Jak na správné hnojení? Důležitá je též forma a čas! (2/3) - Zahrada

Jak na správné hnojení? Důležitá je též forma a čas! (2/3)

Na kompost noste i v zimě
Na kompost noste i v zimě

Jak jsme uvedli již v prvním díle, nikoho jistě nepřekvapí, že správně hnojit znamená zvolit nejen správné hnojivo, ale též správnou formu ve správnou dobu. Hnojit ve špatné formě a ve špatnou dobu je pro danou sezonu horší než nehnojit vůbec. Podívejme se proto i tentokrát, jak na správné hnojení, tedy kdy a jak aplikovat nejčastější látky, které nesmějí rostlinám na zahradě nebo v truhlících chybět.

Toto je druhý z celkového počtu tří dílů. Zatímco v prvním dílů jsme se věnovali správnému hnojení křemíkem, dusíkem a draslíkem. V této části se zaměříme na síru, vápník, fosfor a hořčík. Do třetího pokračování se nám dostane železo, zinek, bór, molybden a mangan.  

Nedostatek výše zmíněných látek na vaší zahradě poznáte podle příznaků uvedených v našich dalších článcích: Chyby ve výživě I, Chyby ve výživě II a Chyby ve výživě III.

Než se pustíme k doplňování samostatných prvků, i tentokrát dodejme, že většinu z nich si do půdy dodáme pomocí hnojení organickými materiály, zejména chlévskou mrvou. Takže jestli hnojíte přirozeně, málokdy se setkáte s nedostatkem některé z látek – a pokud ano, je způsobena spíše typem zeminy než nesprávnou péčí. Speciální pozornost jednotlivým prvkům věnujte jen u rostlin se speciálními nároky, jako jsou třeba borůvky. A také když hnojíte jen kupovanými hnojivy, když organický odpad k dispozici tolik nemáte.

Kompost je vhodné zarýt
Kompost je vhodné zarýt

Síra

Síra podporuje kvetení a plod, podobně jako draslík, ale je samozřejmě nutná po celou sezonu. Dodává se zjara spolu s dusíkem, později s draslíkem. A možná vám to přijde jako ironie, ale díky odsíření komínů už není dost síry ve vzduchu, nedostane se jí dostatek na zahrady a pole formou spadu, a tak se musí dodávat právě hnojivem, dnes více než dřív.

Síra ve formě postřiku slouží nejen jako hnojivo, ale též forma ošetření rostlin. Nejznámější je sulka, ve které většina z nás moří česnek před výsadbou. Síra funguje proti plísním a některým živočišným škůdcům. Důležitý je proto jarní postřik síry například u vína.

Vápník

Vápník se dodává všemi možnými způsoby, tedy v pevném stavu do půdy, tekutý jako zálivka a samozřejmě i jako postřik. Je důležitý v kyselých a neutrálních půdách, převážně v těch kyselých, kde absence vápníků umí napáchat velké škody – klidně zničí celou úrodu jablek. Právě jabloně patří ke stromům nejvíce náročným na vápník.

Vápněním se také desinfikuje. A proto byste neměli vápno nikdy dodávat spolu s kompostem či hnojem – vápno brzdí rozkladné procesy. V čerstvě vyvápněné hlíně nebudou příliš klíčit semínka zeleniny, proto pro výsevy vápněte již na podzim.

Nejkvalitnější kompost je ten dokonale rozložený
Nejkvalitnější kompost je ten dokonale rozložený

V pevné formě jej rozsypte po trávníku, ale i po záhoně, bohatou vrstvu zapracujte do hlíny okolo stromů. Postřik se hodí zejména na ovocné stromy, ale ocení ho i plodová zelenina. Postřik vápníkem dokonce zlepšuje výdrž plodin při skladování.

Fosfor

Základní složka NPK, a tak není pochyb, že musíme myslet i na něj. Dodává se zjara i během léta, ale zejména na podzim (do záhonů). Přístupnost fosforu pro rostliny, která je dost problematická, se zvyšuje díky organickému hnojení, i když to platí snad o všech prvcích.

Nicméně u fosforu ještě víc, protože fosfor se snadno váže v půdě a stává se pro rostliny nedostupným. Organické hnojení je v případě fosforu v podstatě nenahraditelné – a to jak díky složení, tak díky přítomnosti mikroorganismů, které rostlinám pomáhají fosfor zpřístupnit.

Fosforu by se mělo do půdy dostat více v létě a na podzim, během jara pak o něco méně. Fosfor ale dokáže ztížit příjem jiných prvků, jako je například zinek nebo železo, hlavně v zásaditějších půdách. Proto i s fosforem opatrně.

Výkaly dobytka se dají dokonale zužitkovat
Výkaly dobytka se dají dokonale zužitkovat

Hořčík

Hořčík je centrálním atomem struktury chlorofylu, rozhoduje též o kvalitě kořenů a semen, takže i on patří k neopominutelným prvkům. Jenže je s ním trochu potíž – jakmile je v půdě mnoho vápníků, dusíku a draslíku, je jimi hořčík při vstřebávání „předběhnut“, a tak ho mohou mít rostliny nedostatek i při hnojení – když jej provedeme nesprávně.

Hořčík se aplikuje do půdy, ale využívá se též ve formě postřiku. Nicméně jeho dostatek v půdě je základem. Proto se aplikuje opakovaně, spíše v menších dávkách. Dobrým zdrojem je například dolomit. Postřik na rostlinu je pak už je doplňkovou formou. Hnojit hořčíkem je možné po celou sezonu.

Podobné články v internetu: