Jak si na zahradě vypěstovat červenou řepu - Zahrada

Jak si na zahradě vypěstovat červenou řepu

Jak si na zahradě vypěstovat červenou řepu

Malé bulvy červené řepy bývají nejjemnější
Malé bulvy červené řepy bývají nejjemnější

Pěstovat červenou neboli salátovou řepu je stejně jednoduché jako pěstovat mrkev nebo petržel. Vyžaduje totiž minimální péči. Nevěříte? Vyzkoušejte!

Proč se dnes používá spíše název řepa salátová? Protože v posledních letech nemá jen červenou barvu. Může být i bílá, žíhaná, žlutá, oranžová.

Čím nám prospívá?

Řepa salátová je dvouletou rostlinou náležející do botanického rodu řepa, stejně jako například řepa krmná, řepa cukrovka nebo mangold. Pochází z přímořských oblastí Číny, Indie, Středomoří až k Atlantiku. Do pěstování se nejdříve dostaly její listové typy, první kořenové typy jsou známy už ze starého Egypta ve formě červených i bílých bulev. Dnes se pěstuje jako zelenina po celém světě.

Červenou řepu je dobré vařit v celku a ve slupce, pak teprve ji zpracovávat dál
Červenou řepu je dobré vařit v celku a ve slupce, pak teprve ji zpracovávat dál

Jedná se o extrémně zdravou zeleninu, která má neskutečně širokou paletu přínosů pro naše tělo. Obsahuje mnoho vitamínů (B, C, provitamin vitamínu A) a minerálů (vápník, hořčík, draslík, sodík, křemík, železo, selen, zinek), antioxidanty (kyselinu listovou, betain a betacyanin) a dokonce i stopové prvky (cezium a rubidium).

Salátová řepa mimo jiné zklidňuje trávení, dokonce i alergie, pomáhá v rekonvalescencích, dokáže na sebe navázat látky pro tělo škodlivé a vyplavovat je z těla (olov, hliník), pomáhá vývoji plodu v těhotenství, je mírně močopudná, pomáhá při menstruačních potížích, snižuje krevní tlak, pomáhá v kardiovaskulárním systému a má ještě mnoho dalších pozitivních účinků na naše tělesné schránky.

Červená čepa překypuje zdraví prospěšnými látkami
Červená čepa překypuje zdraví prospěšnými látkami

Jakou řepu můžeme pěstovat?

Řepa salátová je k mání ve dvou základních tvarech, a to s kořeny kulovitými nebo válcovitými.

Válcovité odrůdy jsou obecně méně sladké, s výraznější řepnou chutí. Zahrádkáři oceňují zejména novější odrůdy, u nichž byly zcela odstraněny tzv. bílé kruhy na příčném řezu bulvou. Na výběr jsou například odrůdy Monoruba (jednoklíčková), Renova či Alexis.

kulatých odrůd můžeme volit např. Betinu, Bikores, Burpee´s Golden (žlutá), Červená kulatá, Monopoly (jednoklíčková), Tonda di Chioggia (červeno-bílá) nebo Pablo F1.

CO znamená řepa jednoklíčková? Z jednoho semínka vzejde jen jedna rostlinka. Řepné semínko je přirozeně víceklíčkové, jednoklíčkové odrůdy se musejí cíleně šlechtit, popřípadě se semínka brousí.

Nyní můžeme potkat také „mini“ neboli „babyodrůdy s velmi malými bulvami. Tyto jsou nejvhodnější pro konzumaci za syrova.

Kde ji pěstovat?

Salátová řepa je na stanoviště absolutně nenáročná. Narostou v podstatě kdekoliv. Čím to je? Značná část kořene salátové řepy je nad zemí, proto nevyžaduje lehkou půdu a krásně naroste i v půdách jílovitých.

Jaké živiny červená řepa potřebuje?

Řepa je typickou rostlinou druhé a třetí tratě, ale zvládne i tu první, pokud bychom pro ni jinde neměli místo. Rostlina si dokáže ze země vytáhnout maximum pro své potřeby. Pokud pěstujeme ve třetí trati, během vegetace můžeme přihnojit naředěnými zkvašenými slepičinci či jiným tekutým organickým hnojivem. Ovšem ne později než měsíc před sklizní.

Jak vyséváme?

Vyséváme koncem března či počátkem dubna pro letní sklizeň. Pokud chceme řepu uskladnit na zimu ve sklepě, pro tento účel ji vysejeme až během května. Dříve vysetá řepa do podzimní sklizně nevydrží, začne totiž dřevnatět.

Nesmělé začátky budoucí zdravé úrody
Nesmělé začátky budoucí zdravé úrody

Výsev samotný je velmi jednoduchý – provádíme jej do řádků, snažíme se semínka dávat dál od sebe, alespoň 10 – 15 cm. Semínka jsou poměrně velká, není to tedy náročný úkol. Po vysetí řádky opatrně přihrneme a přišlápneme, s opatrností, ale vydatně zalijeme.

Je množné i pozdně podzimní setí pro přezimování semínek, na jaře vyraší řepa velmi brzy a ke sklizni bude již koncem května (když nebude příliš chladné jaro).

Nic nepokazíme, když vysetý záhon překryjeme bílou netkanou textilií. Ochráníme rostlinky před nepřízní počasí a mírně je přirychlíme. Občas zkontrolujeme výskyt slimáků.

Jak zaléváme?

Řepa vyžaduje zálivku převážně v  prvních fázích růstu. Později, pokud není delší sucho, již není zálivka tolik nutná.

Jednotíme?

Vzhledem k tomu, že pokud nemáme zakoupenou vyšlechtěnou jednoklíčkovou odrůdu, tak z jednoho semínka občas naroste více rostlinek. Je tedy nutné výsev vyjednotit. Jednotíme na cca 10-15 cm od sebe. Po cca dvou týdnech jednocení zopakujeme – některé rostlinky totiž vzejdou mnohem později než ostatní.

Záhon červené řepy před sklizní
Záhon červené řepy před sklizní

Pletí nutné vždy

Řepa samozřejmě také vyžaduje pletí a kypření půdy. Vzhledem k tomu, že je rostlinou poměrně velkého vzrůstu, brzy zastíní záhon a růst plevelů sama dost zbrzdí.

Choroby a škůdci

Červená řepa chorobami a škůdci příliš netrpí. Potrápit ji dokáží slimáci, mšice a hryzci, případně myši.

Slimáky můžeme lovit do plastových nádob zahrabaných do zeminy tak, aby byly v rovině s ostatním terénem, a naplněných pivem. Slimáci dají pivu přednost a utopí se. Pravidelně pasti vyléváme a plníme novým pivem.

Boj proti mšicím spočívá zejména v boji proti mravencům, kteří mšice na rostliny vysazují. Pokud jsou rostliny již napadeny, použijeme postřik v teplé vody (5 l), oleje (50 ml) a prášku do pečiva (3 ks, cca 36g).

S mravenci bojujeme posypeme, nejlépe biologickými přípravky
S mravenci bojujeme posypeme, nejlépe biologickými přípravky

hryzci a myšmi bojujeme spíše na jaře před pěstováním nebo na podzim po sklizni, protože musíme použít jedové nástrahy. Do děr hrabošů nasypeme granule nebo vytlačíme gel a díry uzavřeme, aby hraboši s jedem v těle nevycházeli ven.

Z chorob je třeba zmínit hlavně skvrnatičku řepnou, která způsobuje nápadné onemocnění listů, kdy na listech vznikají okrouhlé, šedobílé, 2–3 mm velké skvrny s červenofialovým okrajem, přičemž vnitřek skvrny je odumřelý, a tak často vypadává, a list je proto i dírkovaný. Ochrana je pouze preventivní a spočívá ve střídání míst, kde řepu pěstujeme, v dobrém jednocení, aby porost nebyl příliš hustý, v likvidaci zbytků rostlin po sklizni a v neposlední řadě ve volbě mořeného osiva. Ale to je nutné jen v oblastech, kde se choroba vyskytuje pravidelně.

Sklizeň salátové řepy

Rostlina řepy salátové se, vzhledem k pěstování pro její kořen, sklízí jednorázově, tedy ji celou vytrhneme a dále neroste (na rozdíl například od mangoldu, kterému jen seřezáváme listy). Ovšem pozor, i listy červené řepy jsou výborné do salátů, pomazánek, dušených zeleninových směsí. K tomuto účelu vybíráme listy mladé, jemnější.

Sklizeň je jednorázová, prostě ji vytáhneme
Sklizeň je jednorázová, prostě ji vytáhneme

Červenou řepu tedy vytáhneme, očistíme kořen od zeminy a ukroutíme nať. Při jejím zpracování v kuchyni myslíme na její neskutečnou schopnost barvit.

Skladování

Řepa salátová je dobře skladovatelná ve sklepě, a to nejlépe zahrnutá v pilinách nebo alespoň uložená v papírových krabicích či plastových přepravkách. Do sklepa ji ukládáme po té, co jsme ji nechali alespoň pár hodin po sklizni venku takzvaně vydýchat.

Můžeme ji také založit do půdy ve skleníku či pařeništi. Dlouho vydrží i v lednici, zejména ve specializovaných plastových krabičkách pro skladování zeleniny, kde se reguluje vlhkost a její přebytek se odvádí na vlnkované dno nádoby.

Červenou řepu lze zpracovat mnoha různými způsoby
Červenou řepu lze zpracovat mnoha různými způsoby

Červenou řepu můžeme s úspěchem mrazit i nakládat nebo zavařovat.

 

Podobné články v internetu: