Jak si na zahradě vypěstovat voňavá jablka

Vypěstovat si na zahradě vlastní jablka není až tak složité, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jenom to chce více času, než pěstování zeleniny či drobného ovoce. Jabloň sice nebude rodit hned první rok, ale již ten druhý si můžeme pochutnat na prvním vzorku.

Výběr odrůdy

Odrůd jablek je na našem trhu poměrně hodně. Vybíráme podle toho, jaké vlastnosti od jablek i jabloně čekáme. Tedy zda chceme jablka letní, podzimní, či zimní. Jestli mají být červená, žlutá, kyselejší nebo spíše sladší. Jablka se také liší svými kvalitativními vlastnostmi, některá jsou nejlepší syrová, chuť jiných se rozvine nejlépe až po tepelném zpracování. Každé má jiné množství tekutiny, proto se také více nebo méně hodí pro výrobu šťáv a moštů.

Vybírat můžeme i podle velikosti a tvaru stromu. Tedy jestli máme velkou zahradu a chceme v ní mít větší jabloň nebo jabloně jako výraznější prvek. Nebo musíme místem naopak šetřit a sáhneme po sloupcovitých jabloních, popřípadě po jabloních nízkotvarových, které pak pěstujeme v ovocných stěnách, tedy na podélných oporách.

Ve školkách vybíráme stromky štíhlé, s co největším množstvím vlasových kořenů. Takové mají největší šanci se dobře uchytit.

Výběr místa pro pěstování

… souvisí s výše zmíněným způsobem pěstování. Tedy zda velký prostor pro pěstování běžné jabloně do plné velikosti stromu nebo prostor menší pro sloupcovou nebo nízkotvarovou jabloň, popřípadě celou řadu nízkotvarových jabloní.

Jabloně nejsou nijak mimořádně náročné na kvalitu půdy, potřebují spíše, aby vrstva půdy, do které budou zasazeny, byla dostatečně vysoká.

Výsadba

Samotnou výsadbu provádíme nejlépe na podzim, do zámrazu. Proč?

Protože během podzimu a zimy stromy lépe zakořeňují, zem se přes zimu slehne, kořeny mají na jaře již dobrý kontakt se zeminou, mírný nedostatek vláhy je neohrozí.

Můžeme jabloně sadit i na jaře, ale v tom případě musíme věnovat mimořádnou pozornost jejich zalévání.

Sadit bychom měli ideálně hned po přivezení stromků ze školky. Pokud to nelze, vložíme je do vody nebo založíme do vlhké půdy a zaléváme.

Pro výsadbu si připravíme jámu o kus větší než kořenový bal stromku. Stěny jámy rozrušíme rýčem, aby mohly kořeny později lépe prorůstat do okolí jámy. Dno jámy vysypeme zeminou smíchanou s vyzrálým kompostem. Tam kde je půda kyselá, jámu také vyvápníme.

Pokud máme k dispozici jen čerstvý hnůj nebo slepičince, dáme je na dno jámy a zasypeme zeminou, aby kořeny nepřišly do přímého styku s hnojivem. Mohly by se spálit. Než kořeny  k hnojivu dorostou, stihne vyzrát.

Do jámy ještě před samotnou výsadbou zatlučeme oporu pro stromek, ke které jej pak přivážeme.

Pokud je suchý podzim, nejdříve jámu prolejeme vodou, pak teprve do ní vkládáme stromek. Před samotnou výsadbou zastřihneme kořeny až do bílého, tedy až tam, kde nám po ustřižení zůstane bílý řez.

Stromek vložíme do jámy tak, aby místo štěpování bylo alespoň deset centimetrů nad zemí. Postupně zasypáváme zeminou a stromkem třepeme, aby se zemina dostala co nejvíce mezi kořeny.  Zeminu také ušlapáváme.

Výsadbu zakončíme přivázáním stromku k opoře, zálivkou a nic nezkazíme ani zamulčováním. Prostor pod stromkem bychom měli vždy držet bez plevelů.

Stromek přivážeme osmičkou, tedy provázek stočíme do tvaru osmičky. Mezi kmínek a kůl můžeme vložit měkkou vložku, například polystyren. Stromek bude stabilnější a nebude se ve větru třít o kůl.

První řez na jaře

Na podzim stromek nijak střihat nebudeme, to zvládli ve školce za nás. My se do toho pustíme až na jaře. Vybereme větve, které zůstanou jako základ celého stromku, vybereme terminál a pak již jen udržujeme korunu vzdušnou.

Obecná pravidla řezu jabloní

Vzrostlejší jabloně řežeme během roku vícekrát.

Velký řez děláme během zimy a jara, nesmí však mrznout. Čím dříve v zimě řez uděláme, tím více podpoříme růst stromu. Tedy mladé stromy řežeme během ledna, února, starší až v březnu či dubnu, některé dokonce v květnu – zejména zmlazování.

Musíme myslet na to, že odplozené dřevo musíme časem nahradit novým, tedy vždy si necháme několik mladých výhonů pro založení nových větví. Tam, kde chceme, aby vyrostla nová větvička místo staré, řežeme takzvaně na patku. Tedy střiháme cca centimetr od báze větve – z ponechané báze vyraší nové výhony a my si pak vybereme jeden na zapěstování.

Spodní větve stříháme na výhon rostoucí nahoru, vrchní opačně, tedy na výhon rostoucí dolů. Odstraňujeme výhony jsoucí do koruny.

Během května a června vytrháváme vlky, tedy čerstvé výhony rostoucí z hlavních větví přímo nahoru. Proč vytrháváme? Protože je vytrhneme i s bází, místo tedy nebude znovu obrůstat novými výhony a nebudou vznikat košťata. Nové výhony jsou měkké a jdou vytrhnout poměrně snadno.

V létě prosvětlujeme korunu tak, aby k plodům mohlo slunce. Na každé jablíčko by měly během dne dopadat přímé sluneční paprsky alespoň chvíli.

Hnojení

Jabloně musíme přihnojovat, aby dobře plodily. Po výsadbě začneme s hnojením až další podzim, stromek má zásobu od výsadby. Na podzim hnojíme podzimním hnojivem, které zapravíme do půdy. Podzimní hnojivo má více draslíku a méně dusíku.

Další hnojení provedeme na jaře, plným dusíkatým hnojivem, nejlépe hnojem, kompostem, slepičinci či jiným organickým materiálem. Také zapravíme do půdy. V červnu stromy opět přihnojíme, nejlépe tekutým hnojivem, například zkvašenými slepičinci, do půdy.

Tam, kde je půda kysela, hnojíme vápenným postřikem na list, a to během celé doby růst a zrání jablek.

Probírka plůdků

U jabloní nesmíme zapomenout na včasnou probírku plůdků. Jabloně obecně rády nasazují příliš mnoho jablíček. Část z nich přirozeně opadne během června, ale nebývá to dost.

Další plody musíme sundat my. Proč? Protože strom by celou násadu neuživil. Jablka by byla malá, nekvalitní, neměla by dobrou chuť. Raději sklidíme méně jablíček, ale výborných, než kupu malých „broků“, bez chuti a vůně.

Plůdky proto probíráme, odstraňujeme přednostně poškozené (zejména červavé) a ty nejmenší. Budeme muset ale shodit i plůdky pěkné, a to z míst, kde jich je příliš mnoho na jednom místě. Sice nás bude srdce bolet, ale krok se v závěru vyplatí.

Mezi plody by ideálně měly být rozestupy na cca 10 – 15 centimetrů. Na jižní straně stromu však můžeme nechat hustotu o něco vyšší, sluníčko se dostane ke více z nich.

Plůdky trháme tak, aby stopky zůstaly pokud možno na stromě.

Sklizeň

Že jsou jablíčka zralá a nachystaná ke sklizni, poznáme mimo jiné podle toho, že jim začínají hnědnout semínka. Takže zkušebně rozkrojíme jedno jablko a rozhodneme se.

Při samotné sklizni vylupujeme jablka směrem nahoru, krásně se od stromu uvolní i se stopkou.

Jablka třídíme na nepoškozená, která budeme skladovat, na poškozená nebo méně kvalitní, která budeme spotřebovávat přednostně nebo tepelně či na mošt.

Když si poškozená jablka oloupeme, nastrouháme na plátky, naplníme do sklenic a zavaříme, budeme vždy mít přichystáno na rychlý jablečný závin nebo jablkovou nádivku do čehokoliv.

Skladování

Jablka skladujeme ve sklepě v nízkých přepravkách, do kterých je umisťujeme pokud možno v jedné vrstvě, abychom měli dobrý přehled. Jablka ráda hnijí, proto je pravidelně prohlížíme a hned vyhazujeme poškozená, abychom zpomalili roznos infekce na ostatní plody.

Ze sklepa bereme jablka v pořadí dle odrůd, které pěstujeme. Tedy nejdříve pozdně letní, která zmouční už během října, pak ta podzimní, co je nutno spotřebovat v lednu, nejpozději v únoru. A nakonec odrůdy zimní, které v dobrém sklepě drží ještě i v červnu.

Stříkání nutné?

Škůdcům a chorobám jabloní je nutno věnovat pozornost během celé sezóny.

Brzy na jaře, ještě před kvetením, se vyplatí postříkat stromy proti přezimujícím škůdcům. Natírání kmenů vápnem během ledna či února, pokud nemrzne, také nese své ovoce.

Po odkvětu použijeme insekticidní postřiky již jen tam, kde je vysoký výskyt červivosti jablek.

V ostatních případech si pomáháme ekologickými přípravky. Vyvěšujeme lepové desky, zabraňujeme mravencům v přístupu na strom, mšici stříkáme roztokem vody, oleje a prášku do pečiva (5l teplé vody, 50 ml jedlého oleje a tři prášky do pečiva – cca 36g).

Strupovitost jabloní řešíme už před výsadbou – koupíme odrůdy odolné proti této chorobě. Starší stromy můžeme přeroubovat odolnou odrůdou.