Jak si na zahradě vypěstovat batáty

Batáty aneb sladké brambory jsou rostliny jednak ozdobné listem a některé i květem, jednak rostliny užitkové, protože dělají podzemní hlízy podobně jako brambory.

Batáty na rozdíl od brambor patří k čeledi svlačcovitých. Mají zcela jinou chuť než brambory, ovšem pro oživení tradiční české kuchyně se náramně hodí. Batáty se pěstují podobně jako brambory, jen jsou pnoucí a mají méně škůdců i chorob. Jen jejich skladování není možné tak dlouhodobě, jako jsme zvyklí u běžných brambor.

Jaké batáty vybrat k pěstování?

Batáty se pěstují klasicky z hlíz, které lze rozřezat na několik kusů, každý se zachovaným rašícím očkem, takže stejně jako u brambor. Ale na rozdíl od běžných brambor je u batátů možné pěstování i ze sazenic. Právě sazenice často potkáváme v zahradnictvích, protože batáty se mnohdy pěstují víc pro okrasu a stínění na pergolách než pro samotný užitek z hlíz.

Hlízy v obchodech s potravinami bývají ošetřeny proti klíčení. A tak je musíte několik dní máčet, než se přípravek uvolní a vy je budete moci zasadit. I proto je snazší sadit hlízy nebo sazenice ze zahradnictví než ty pořízené v supermarketu.

Batátů najdeme na celosvětovém trhu okolo 400 odrůd, u nás jen asi 10 – 15. Liší se velikostí hlíz, jejich barvou i složením, ale také vegetační dobou. Rostliny mají také různé listy, některé i kvetou, jiné vůbec. Vegetační doba se pohybuje od 90 do 120 dní, takže batáty lze pěstovat i ve vyšších polohách. Ale samozřejmě, stejně jako brambory, nesmějí přemrznout.

Batáty si nechte nejdříve naklíčit

Pokud pěstujete batáty z koupených sazenic, tak samozřejmě nic nakličovat nemusíte. Ale jestliže chcete sadit hlízy, je stejně jako u brambor, lepší si je nechat předem naklíčit a pak teprve je opatrně sadit. Zkrátíte tím dobu do sklizně a také se ujistíte, že hlíza je schopná klíčení.

Naklíčit batáty můžete nechat podobným způsobem, jako se nakličují brambory. Vysadit lze i nenaklíčené hlízy, růst jim bude trvat déle. Zejména ve vyšších polohách je proto lepší sadit hlízy batátů již předem naklíčené.

Batáty vysaďte tak, aby vyrostly až po zmrzlých

Batáty se sadí koncem dubna nebo začátkem května, aby až výhonky vykouknou nad zem, bylo již po posledních jarních mrazicích. Pro rychlejší klíčení a růst je můžete překrýt netkanou bílou textilií, která batátům zajistí lepší mikroklima.

Způsob výsadby je stejný jako u brambor, tedy do brázd. Nebo do kýblů a jiných přenosných pěstebních nádob, většinou co nádoba, to jeden batát. Pěstování v nádobě je výhodné tehdy, když chcete, aby se rostliny pnuly po opoře a poskytly vám v létě tolik ceněný stín.

V záhonu je nutné počítat s tím, že batáty jsou plazivou rostlinou. Takže brázdy dáváme dále od sebe, než v případě brambor, které rostou vzhůru. Rostliny polehávají, a tak vyžadují více plochy. Po výsadbě hrůbkujeme stejně jako u brambor, aby rostlina nasadila na více větších hlíz.

I v záhonech můžeme batáty vyvazovat a nechat růst po opoře. To nám usnadní zalévání, které zvyšuje výnosy, a to zejména v sušších letech. Vedle zálivky je vhodné rostliny také občas přihnojit, zejména v počátku vegetace. Později ne, aby se dusík zbytečně neukládal v hlízách.

Sklizeň jako u brambor, skladování nikoliv

Hlízy batátů se sklízí stejně jako brambory, tedy v průběhu sezony postupně dle potřeby, s blížícím se podzimem je sklidíme všechny najednou. V lednici je můžeme mít týden až deset dní, ve sklepě zvládnou být uskladněny po několik týdnů, ale déle ne, tedy při běžném skladování v přepravkách.

Trvanlivost jim můžeme prodloužit skladováním v pilinách. Několik menších batátů dáme do pilin vždy, když s nimi počítáme jako se sadbou pro příští rok. Piliny během zimy udržujeme mírně vlhké. V takových podmínkách dokáží batáty vydržet až do jara.

Choroby a škůdci se batátům vyhýbají

Choroby a škůdci, kteří se přirozeně pasou na batátech, nezvládnou naše podnebné podmínky. Mandelinka bramborová o tuto rostlinu nemá zájem. Takže batáty jsou rostlinou, která u nás nepodléhá útokům chorob nebo škůdců.