Koi-kapři a karáskové v okrasném jezírku a jak si je vybrat a ochočit

Mít na zahradě jezírko je krása. Když je však oživené rybkami, je to nádhera. Plavete očima spolu s nimi a v tu chvíli na všechno zapomenete. Však také pozorování ryb platí v Japonsku za druh duševní jógy.

Pro nás Čechy je to hlavně poezie. Ryby nejen pozorujeme, ale i hladíme a dáváme jim jména.
„Když se probudím, jdu rovnou k oknu a koukám, co nového u jezírka,“ vypravuje keramik David Roznětínský, majitel usedlosti se zahradou na okraji Prahy. „Když je hezky a koi-kapři se vyhřívají na hladině, mám radost. Běžím ven, protáhnu se a nakrmím je. Pak kouknu na hladinu, zkontroluji čerpadlo a podívám se, jak mi šlape potůček…“
Jezírko pana Roznětínského je opravdu velké a je vybudované tak, aby tu bylo místo pro ryby i lidi. Majitelé se v něm v létě koupají a rybám to prý vůbec nevadí.
Další majitel maxi-jezírka – pan Černý z Mělníka, má ve svém jezírku přes stovku koi-kaprů. „Když si jdu zaplavat, doslova před sebou kapry hrnu. Tedy, teď už uhnou a schovají se, ale když byli malí, vždycky se na mě nahrnuli a ozobávali mě.“

Na rybí pozorovatelně
Všichni milovníci koi-kaprů potvrzují, že s rybami lze navázat kontakt. Třeba profesionální chovatel koi-kaprů Jaroslav Novák má své kapry vycvičené tak, že k němu na pokyn připlouvají a důvěřivě mu ozobávají prsty ponořené do vody. Středovou plochu jeho zahrady zaujímá voda, čítající tekoucí bystřinku, jezírko a vodopád. Hlavním oživujícím elementem je však mrštné a pestré hejno dvaceti až třiceticentimetrových kapřích dorostenců.

Japonský obloukovitý můstek navazující na dřevěné laťové plato na břehu (pod nímž je ukrytý filtr), tu nemá jako jinde jen ozdobnou funkci, ale majiteli slouží i jako pozorovatelna barevného hejna. „Třeba tenhle má dobře vybarvené ploutve,“ ukazuje pan Novák na nové přírůstky: „ale skvrny na těle má rozmazané. To se ještě může změnit, zbarvení dozrává do čtyř let – třeba z něj nakonec bude tategoi.“

V největší nádrži majestátně plavou sedmdesáticentimetroví chovní jedinci. Každý z nich je osobnost s typickou povahou i vzhledem. Za chvíli už rozeznáme Hurvínka (samičku, která legračně koulí očima), šampióna očiba šikir (v překladu „podzimní listí na hladině“) i Sameťáčka, který při krmení náruživě ozobává prsty svého majitele.

Pan Novák se s ním mazlí, krmí ho jeho oblíbenou pochoutkou a jemně se dotýká jeho sametových šupin. Podle slov chovatele mívají samci oproti samicím mohutnější hlavu a prsní ploutve. „Barevných a tvarových rázů koi kaprů existuje na čtyři stovky. Cenné jsou ryby, jejichž kresba něco připomíná – třeba bílý „tancho kohaku“ s červenou skvrnou na hlavě představuje japonskou vlajku.“

Koi-kapři
Koi-kapři jsou poměrně mladé, a tedy neustálené plemeno. Když spáříte dvě červenobílé ryby, dostanete jen část potomků červenobílých, ostatní mohou být třeba černí. „Mláďata se proto průběžně třídí a tři čtvrtiny z nich chovatelé vyřazují z chovu. Tategoi neboli potenciálně vynikající jedinec je velmi vzácný a drahý,“ objasňuje tajemství chovu špičkových koi-kaprů chovatel.

Podle jeho slov Japonci dlouho preferovali šlechtění a chov světlých forem kapra, teprve ve dvacátých letech minulého století začalo šlechtění barevných kaprů. Od té doby vznikly četné barevné formy, vedle kaprů jednobarevných (bílí, červení, žlutí, havranově, černí a zlatí), existují také koi-kapři dvoubarevní (např. bílo červení) a tříbarevní (bílo-červeno-černí). U vícebarevných kaprů se vyžaduje, aby jejich barvy byly ohraničené a neslévaly se.

Jak si ochočit kapra
Přáním každého majitele je mít v rybníčku kapříky krotké na ruku.
Nejdůležitější je v rybníku vytvořit poklidnou rovnováhu, aby se v něm koi-kapři dobře cítili. Nemají rádi hluk, který je stresuje.
Ryby zkuste získat pamlsky – sušenými závitky bource morušového nebo žížalami.
Udělejte si čas a předkládejte jim krmení na stejném místě.
Ruku nechte volně vedle krmiva a nezkoušejte se ryb dotknout. Dříve nebo později se jeden koi-kapr sám odváží a dotkne se jí.

Co do menšího jezírka
Do menšího jezírka nebo tůňky se hodí menší rybky. Třeba karáskové. Karas obecný je menším příbuzným kapra, kterého vzhledově připomíná. Je odolný vůči znečištění vody, dobře snáší teplotní výkyvy a vyrovná se i s kyslíkovým deficitem. Jezírkoví karásci mohou být sytě až masově červení a dokonce i jemně růžoví. Existují i vícebarevné formy.
Výchozí formou je karas stříbřitý eurasijský, kaprovitá ryba původem z východní Asie příbuzná s naším karasem obecným. V populacích tohoto karase se přirozeně objevují i zlatožlutě nebo oranžově zbarvení jedinci.

Vysazení ryb do nově založeného jezírka
Nové jezírko můžete osadit rybami až po vytvoření biologické rovnováhy, což je otázka několika měsíců. Jakmile rostliny dostatečně vyrostou a vodní řasy se přestanou nadbytečně množit, zkontrolujte kvalitu vody a můžete ryby do jezírka vypustit. Pokud chcete do stávajícího jezírka přidat další ryby, čiňte tak začátkem léta.

Nákup koi-kaprů
Koi-kapři byli svého času hodně drahá záležitost, ale od té doby, co se je daří odchovávat i u nás, poklesla jejich cena tak, že si můžete dovolit chovat čisté linie mnoha barevných rázů, aniž byste museli vyloupit banku.
A pokud máte známého, kterému se v jeho jezírku koi-kapři množí, můžete je mít za pár korun. Při koupi či výběru však respektuje základní pravidla jejich nákupu.

NAŠE RADA
Jak poznáte zdravé ryby
+ Ryba se cítí dobře jen v čisté vodě. Jestliže jsou tedy prodejní nádrže špinavé a zarostlé řasami, nenakupujte tu.
+ Jenom čilá ryba je zdravá ryba. Takové ryby, klidně proplouvají nádrží, jsou zvědavé a vykazují chuť k jídlu.
+ Nakupujte pouze ryby bez příznaků onemocnění. Nikdy nekupujte ryby, které jsou deformované, nebo mají ve špatném stavu ploutve a šupiny. Příznaky nemoci jsou také ploutve přitažené k tělu, otírání o kameny, bělavé povlaky či bílé tečky na kůži a nafouklé břicho.
+ Nové ryby je nutné dát do třítýdenní karantény.

Krmení

Pro ryby se prodávají speciální granule a část dobrot jim do jezírka spadne z doslova z nebe, třeba komáři a neopatrné mouchy, larvy a semena rostlin. Existují i rybí pochoutky, třeba sušené larvy bource morušového, které koi-kapři milují a snadno je díky nim ochočíte. Menší rybky s touto potravou vystačí, pokud ovšem chováte více ryb nebo větší jedince je zapotřebí ryby přikrmovat.

Hloubka a velikost jezírka
„Pro koi-kapry nedoporučuji budovat venkovní jezírka menší nežli o objemu 15 – 20 m3,” radí chovatel Novák. “Jsou ještě dostatečně přehledná a dají se i dobře filtrovat. V nich se také nejlépe udržuje křišťálově čistá voda.“ Aby ryby přežily zimu, musí být v jedné části jezírka hloubka minimálně 1,5 – 2 metru. Stačí plocha 1 m2. V této hloubce se i v zimě udrží teplota 7,5 – 5 °C, kterou kapři potřebují k přežití.

Ryby potřebují péči!

Během celého roku, tedy i v zimě, musíte rybám zabezpečit optimální kvalitu vody a především dostatečný obsah kyslíku ve vodě. V zimě tedy nenechávejte celý povrch jezírka zamrznout – na hladinu je možné umístit plovák proti zamrznutí, nebo vést hadicí na jednom místě mírně prohřátý vzduch. Dalším obdobím, kdy ve vodě není kyslíku nazbyt, je parné léto. Ideální je fontánka nebo vodopád čeřící hladinu.
Jezírko s rybami se neobejde bez průtočného filtru, který „jede“ neustále. Vybírejte tedy čerpadlo nejen podle výkonu, ale přihlédněte i k úspornosti provozu. Důležité je nekupovat filtr s ozonizátorem určený pro bazény. Ozón je pro život ve vodě jedovatý. Filtry musí mít nemalý objem, můžeme je tedy ukrýt pod zem a třeba i za živý plůtek.

Pro čistotu vody jsou důležité bažinné rostliny podél břehů. Naopak vodní ptáci čistotu vody zhoršují, stejně jako překrmování ryb.Kvalitu vody kontrolujeme průběžně po celý rok.

TEXT: RADKA BOROVIČKOVÁ
FOTO: ZDENĚK ROLLER
Děkuji za přínosný článek. Nemáte tip na nějakou vhodnou literaturu o budování jezírek? Děkuji.
Literatury je velké množství – mohu doporučit knížku Vladimíra Hříbala Zahradní jezírka a vodní rostliny. Autor je odborník na zakládání umělých vodních ploch u nás, uznávaný i v zahraničí. V této knize využívá svých zkušeností při zakládání nádrží pomocí fólie, udílí rady, co je nutné vědět, ještě než se začne s výkopem, jaké zvolit stanoviště, tvar a sklon nádrže, jak s fólií pracovat, dokládá na praktických příkladech, že je možné a navíc snadné čistit vodu pomocí rostlin, bez chemikálií, že lze tímto způsobem samočistit i koupací nádrže. Radka Borovičková