“. Podívejme se, jak na správné hnojení, tedy kdy a jak aplikovat nejčastější látky, které nesmějí rostlinám na zahradě nebo v truhlících chybět.

I tentokrát bude text rozdělen na více článků. V tomto díle najdete přehled správného hnojení křemíkem, dusíkem, draslíkem. V díle druhém se zaměříme na síru, vápník, fosfor, hořčík. No a do třetího pokračování se nám dostane železo, zinek, bór, molybden a mangan.  

Nedostatek výše zmíněných látek na vaší zahradě poznáte podle příznaků uvedených v našich dalších článcích: Chyby ve výživě I, Chyby ve výživě II a Chyby ve výživě III.

výživná zemina
Na zemině záleží

Než se pustíme k doplňování samostatných prvků, dodejme, že většinu z nich si do půdy dodáte pomocí hnojení organickými materiály, zejména chlévskou mrvou. Takže jestli hnojíte přirozeně, málokdy se setkáte s nedostatkem některé z látek – a pokud ano, je způsobena spíše typem zeminy než nesprávnou péčí. Speciální pozornost jednotlivým prvkům věnujte, když hnojíte jen kupovanými hnojivy, když organický odpad k dispozici tolik nemáte. Speciálním případem jsou rostliny se zvláštními nároky na výživu – azalky, borůvky, broskvoně a další.

Hnůj či kompost

Hnojem a kompostem hnojíme přednostně na podzim tak, aby se v půdě správně rozložil a připravil na jarní výživu všemu, co na něm poroste. Hnůj obsahuje komplexní sestavu prvků skvěle dostupných pro rostliny právě díky převažující organické formě. Hnojit jím můžeme i na jaře, nebo během sezony, ale v tom případě volíme co nejlépe rozloženou část kompostu čihnoje, aby si rostliny mohly co nejdříve uždibovat.

V tekuté formě se dá použít zkvašená verze, zejména slepičinců, králičinců, kravinců a dalších druhů zvířecích výkalů. Zkvašení je poměrně důležité pro namnožení mikroorganismů, které se vstřebáváním živin pak pomáhají. Nezkvašené slepičince by mohly citelivější rostliny „popálit“.

Při výsadbě zeleniny nebo i keřů, stromků můžeme hnůj použít jako spodní vrstvu pod základní zeminu. Semenáčkům tak kořínky nespálíte, ale až rostlinka zesílí, sáhne si kořeny pro dostatek živin na celou sezonu nebo i několik let. 

Na kompost noste i v zimě
Na kompost noste i v zimě

Křemík

Dodat rostlinám křemík je velmi důležité, hlavně pro méně písčité půdy. Takže jestliže máte na zahradě zem hutnou, spíše jílovitou, bez křemíku to nebude v pěstování žádná sláva. Substráty do truhlíků většinou obsahují křemíku dost, tam jeho dodávky tolik potřeba nejsou.

Křemík je nejlépe dodat na podzim, aby se v půdě „zabydlel“, klidně i na jaře před výsevem, a to v podobě moučky, tu klasicky zapracujete do hlíny. Během sezony je možné pak přihnojovat křemíkem na list – ale pozor, jen ty rostliny, které nepěstujeme pro sklízení zelených částí.

Křemíkem hnojené listy jsou totiž mnohem hůře stravitelné. Aplikace na list je vhodná například pro rajčata, papriky, kořenovou zeleninu a ovoce. Do země přidávejte křemík zejména salátům, mangoldu, špenátu, ale třeba i červené řepě, pokud jste zvyklí používat její listy do salátů.

Křemík aplikujte hlavně na podzim do země a zjara, opakovaně počátkem léta na list (kde je to možné). Na trávník nebo okrasné kytky, stromy v podstatě kdykoliv v sezoně.

Hnůj musí dostatečně dlouho pracovat
Hnůj musí dostatečně dlouho pracovat

Dusík

Ohledně dusíku toho bylo napsáno již hodně, ale pro ucelenost článku jej rozhodně nelze vynechat. Dusík potřebují rostliny k růstu, ovšem každá jiné množství. Dusík (v umělých hnojivech) neaplikujte na podzim, povzbuzení k růstu tou dobou rozhodně nepotřebují (kromě krmné řepy). Výjimkou je chlévská mrva pozdě na podzim navezená pod stromy. S ní kořeny stromů pracovat dokáží.

Dusík se dá aplikovat v pevné formě (hnůj, kompost, NPK) na podzim do záhonu nebo na jaře k trvalkám, stromům. Kompost i na trávu. Záhony hnojíme dusíkem jednou za tři roky, a podle toho vyséváme či sadíme rostliny první, druhé a třetí trati.

V tekuté formě dodáváme dusík třeba jako zkvašené slepičince anebo průmyslové hnojivo, dá se jím zalévat, či jej aplikovat na list, ovšem ne na zeleninu, jejíž nadzemní části pak konzumujeme. Přímou zálivku dusíkem snesou samozřejmě jen rostliny první trati. Postřik je vhodný pro stromy i trávu, ale jen večer, aby se během noci vstřebal a na slunci pak listy nepopálil.

síran draselný
Síran draselný

Draslík

Jak a kdy dodat draslík? Rostlina jej potřebuje po celou sezonu, ale maximum z něj spotřebuje pro květ a plod, na podzim pro přípravu kořenů na zdolání zimy. Takže brzy zjara aplikujeme draselnou sůl zejména k jehličnanům a dalším rostlinám s podobnými nároky. Pozor na množství, jde o poměrně silné hnojivo.

Během sezony dodáváme spíše síran draselný, neboť rostlina uvítá kombinaci draslíku a síry. Síran draselný neobsahuje vápník, je proto velmi vhodný i pro kyselomilné rostliny, jako jsou borůvky, azalky, rododendrony.

Pro vápnomilné rostliny najdete i draslík v kombinaci s prvky pro rostliny milující neutrální až mírně zásadité prostředí. Nezapomeneme ani na podzimní dávku draslíku dodávanou nejpozději v září. Lze aplikovat i postřikem, který je v kombinaci s dalšími prvky.

Podobné články v internetu: