Listové saláty - jak si na zahradě vypěstovat různé druhy - Zahrada

Listové saláty – jak si na zahradě vypěstovat různé druhy

Listové saláty – jak si na zahradě vypěstovat různé druhy

Listové saláty můžeme pěstovat i v truhlících
Listové saláty můžeme pěstovat i v truhlících

Listové saláty, ať již klasické české či holandské nebo jejich asijské varianty jsou zásobárnou mnoha látek, které naše tělo ocení. A to nejen na jaře. Některé listové saláty můžeme pěstovat během horkého léta nebo v pozdním podzimu. Jak si je na zahradě vypěstovat?

Ač se to na první pohled nemusí tak jevit, listových salátů je nepřeberné množství. Každý z nich lze pěstovat v jinou dobu, některé chtějí trošku odlišné podmínky, některé lze sklízet postupně nebo dokonce opakovaně a některé chutnají úplně jinak, než bychom od listového salátu čekali.

Jedno mají všechny rostliny společné. Jejich pěstování je jednoduché, rychlé. Vyžadují zálivku, střední množství živin, nejlépe ve druhé nebo třetí trati, pletí záhonů, ve kterých rostlou a překrytí bílou netkanou textilií, které zvýší okolní teplotu a chrání proti odparu vláhy i proti škůdcům.

Brzy budou k snědku
Brzy budou k snědku

Hlávkové saláty

Českou klasikou jsou hlávkové saláty. Můžeme si vypěstovat červený nebo zelený, s listy rovnými nebo kadeřavými, dokonce i s listy vykrajovanými.

Červeně zbarvený salát má větší množství karotenu, zelený je zase bohatší na hořčík.

Hlávkové saláty můžeme pěstovat ve skleníku v i záhoně, dokonce i v truhlíku na balkoně. Hlávkové saláty nemají žádné speciální nároky na pěstování. Vyséváme je na řídko do řádků, maximálně centimetr hluboko. Výsev přihrneme, přišlápneme a pravidelně zaléváme. Vyplatí se přikrytí bílou netkanou textilií.

Když saláty sklízíme, nejdříve odřízneme vnitřní hlávky, které budeme zpracovávat. Pak teprve dolujeme ze země kořeny. Díky tomuto postupu si nezaneseme hlávky zeminou.

Hlávkový salát krátce po vysetí
Hlávkový salát krátce po vysetí

Až mají semenáčky několik listů, přesadíme je na konečné stanoviště, do sponu cca 30×30 centimetrů. Zaléváme střední zálivkou do doby, než se začnou tvořit hlávky. Poté zálivku minimalizujeme, aby saláty neuhnívaly. Pod textilií mohou být celou dobu růstu.

Pokud chceme salát rychlit ve skleníku či pařníku, zvolíme například Bremex, Brilant, Děvín, Safír, Citrin. Pro jarní a podzimní pěstování na záhoně můžeme vybírat z odrůd Deon , Faraon, Major, Červánek. Proti vybíhání do květů během léta jsou pro záhon vyšlechtěny například odrůdy Jupiter, Saturn, Mars, Merkurion, Maršálus.

Rostlinky této velikosti můžeme přesazovat
Rostlinky této velikosti můžeme přesazovat

Pro podzimní výsevy k přezimování volíme salát polníček nebo odrůdu hlávkového salátu Humil. Zasejeme pozdě na podzim, nejlépe až koncem listopadu (před zámrazem). Výsev překryjeme bílou textilií a necháme jej vlastnímu osudu. Na jaře s prvním větším oteplením začne salát klíčit a růst. Takže někdy se dá již koncem února sklidit první polníček ze záhonu.

Ledové saláty

Z ledových salátů můžeme na jaře a na podzim pěstovat Miniko, Maximo či Ledan, ten dokonce zvládne celosezónní pěstování, tedy i v parném létě. Postup pěstování je stejný jako u hlávkového salátu.

Saláty po přesazení
Saláty po přesazení

Česací saláty

Listové saláty určené k česání mají tu výhodu, že je sklízíme postupně dle naší potřeby. Vyset můžeme například Lollo, Dubáček či Batavii. Například odrůdy Karminova či Zlatava můžeme pěstovat dokonce po celou sezonu. Pěstujeme stejně jako jiné saláty. Vzhledem k přirozenému růstu do výšky je dobré bílou textilii časem z rostlin sundat.

Česací saláty se vyplatí pěstovat na černé textilii či je jinak zamulčovat. Hlávky jsou totiž přirozeně otevřené a v prudším dešti se hlína a písek často dostávají na listy, ze kterých je pak náročné je smývat.

Bílá textilie salátům svědčí - vlevo rostliny rostoucí pod textilií, v pravo bez textilie
Bílá textilie salátům svědčí – vlevo rostliny rostoucí pod textilií, v pravo bez textilie

Římský salát

Dalším typem salátu je salát římský. Pěstujeme ho přednostně na jaře a na podzim. V létě jej můžeme pěstovat pro mladé listy. Tvoří hlávku tak jako salát hlávkový, ale listy jsou mohutnější, křupavé, šťavnatější, mírně tužší.

Způsob pěstování je stejný jako u salátu hlávkového, jen spon by měl být větší, cca 40×40 cm, protože rostliny jsou celkově prostorově výraznější.

Mladé rostlinky římského salátu
Mladé rostlinky římského salátu

Štěrbák

Štěrbák je zvláštním typem salátu, který lze dokonce i tepelně zpracovat. Tvoří hlávky pevných listů, nové odrůdy se uprostřed samy bělí. Vybělené prostředky mají jemnou chuť, okolní zelené listy jsou mírně hořké, s čím je potřeba v kuchyni počítat a přidávat je do salátů jen v určitém množství. Štěrbák podporuje chuť k jídlu a pomáhá v trávení.

Pěstujeme jej stejně jako hlávkový salát, starší odrůdy bělíme přikrytím neprůhlednou nádobou. Štěrbák je vhodný pro pozdní pěstování ve skleníku, je to zelenina krátkého dne. V truhlíku jej lze také vypěstovat.

Štěrbáky můžeme pěstovat kadeřavé, což jsou letní varianty, anebo holandské listové, což jsou právě rostliny pro pozdní pěstování s výsevem na konci léta.

Asijské saláty neboli asijská listová zelenina

Druhů a typů asijské listové zeleniny najdeme mnoho. Jmenovat lze například mizunu, mibunu, chřestový salát, komatsunu, japonské zelí, listovou hořčici, čínskou brokolici, jedlou chryzantému, roketu, perilu a další.

Salát mizuna krátce po vyklíčení
Salát mizuna krátce po vyklíčení

Každá má jinou strukturu, tvar, jinou chuť i jiné aroma. Je potřeba je vyzkoušet, abychom zjistili, která nám vyhovuje a která třeba ne, nebo kterou musíme umět připravit jinak, než jsme dosud byli zvyklí. Některé lze připravovat například jako špenát nebo jako naše zelí či cuketu.

Některé rostliny jsou nejaromatičtější jako mladé, ale většina z nich své aroma získává během růstu. Některé druhy jsou v počátcích růstu chuťově jemné, během dorůstání například hořknou nebo získávají výrazně pálivější chuť.

Mizuna po rozesazení do záhonu
Mizuna po rozesazení do záhonu

Jak asijské saláty vysévat

Doba výsevu závisí na způsobu a době pěstování. Vzhledem ke krátké vegetační době je lze sít téměř kdykoliv. V zimě a na jaře si je můžeme také předpěstovávat. Urychlíme tím sklizeň nejen ve skleníku, předpěstování sazenic můžeme využít i v létě, zejména tehdy, když sazenice vysadíme po raných plodinách.

Vysévat lze také na podzim pro přezimování semínka. Vyklíčí brzy na jaře. Mírné mrazíky rostlinám neuškodí.

záhonu vyséváme do řádků. Semínka jsou velmi drobná, proto musíme později jednotit – ale rostlinky vyhazovat nemusíme, dobře snáší přesazení. Řádky zahrneme, přišlápneme a posléze opatrně zalijeme. Záhony je vhodné překrýt netkanou bílou textilií.

Mizunu můžeme sklízet opakovaně, po seříznutí obroste
Mizunu můžeme sklízet opakovaně, po seříznutí obroste

Jestliže sejeme do truhlíků, zvolíme výsev dle předpokládaného způsobu a doby sklizně – buď do řádku (pokud chceme seřezávat vzrostlejší rostliny) nebo na široko (pokud chceme sklízet rostlinky mladé). V takovém případě sklízíme již po několika týdnech.

Po výsevu na buničitou vatu můžeme sklízet již po pěti až deseti dnech. To se týká zejména rokety a listové hořčice.

Pokud sazenice předpěstováváme, vysazujeme je do požadovaného sponu. A vždy srdéčkem nad úroveň půdy. Zalévat můžeme vydatněji než klasické hlávkové saláty.

Polníček můžeme v záhonu sklízet už v únoru, když jej vysejeme na konci podzimu
Polníček můžeme v záhonu sklízet už v únoru, když jej vysejeme na konci podzimu

Mnoho z asijských listových zelenin snese vícenásobnou sklizeň. Co to znamená? Když seřízneme rostlině listy asi dva centimetry nad srdéčkem, rostlina zase obroste. Na jaře a na podzim lze takovou sklizeň opakovat i třikrát, během léta rostliny již při druhém růstu rády vykvétají.

 

Podobné články v internetu: