japonská zahrada u Přelouče je zelený ostrov plný harmonie

Japonská zahrada u Přelouče

Japonská zahrada u Přelouče

Pagoda jako vertikála na zeleném pozadí
Pagoda jako vertikála na zeleném pozadí

Jejím centrem je členité jezírko s mělčinami, ostrůvky, lagunami a velkým hejnem koi-kaprů. Rozlehlý, téměř rovný pozemek majitel rozdělil na několik velkých, rozdílně komponovaných ploch, ohraničenými kamennými moři.

Tyhle balvany představují kamennou bránu
Tyhle balvany představují kamennou bránu

Dominantou zahrady, založené poblíž Přelouče jsou pískovcové balvany z Hořic, které si pro příslušnou partii majitel sám vybíral v lomu. Japonská zahrada by nemohla existovat bez vzrostlých tvarovaných dřevin. Uprostřed zahrady leží dva obří balvany vytvářející mezi sebou průhled, menší kameny jsou součástí suché zahrady z jemného kačírku podle japonských principů. Typický ráz zahradě dodávají tvarované jalovce, cypřiše a borovice a javory. Kompozice dotvářejí japonské lampy.

Majitel není troškař – některé stromy, kameny i ryby si nechal dovézt z Japonska. Ostatně je majitelem úspěšné stavební firmy, a v oblasti japonských zahrad má přehled i cit.

Japonská zahrada by bez tvarovaných stromů nebyla úplná
Japonská zahrada by bez tvarovaných stromů nebyla úplná

„Japonsko“ u Přelouče

Zahrada stavaře a velkého milovníka koi-kaprů je situovaná na rovinatém pozemku typickém pro Pardubicko. Majitel si přesto splnil sen vybudovat zahradu s japonskými komponenty, byť s přihlédnutím k vlastnímu vidění. „Věděl jsem, že japonská zahrada by neměla být v rovinatém terénu, svědčí jí proměnlivý a spíše kopcovitý terén s vypůjčenou kulisou okolní krajiny. A můj pozemek obklopují technické stavby! Při budování zahrady, jejíž plocha čítá přes dva tisíce pět set metrů, jsem tedy musel pracovat s netradičním členěním terénu. Na jeho hranice jsem vysázel rychle rostoucí kultivary borovic (jde převážně o borovici černou), které střídají štíhlé smrky omoriky, tak abych pozemek opticky oddělil od okolí.“ Rovinatý pozemek se však zatím nepodařilo zcela odstínit – stěna z borovic vysázená na jeho obvodu ještě nedorostla.

Modelace terénu

Zahradu si majitel pomyslně rozdělil na čtyři velké oddíly, které zemními pracemi nechal upravit tak, aby budily dojem mírně svažitých ploch. Střídají se na nich husté trávníkové partie s typicky japonskou výsadbou a úseky s kamennými moři. V obou sektorech tvoří dominanty tvarované borovice černé, zlaté tisy, štíhlé cedry, stříhané keře buxusu, skalníky a také japonské javory. Bez nich by japonská zahrada nebyla kompletní.

V případě bonsají jde většinou o originální dřeviny dovezené z Japonska. Výsadba je doplněná dominantními balvany pískovce vytěženého v Hořicích. Trávníkové a balvanité části lemují a opticky dělí vřesová pole.

Bambusy oživují zahradu chvějivými listy
Bambusy oživují zahradu chvějivými listy

Nejkrásnější je na jaře

„Na jaře, když kvetou vřesy a vřesovce, je zahrada nejkrásnější, libuje si majitel. „V tu dobu dokonce zdatně konkurují kvetoucím azalkám.“ V centru pozemku vybudoval majitel členité a velmi přirozeně působící jezírko se vším co k němu patří. Kosatcům se tu prý daří tak, že se musí kosit.

„Zahradu jsem si navrhl sám – začalo to tím, že jsem sekal čerstvě založený trávník o ploše fotbalového hřiště a přitom jsem přemýšlel, čím začít,“ vzpomíná majitel.

