Jak si na zahradě vypěstovat voňavé maliny - Zahrada

Jak si na zahradě vypěstovat voňavé maliny

Jak si na zahradě vypěstovat voňavé maliny

Jen si na nich smlsnout...
Jen si na nich smlsnout…

Vůni a úžasné chuti malin odolá málokdo, zejména když k nim přidáme třeba vanilkovou zmrzlinu. Nejen proto jsou ovocem s krátkou trvanlivostí a také opravdovou letní i podzimní lahůdkou. Jejich pěstování je velmi jednoduché, zvládne to i začínající zahrádkář.

Vybereme odrůdu

Maliník plodí většinou jednou během sezony. Můžeme pořídit i remontující sazenice, tedy takové, které dají úrodu během jedné sezony dvakrát.

Mezi jednou plodícími neboli tzv. letními malinami jsou oblíbené například odrůdy Rubín, Wilsonova raná, Lloyd George, Veten, Granát či Zeva II.

Remontující odrůdy jsou například Ljulia, Medea, Heritage nebo Ada.

Vybereme stanoviště

A to nejlépe slunné, s dostatkem vláhy, avšak nikoliv přemokřené.

Maliníky se nejlépe pěstují v jedné řadě. Jsou pak dobře přístupné a máme dokonalý přehled o porostu. Pokud musíme zvolit pěstování ve více řadách, oddělíme je od sebe alespoň metr a půl širokou mezerou, raději i širší.

Vysazujeme do cca padesáticentimetrového sponu, můžeme zvolit i větší.

Pro maliníky se vyplatí přichystat opory

Jaké? Nejlépe ve formě drátěného vedení (drátěnky) v jednom až dvou patrech, podle toho, kolik jich chceme pěstovat a v jaké hustotě. Rostliny se budou pnout po opoře, můžeme je k ní přichytit třeba pomocí klipsů. Porost bude díky tomu vzdušný a také podněcovaný k větší plodnosti.

Maliníky rády rostou na vedení, třeba na drátěnce
Maliníky rády rostou na vedení, třeba na drátěnce

Pokud máme možnost, ohraničíme záhon, například plastovými nebo betonovými obrubníky. A to nejen z důvodů estetických. Maliník totiž neskutečně odnožuje, během několika let se z něj stane v podstatě plevel a měli bychom jej všude, včetně trávníku. Ohraničením záhonu si ušetříme mnoho práce s vyrýváním nežádoucích odnoží.

Pěstování bez opor

Takové pěstování maliníku je také možné. V tomto případě sázíme sazenice poměrně hustě k sobě, do záhonu ve tvaru obdélníku nebo čtverce.

Sazenice můžeme sadit i cca půl metru od sebe. Porost se pak díky tomu podpírá navzájem. Ale je méně přehledný a méně vzdušný, což v celkovém výsledku dost snižuje výnos z pěstování.

Maliny lze pěstovat i bez opory, v tom případě zakracujeme nové výhony v cca metrové výšce
Maliny lze pěstovat i bez opory, v tom případě zakracujeme nové výhony v cca metrové výšce

Sázíme přednostně na podzim

Proč? Protože maliny plodí na dvouletém dřevě. Takže na podzim zasadíme mladé výhony toho roku a hned další rok se dočkáme úrody. A hlavně, maliník je schopen, na rozdíl od ostružiníku, přezimovat i po výsadbě téměř bez újmy.

Maliníky sázíme do jamek vyhloubených podle tvaru kořenů sazenice (buď podle kontejneru, nebo podle toho, jak jsme sazenici vyryli). Pokud pod sazenice ještě přihodíme kompost či uleželý hnůj, jistě nebudou proti.

Sazenici vložíme do jamky, přihrneme, přišlápneme a pak důkladně, ale opatrně zalejeme. Zaléváme pravidelně, aby rostliny mohly dobře zakořenit.

Při manipulaci se sazenicemi opatrně, nesmíme ulámat pupeny na kořenovém krčku.

Pokud sazenice nejsou zakrácené ze zahradnictví, ale máme je například od sousedů, zakrátíme je na cca 20 – 40 cm. Čím delší je necháme, tím větší je pravděpodobnost, že úroda bude hned v prvním roce po výsadbě (ale za cenu toho, že rostliny budou méně odnožovat).

První jaro

Během prvního jara neděláme žádný zásadní řez, pouze odstraníme slabounké výhony a necháme maximálně 2 – 3 nejsilnější. Také udržujeme půdu pod maliníky prostou plevele. A začínáme s hnojením.

Pod maliniky se snažíme udržet půdu bez plevele
Pod maliniky se snažíme udržet půdu bez plevele

Hnojení maliníku

Každoročně vyžaduje maliník tři dávky hnojení organickým hnojivem, a to brzy zjara startovací dávkou dusíkatého hnojiva (například tekuté slepičince, granulovaný hnůj, nebo prostě do země zapravíme kompost či uleželý hnůj nebo jakékoliv organické hnojivo s rohovinou či guánem. V případě nouze můžeme použít NPK, nejlépe však na organické bázi.

Hnojení opakujeme během května, tou dobou již jistě máme přichystané zkvašené slepičince nebo si zakoupíme hnojivo s vyššími dávkami draslíku pro vývoj květů a plodů.

Třetí vlna hnojení přichází po odplození a v případě jednou plodících odrůd i po odstřižení odplozených výhonů. Toto hnojení slouží pro podporu dobrého vývinu nových výhonů, které budou plodit v následujícím roce.

Z kořenů raší nové výhony
Z kořenů raší nové výhony

První léto

Během prvního léta vesele sklízíme první úrodu. Sazenice během prvního roku moc neodnožují, většinou tedy nebývá potřeba probírat nové výhony.

Hned po odplození uděláme řez letních malin. Odplozené výhony ustříhneme až u země. Pokud by rostliny vyhnaly příliš mnoho výhonů, vystříháme ty nejslabší a necháme jich pouze tolik, kolik budeme chtít v následujícím roce pěstovat.

Nové výhony navedeme na opory a v případě nutnosti je připevníme pomocí klipsů. Čím dříve po sklizni to uděláme, tím lépe – výhony jsou mladé a dobře ohebné. Pokud bychom to dělali až na podzim, mohli bychom je poškodit.

Při pletí ponecháme jen ty výhony, které budeme v následujícím roce potřebovat
Při pletí ponecháme jen ty výhony, které budeme v následujícím roce potřebovat

Pokud pěstujeme maliníky bez opor, musíme nové výhony zkrátit, přibližně na jeden metr výšky.

Remontující odrůdy v létě nijak nestříháme.

První podzim

Letní maliny již míváme ošetřeny, zbývá se postarat o ty remontující. Až před zimou, popřípadě časně zjara seřízneme celé rostliny nízko nad zemí. Na jaře začne rostlina obrážet.

Druhé jaro

Ve druhém roce po výsadbě už jsou rostliny v podstatě dospělé a nadále se o ně budeme starat víceméně stejně. Tedy hnojení, pletí, třídění výhonů a také řez již budou mít zaběhnutá pravidla.

Zjara maliny krásně obrážejí
Zjara maliny krásně obrážejí

Hned od jara udržujeme půdu pod maliníky prostou plevele. A také třídíme výhony. Na stanovišti ponecháme pouze ty nejsilnější, které budeme chtít v následujícím roce pěstovat. Ostatní co nejdříve odstraňujeme (během celé sezony), aby zbytečně nevysilovaly kořeny a také nezahušťovaly porost.

Nové výhony opatrujeme
Nové výhony opatrujeme

V případě potřeby upravíme navedení rostlin na opory – často je vítr dokáže posunout nebo z vedení zcela sfouknout.

Nadále již postupujeme jako v prvním roce.

Choroby a škůdci

Maliníky často bývají terčem chorob nebo škůdců.

Nejčastějšími škůdci jsou mšice, brouk malinovník plstnatý a mušky bejlomorky. Mšice a bejlomorky poškozují porost, zejména nové výhony, malinovník způsobuje červivost malin.

Ošetřujeme pokud možno biologickými přípravky. Při malém napadení mšicí stačí jejich mechanické odstranění. Vždy se snažíme porost ochránit před mravenci, kteří jsou hlavními zanašeči mšice na rostliny. Mšice pro změnu roznášejí virové choroby rostlin.

Rostlinky napadené bejlomorkou je nutno odstřihnout a spálit.

Malinovníkům plstnatým zatopíme i tím, když na jaře, před vylíhnutím dospělců, kypříme půdu. Tím dáme možnost ptákům, aby se dostali k larvám. Je možný postřik insekticidy, avšak velký pozor na ochranné lhůty.

K chorobám patří časté virózy malin a také plíseň. S virózami, například mozaikou, toho moc nesvedeme. Poznáme ji tak, že listy rostlin mají žluté tečky nebo skvrny. V případě mozaiky velkoskvrnné bývají listy zprohýbané, asymetrické, někdy deformované, mívají protáhlé oranžové, v létě až fialové skvrny. Rostlinu napadenou virózou je nejlépe celou vykopat a spálit.

Fialové zbarvení listů
Fialovějící listy

Pozor, pokud listy ztrácejí barvu, bývá vidět zelené žilkování, nejde o chorobu, ale většinou o nedostatek živin.

Plísni se bráníme udržováním vzdušného porostu, který dobře větrá a nedá plísním šanci, také pravidelnou sklizní a odstraňováním poškozených plodů.

I takto bohatou sklizeň můžeme na naší zahradě mít
I takto bohatou sklizeň můžeme na naší zahradě mít

Sklizeň

Plody sklízíme postupně tak, jak dozrávají. Skladovatelnost, i v lednici, je krátká, rychle podléhají zkáze. Lze je však dobře zamrazit, nejlépe rozložené na tácku. Až zmrznou, sesypeme je do nádobky či pytlíku, ve kterých je budeme v mrazáku uchovávat.

Maliny se výborně hodí k tvorbě džemů, sirupů, ovocných omáček, koktejlů, zmrzlin a dalších laskomin.

 

Podobné články v internetu: