Jedlé květy najdete nejen na zahradě

Jedlé květy jsou úžasná záležitost. V české kuchyni byly po nějakou dobu opomíjeny, v současnosti však zažívají „comeback“ na naše stoly – a to nejen jako dekorace. Velkou část jedlých květin nalezneme na lukách a v lesích, mnohé si však můžeme vypěstovat.

S čím začít?

Konzumace jedlých květů je poněkud nezvyklá, mnozí z nás potřebují pomalejší rozjezd. Proto je z počátku výhodnější vyzkoušet menší květy, které nám na zahradě rostou i bez našeho přičinění (z našeho pohledu rostliny vnímané i jako plevele). Z těchto rostlin můžeme většinou spotřebovat i listy.

Pokud naše rodina nebo i my nejsme schopní pozřít s jídlem i celé květy, začneme tím, že si je nasekáme najemno a posypeme si jimi třeba rizoto nebo bramborovou kaši. Postupně začneme přidávat květy do každého jídla. Mají svěží chuť, určitě je všichni v pokrmech přivítají (i když nebudou tušit, že jsou to zrovna květy z divočiny).

Můžeme také zkusit do jídla postupně přidávat květy rostlin, které pěstujeme tak jako tak – jde zejména o květy bylinek nebo růží. Většina z nich se sklízí v počátku kvetení. Pro účely konzumace květů je však necháme o něco více rozvinout. Chuť bylinek všichni členové rodiny již znají, nebudou po ní tedy tak pátrat. Růžové okvětní lístky naservírujeme na sladko, což by mohlo být přijato.

Jedlé květy z louky

Na lukách a stráních, ale i v našich trávnících (pěstovaných pro zelené krmení zvířectva nebo pro seno), pod stromy či keři, kolem plotů a zahradních staveb nalezneme spousty druhů rostlin, jejichž květy můžeme směle konzumovat v průběhu celé sezony.

Začíná to sedmikráskami, prvosenkami, podbělem, plicníkem, pokračujeme medvědím česnekem, fialkami, pampeliškami, pak již začíná kvést i vše ostatní, tedy také hluchavky, popence, zahrádkáři nenáviděné ptačince, macešky, řepky, blatouchu (nerozvinutá poupata), bolševníky (poupata), černohlávky, jetele, jitrocele, merlíky, řepíky, kozí brady, sléze, mochny, rozrazily, řebříčky (před rozkvětem), šťavele a mnohé další.

Stačí nahlédnout do herbářů, abychom se přesvědčili o tom, že ozvláštnit pokrmy si můžeme kdečím.

Hned počátkem jara můžeme využít listy rostlin, které kvetou později – například pampelišky, kopřivy, plicník, šťovík (z něj využijeme pouze listy – jakmile začíná kvést, již není pro konzumaci dobrý – pokud si však chceme umlít netradiční mouku, využijeme k tomu právě semínka šťovíku).

Aromatické bylinky

Většina z nás pěstuje bylinky sloužící k dochucení pokrmů. I jejich květy jsou jedlé, naši kuchyni nám pak nejen dochutí, ale i okrášlí.

Květy můžeme využít z bazalky, brutnáku, majoránky, rozmarýnu, pažitky, fenyklu, yzopu, levandule, šalvěje, tymiánu, saturejky, oregana.

Pěstujme  pro sklizeň květů

Mnoho rostlin můžeme pěstovat přímo ke sklizni květů. Například měsíček, aksamitník, lichořeřišnici, chrpu, chryzantému, fuchsii, karafiáty, macešku, kamélii, letní fialu, netýkavky, sedmikrásky a mnohé další. Semínka všech bylin můžeme pořídit právě za účelem pěstování pro květ – tyto bývají vyšlechtěny k tvorbě větších či barevnějších květů.

Na talíře si můžeme dát i okvětní plátky růží nebo begonií, například potřené bílkem a posypané cukrem.

Pěstovat pro květy lze i cuketu s maximem samčích květů – jedná se o vyšlechtěnou odrůdu, semínka jsou běžně k dostání, například v kolekci Jedlé květy. Před podáváním je vždy třeba odstranit hořký zelený květní kalich a s květem zacházet opatrně, je velice křehký.

Konzervace

Květy baštíme nejlépe čerstvé. Můžeme si je ale i zakonzervovat na zimu. Způsobů, jak to udělat, je ohromné množství – sušení, mražení, nakládání do octa či oleje, klasické zavaření ve formě pesta, hořčice, sladkokyselé nálevy a jistě i další varianty.