„A začal jsem zprostředka – v centru pozemku jsem vybudoval jezírko, k němu altán, můstek a potůček. Na pomoc při osázení zahrady jsem si přizval kamaráda, bonsaistu Luboše Šebka, který mi nyní pomáhá zahradu udržovat.“

Založení jezírka

„Tvar a velikost jezírka jsem si navrhl sám, technické věci včetně folie jsem samozřejmě nechal na odborníkovi,“ dozvídáme se. „Bohužel zklamal – dost rychle jsem zjistil, že mi navrhl tak slabý filtrační systém, že nestačil ani na setinu realizované vodní plochy. Neodpovídal ani velikosti vodní plochy ani počtu ryb. Takže jsem filtraci musel posílit.“

Plochu rozlehlého jezírka opticky zvětšují pobřežní mělčiny s kačírkem a drobnými kameny, takže vodní plocha vypadá velmi přirozeně. Majiteli se však tato koncepce neosvědčila: „S mělčinami je jezírko sice velmi přirozené, ale rozrostly se mi na nich masivně řasy, které se špatně odstraňují. Na jejich odstranění musím používat rybám neškodné přípravky, ale je to hodně drahé. Proto se chystám veškerý kačírek odstranit a na krajích ponechat jen větší kameny…“

Potůček celou zahradu oživuje
Potůček celou zahradu oživuje

Potůček s peřejemi

Přítok vody do jezírka obstarává klikatý potůček s četnými meandry a malými peřejemi, který spousta ptáků využívá ke koupání. Jeho břehy lemuje buxus, skalníky a také drobné valouny. „Jsou to kameny dovezené ze Špindlerova mlýna, z hráze zničené povodní, které jsem objevil odložené na hromadě a řádně jsem je odkoupil,“ vysvětluje majitel.

Na jezírko se majitel nejraději dívá z altánku, jehož zábradlí je umístěné nad hladinou. „Navrhl jsem si ho sám a nechal jsem ho vyrobit od místního výrobce zahradního nábytku. O té doby už podle mého návrhu vyrobil desítky kopií.“

Pod altánem je ukryté čerpadlo a za ním schovaná mohutná čistička vody. Čerpadlo má výkon 30 kubíků za hodinu, takže čistička celý objem vody jezera vyčistí za tři hodiny.

„Je o dvacet kubíků předimenzovaná, ale vzhledem k tomu že mi přibylo hodně ryb, je to v pohodě,“ libuje si majitel… Další altán slouží jako čajovna a před ním je stylové posezení kolem kulatého stolku.

Japonská zahrada nemá ráda pravé úhly
Japonská zahrada nemá ráda pravé úhly

Plány do budoucna

Na zahradu se vstupuje typickou bránou, u jejího vchodu majitel v době naší návštěvy právě začal stavět… „Mám v plánu vybudovat zimní zahradu a před ní dotvořit prostor s kačírkem, cypřišem a jalovcem.“ Jak bude vypadat?

„Zimní zahrada musí mít klasickou japonskou střechu, chci v ní mít posezení a hlavně jezírko s rybami… Už ho mám vyprojektované – bude mít 2 x 4 metry a vlastní čističku.“

Dozvídáme se, že zahradní jezírko je sice hluboké sto osmdesát centimetrů, což by rybám mělo stačit, ale přesto je majitel v zimě nervózní.

„Vloni zimování nedopadlo úplně nejlépe, několik vzácných a drahých kusů zahynulo. Moc mne to mrzelo, přece jen to jsou ryby, ke kterým mám silný vztah, protože jsem mnohé z nich osobně vybíral v Japonsku.“

A majitel ukazuje na jezírko, kolem něhož kráčíme. Sleduje nás početné hejno ryb, zvyklých na pravidelné krmení. „Stačí mávnout rukou a už připlouvají,“ usmívá se tvůrce zahrady a přiznává se, že velké barevné ryby s dlouhou historií a poetickými jmény jako třeba Vodní chryzantéma či Zářivý drak jsou jeho velká vášeň.

Ostrovy v jezeře - japonská zahrada je plná fantazie
Ostrovy v jezeře – japonská zahrada je plná fantazie

TEXT: RADKA BOROVIČKOVÁ ROLLEROVÁ

FOTO: ZDENĚK ROLLER

 

Podobné články v internetu: