Jak si na zahradě vypěstovat kedlubny a gigány

Kedlubny a gigány jsou oblíbenou zeleninou jarní a podzimní sezóny. Jejich pěstování není nijak složité, můžeme začít od semínka nebo od sazeničky.

I v supermarketech najdete kedluben plno, za poměrně nízké ceny. Jsou však plné všech těch umělých hnojiv a postřiků, kterými je jejich komerční pěstitelé pravidelně zásobují. Ve výsledku proto supermarketová kedlubna nemá ani chuť, ani vůni. Tomuhle se však můžeme elegantně vyhnout, když si vypěstujeme svoje vlastní.

Jak na výběr kedluben a gigánů?

Kedlubny nabídnou více odrůd než gigány, více druhů podle vegetační doby, barvy i chuti. Zatímco u gigánů se musíme spokojit s několika málo kultivary (gigán je zdomácnělým názvem „gigant“, cože je vlastně odrůda kedluben). A v gigantické velikosti lze pěstovat jen několik typů kedluben.

Zato běžné kedlubny najdeme v několika barvách, délce vegetační doby, tvaru, struktury košťálu nebo chuti a palčivosti. Kedlubny můžeme pěstovat od raných s vegetační dobou okolo 70 dní (Ballot F1), až po pozdní, které k plnohodnotné velikosti potřebují 130 dní (Violeta).

Co se tvaru týká, můžeme mít kedlubny kulaté (Kartago F1), ploché (Troja F1) nebo ploše kulaté (Indigo). Některé odrůdy je nutné sníst hned, aby nezdřevnatěly, jiné jsou perfektní ke skladování, protože nedřevnatí a jsou dokonce odolné proti praskání.

Praskání byl dlouhodobě velký problém skladování kedluben, ale novější odrůdy se s ním popasují lépe. Praskání je následkem nestejnoměrné zálivky, či když po období sucha přijde vydatný déšť (a my jsme mezitím nějak zapomněli na poctivější zálivku).

Co se barev týká, můžeme volit od bílé, přes světle zelenou, fialovou až modrofialovou odrůdu. Kedlubny umějí být jak lahodné, tak i poměrně štiplavé. A vždy platí, že čím dřívější sklizeň, tím svěžejší a šťavnatější bulvu budete mít.

Jak zasít kedlubny a gigány?

Kedlubny i gigány se sejí velmi jednoduše, semínka se jen nasypou na předem důkladně prolitý substrát, mělce se přesypou dalším substrátem a přitlačí. Semínka nad sebou nemají mít vyšší vrstvu substrátu, než jsou sama velká.

Sít můžeme rovnou do kelímků, ve kterých pak sazeničku ponecháme až do přesazení na konečné stanoviště. V tomto případě co kelímek nebo rašelinová tableta, to dvě semínka. Proč dvě? Protože si tak zajistíme, že všude vzejde alespoň jedna sazenička. Druhou pak můžeme přesadit nebo spotřebovat do jarního salátu.

Misku, kam jsme semínka vyseli, překryjeme fólií a umístíme na teplejší místo. Díky fólii nebude minimálně týden nutné další zalévání, takže semínka necháme v klidu naklíčit a vyhnat výhonky s děložními listy. Jakmile se objeví alespoň dva pravé lístky, jsou semenáčky připraveny k rozsazení. Tentokrát budeme sázet každou sazeničku do jedné nádobky.

Vzhledem k tomu, že jde o košťáloviny, vyplatí se jim do začátku dát trochu živin navíc, například granulované slepičince, na dno kelímku. Pak až do vysazení na konečné stanoviště nebude další přihnojování potřeba.

Jak zasadit kedlubny a gigány?

Tím „zasadit“ zde máme na mysli sázení sazeniček kedluben a gigánů. Je celkem jedno, zda jde o sazeničky koupené nebo předpěstované doma. Brzy na jaře sadíme rané kedlubny do skleníků, později v sezóně je dáváme spíše do záhonů. Podzimní várka půjde pak zase do skleníku.

A zase jim dopřejeme hnojení, i tentokrát jej umístíme pod sazeničku. Mezi hnojením a kořeny sazenice musí být několik centimetrů zeminy. Takže je vhodné při sázení kedluben a gigánů vytvořit hlubší dolíky, na dno dát trochu organického hnojiva, pak zeminu a vše prolít.

Potom teprve sem budeme dávat sazeničku, kterou jemně přihrneme a přitlačíme. Pozor na to, aby budoucí košťál, tedy ona kedlubna, po které toužíme, zůstal nad zemí. Pak zalijeme a udržujeme pravidelnou vydatnější zálivku podle potřeby.

Kedlubny a gigány lze pěstovat i na záhonu překrytém netkanou černou textilií. Do ní uděláme tolik otvorů, kolik je sazenic ve správném sponu. U běžných kedluben by spon měl dosahovat cirka 25 x 25 cm, ale můžete ponechat i větší. Čím větší odrůda kedlubny, tím větší spon potřebuje. Konkrétní informace jsou vždy na obalu semínek nebo je získáte v zahradnictví, kde si sazeničky pořídíte.

Jak se starat o kedlubny a gigány

Během vegetace je nutné dodržovat pravidelnou zálivku, abychom minimalizovali praskání košťálů. Kedlubny potřebují z počátku také vyplít, později si udělají okolo sebe stín a mnoho plevele nepropustí. Jestliže se kedlubny jeví, že strádají, dáme jim menší dávku tekutého organického hnojiva. A pak postupně sklízíme.

Jak sklízet kedlubny a gigány?

Kedlubny i gigány mají vynikající centrální mladé listy, které jsou výborné do salátů, pomazánek, jako originální proložení k bagetě nebo jinému pečivu (místo pekingského zelí). Čerstvé listy sklízíme průběžně, kdykoliv je potřebujeme.

Chceme-li sklidit kedlubnu, tedy její košťál, musíme ji celou vytáhnout ze země, tedy ji sklidíme najednou celou. Ovadlé vnější listy zlikvidujeme, centrální si ponecháme ke konzumaci. Ze záhonu nebo ze skleníku bereme kedlubny postupně, jak je chceme konzumovat. Pozdnější odrůdy kedluben sklízíme před prvními jarními mrazíky a najednou, snesou krátkodobé uskladnění v lednici nebo ve sklepě.

Jak uskladnit kedlubny a gigány?

Kedlubny a gigány lze zavařit, oblanšírovat a zamrazit, cirka dva až tři měsíce zvládnou i pobyt ve sklepě, kde ale samozřejmě postupně ztrácejí svou svěžest. I přes možnosti uskladnění je však kedlubna vhodná spíše k okamžité konzumaci.

Naopak gigány jsou schopné vydržet ve sklepě několik měsíců, a to při zachování optimálních skladovacích podmínek. Výborně se jim přes zimu daří v nádobě s pilinami, které občas lehce provlhčíme.

Choroby a škůdci kedluben a gigánů

Co se chorob týká, můžete se setkat s padáním klíčních rostlin, pokud si kedlubny pěstujete doma ze semínka. Jde o houbovou chorobu, proti které výborně pomáhá přípravek Previcur, který se aplikuje preventivě (následky není čas řešit, klíční rostliny odcházejí rychle).

Nádorovitost kořenů košťálovin je nemocí, kdy se na  kořenech rostlin objevují kulovité nádory, které oslabují kořenový systém a celou rostlinu. Ochranou je jen prevence ve vápnění a střídání záhonů, v zeleném hnojení jinými rostlinami, než těmi z čeledi brukvovitých.

Kedlubny a gigány mohou být napadány i škůdci, zejména jde o mšice, svilušky, molice nebo dřepčíky. Zatímco dřepčíci nesnesou mokrý záhon, takže na ně stačí více vláhy a ochrana mladých rostlin překrytím netkanou bílou textilií, na mšice, molice a svilušku budete potřebovat postřik.

Postřik může být v začátku náporu škůdců pouze ve formě proudu vody, který hmyz odstraní. Pak oberete i nejvíce zničené listy. Pokud ale na škůdce přijdete později, namícháte si postřik z 5 l teplé vody, 50 ml oleje a 3 prášků do pečiva. Řádně jím škůdce smáčíte. A hmyz se udusí. Postřik je nutné po několika dnech opakovat, protože se ještě vylíhnou vajíčka, na která tento bio postřik nepůsobí.