Jak si na zahradě vypěstovat rybíz

Kdo by si v zimě nedal linecká kolečka s marmeládou z červeného rybízu? Nebo vitamínovou bombu v podobě likéru z rybízu černého? Anebo tvarohový koláč se všemi druhy rybízu jako ozdobou? Asi zbytečná otázka. Všechny tato dobroty si můžeme vyrobit z úrody vlastními silami vypěstované.

Rybízy jsou rostliny nenáročné a vyžadují jen minimum pozornosti. Než však začneme vybírat konkrétní odrůdu, musíme se nejprve rozhodnout, zda chceme stromek nebo keř. Obě varianty mají své výhody i nevýhody.

Výhody a nevýhody keřů

Keře jsou všeobecně plodnější a mají delší životnost. Jejich údržba pomocí řezu je jednodušší na rozhodování – většinou se odstraňují celé výhony, vždy ty nejslabší, po několika letech plození i ty nejstarší. Nemusíme tvořit korunku a přemýšlet, který výhon je v korunce vhodný a který ne.

Na druhou stranu je u keřů méně pohodlná sklizeň, kdy se musíme dost ohýbat, abychom keř otrhali, mnohdy musíme větvičky podpírat, aby pod váhou plodů neklesly k zemi. Je náročnější i pletí, ke kterému si prostě musíme kleknout. Nutnost pletí lze dost omezit mulčem. Pokud se nepodaří udržet keř vzdušný, může v něm začít houbová choroba.

Výhody a nevýhody stromků

Stromky narostou pěkně vysoko, takže sklizeň je pohodlná, bez přílišného předklánění se. Většinou i hrozny rybízu bývají delší. Korunky, když je správně tvarujeme, bývají vzdušnější. Pletí pod stromkem zvládneme jen v předklonu, nemusíme se dostávat pod a mezi větvičky keřů. A neposlední z řady výhod – stromky zaberou méně místa.

Nevýhodami jsou jistě kratší životnost stromků a náročnější řez, kdy musíme tvořit korunku stromku. Větvičky také musíme podpírat nebo vyvazovat, aby se pod tíhou plodů nepolámaly. Několikrát za rok musíme odstřihávat výhony meruzalky, které rostou z jejích kořenů (na ní je rybíz naroubován).

Výběr odrůdy

Odrůd máme k dispozici velké množství, od raných až po pozdní.

U červeného rybízu jsou to například Holandský červený, Rovada, Kozolupský raný, Detvan, tyto odrůdy jsou i poměrně odolné vůči chorobám.

Jantar, Orion, Blanka, Primus, to jsou nejběžnější odrůdy rybízu bílého.

Z černých rybízů můžeme vybírat například Ben Gairn, Ben Hope, Ceres, Démon, Otelo, Focus a další.

Pokud chceme pěstovat více rostlin rybízů, můžeme namíchat odrůdy dle doby jejich dozrávání. Sklizeň si tím rozložíme na téměř celé léto.

Výsadba

Výsadba rybízů je standardní. Nejlépe uděláme, když zvolíme podzimní termín, tedy někdy od druhé poloviny října do příchodu mrazů.

Do výsadbové jámy dáme organický hnůj nebo kompost. Je vhodné rýčem narušit stěny výsadbové jámy, kořenům se pak bude lépe prorůstat. V kyselejších půdách pomůžeme rostlinám i trochou vápníku. Pokud je suchý podzim, výsadbovou jámu nejdříve prolejeme.

Na dno jámy položíme keř tak, aby byl o cca deset centimetrů níž než ve školce. Tím podpoříme růst nových větví. Postupně zasypáváme zeminou smíchanou s kompostem. Sazenicemi trošku zatřepeme, aby se půda dobře dostala mezi kořeny.

Poté přišlápneme a dobře zalijeme. Nakonec ke keři přihrneme hromádku hlíny, tu pak na jaře odhrneme.

Stromkový rybíz sadíme tak, aby roubování zůstalo nad zemí, ale i přesto stromek posadíme o něco hlouběji. Meruzalka, na které bývá rybíz naroubován, pustí z kmínku v půdě další kořeny.

Řez

Hned po výsadbě řežeme dost hluboko, na dvě až čtyři očka, aby ne zcela ještě funkční kořenová soustava stačila zásobit vodou a živinami nadzemní část.

Stromky

V předjaří následujícího roku řežeme stromky tak, že vybereme z vyrostlých výhonů čtyři až pět nejsilnějších jako základ koruny. Ostatní výhony odstraníme. Ponechané výhony zkrátíme o čtvrtinu až třetinu, boční výhony na dva pupeny.

Ve třetím roce a v dalších letech předjarním řezem odstraníme všechny zahušťující výhony, ponechané nové výhony zkrátíme asi o čtvrtinu až třetinu. Boční výhony zkracujeme na dva až čtyři pupeny. Silně rostoucí postranní výhony zcela odstraňujeme.

Během června navíc odstraníme nové slabé výhony, které korunku zbytečně zahustily.

Řez provádíme každý rok, odstraňujeme přestárlé, nevyzrálé, nesprávně rostoucí a nemocné výhony.

Keře

V prvním roce ponecháváme na keři rybízu čtyři až šest nejsilnějších výhonů, ostatní u země odstraníme. Ve druhém roce ponecháme dalších pět až šest nových výhonů, slabé a přebytečné odstraníme.

Hlavním smyslem řezu je vypěstování keře s potřebným počtem větví různého stáří. Koncem třetího roku mají mít dobře zapěstované keře pět až šest jednoletých výhonů, stejný počet dvouletých a tři až pět tříletých výhonů, podle kondice keře a kvality půdy.

Hnojení

I rybízy musíme občas přihnojit, aby nám dobře plodily a my měli radost z úrody. Během roku by měly dostat tři dávky organického hnojení:

• dusíkaté hnojivo na jaře, kdy se rostliny probouzejí;
• plné hnojivo během kvetení, zde nejlépe poslouží zkvašené a mírně naředěné slepičince;
• poslední dávku hnojiva zvolíme tzv. podzimní, tedy hnojivo s vyšším obsahem draslíku, aby se rostliny dobře připravily na přezimování.

Choroby a škůdci

Nejčastějšími chorobami rybízu jsou plísně, antraknózy, rzi, padlí. Jsou to houbové choroby, proti kterým lze zasáhnout postřikem. Výluhy z bylin nebo olejové postřiky jsou čistě ekologické a používají se preventivně, chemie se používá (v případě nouze) až k léčbě. Dobrou prevencí jsou i prosvětlené, vzdušné keře a stromky.

Z nedostatku minerálů nebo přebytku chloru se může objevit tzv. okrajová spála listů, kdy se listy vybarvují až do modrozeleného odstínu nebo mají purpurově zbarvený obvod listové čepele. Kroutí se a předčasně opadávají už během léta. Pomoc je v dodání draslíku do půdy a snížení dávek dusíkatých hnojiv v následujících letech.

Na rostlinách většinou škodí mšice, svilušky a jiný savý a žravý hmyz, například pilatky, bejlomorky, plody pak často likvidují mravenci, ale i ptáci. Na likvidaci savého a žravého hmyzu volíme raději postřiky olejové, které sice musíme opakovat, ale neotrávíme si jimi zahradu. Jako prevenci můžeme aplikovat postřiky z bylinných výluhů, listy budou mšicím smrdět a neměly by se na rostlinách tolik usazovat.