Okrasné jabloně pro každou zahradu
Okrasná jabloň, to je oblak květů zjara, olistěná korunka v létě a podzim ve znamení zářících jablíček. Miniaturní plody se drží na větvích, takže krášlí zahradu i během zimy.
Ozdobné jabloně se někdy nazývají orientální, protože jejich botanické druhy vznikly v Japonsku, Číně a Koreji. V minulosti se sázely především jako alejové dřeviny. S návratem zahrad v přírodním stylu se však okrasné jabloně více uplatňují jako solitéry vhodné i pro malé pozemky. Zahradu dokáže ozvláštnit i jediný stromek a což teprve, když se v jejím prostoru sejdou dva nebo tři druhy.
Existují i miniaturní kultivary, které je možné pěstovat i ve větších nádobách, které lze umístit na terase, u pergoly či na větším balkoně.
Pokud chcete okrasnou jabloň pěstovat v trávníku jako solitérní strom, zvolte odrůdu s drobnými plody, které na rostlině udrží dlouho do zimy.
Odrůdy s většími dužnatými plody vysazujte do ucelených záhonů s keřovým patrem, nebo s podsadbou trvalek.
Na větších zahradách se okrasné jabloně velmi pěkně vyjímají ve společnosti s kdoulovci, tavolníky, dříny, skalníky, hroznovci a pustoryly.
Kvetou bíle, růžově i purpurově
Doba kvetení okrasných jabloní je sympaticky dlouhá: trvá od poloviny dubna přes celý květen a některé zasahují dobou květu až do června. K tomu na rozdíl od běžných jabloní kvetou okrasné hybridy nejen klasicky, tedy bíle, ale i sytě růžově, fialovo růžově, purpurově červeně i temně purpurově s řadou mezitónů. Jejich květy mohou být jednoduché, ale i poloplné, nebo plné s šesti až více jak deseti korunními lístky.
+ Bílými květy jsou známé kultivary John Downii, Golden Hornet, Fontána, Red Sentinel, Beauty.
+ Květy bělavými růžové až růžovými se vyznačují kultivary Prof. Sprenger, Red Top, Van Eseltine, Lady Northcliffe, M. micromalus.
+ Naopak kultivary Almey, Makamik, Liset, Fryderik Chopin kvetou tmavě červeně až temně purpurově.
+ Kromě barvy a formy květů si můžete vybírat i různé zbarvení listů. Ty mohou mít kromě sytě zelené i nádech do bronzova, červena a hnědočervena. Existují i kultivary s purpurovým listím.
Malá škola pomologie
Podle pomologa Václava Jabůrka k sadovnicky nejhodnotnějším patří původní, botanické druhy okrasných jabloní a jejich kultivary, které se vyznačují bohatou násadou květů i plodů.
„Největší hodnotu mají kultivary, které pravidelně kvetou a plodí a vedle toho jsou rezistentní proti houbovým chorobám, takže u nich nedochází k předčasnému opadání listů a plodů.
Jednotlivé druhy a kultivary se od sebe liší řadou morfologických znaků. Vyznačují se různou intenzitou růstu, velikostí a tvarem koruny – od široce rozložitých, nepravidelných, kulovitých, vejčitých až po sloupovité nebo převislé.“
Mezi kvalitní okrasné jabloně s ozdobnými plody, které každoročně plodí, patří např.: Arrow, Malus baccata a několik jejich kultivarů: M. dawsoniana, Dorothea, M. floribunda, Makamik, M. x. purpurea Aldenhamensis a Lemoinei, M. sieboldii, Ormiston Roy, Red Jade, Lady Northcliffe, Gorgeous, Red Sentinel a M. coerulescens.
Výprava do jabloňového sadu
Jednu z největších sbírek okrasných jabloní u nás čítající přes dvě stovky druhů vlastní Dendrologická zahrada v pražských Průhonicích.
Pokud se do jabloňového sadu vypravíte v čase podzimu, budete nejméně na dvě hodiny ztraceni. Těch vůní, barev a tvarů… Při pobíhání od jednoho stromu k druhému nejprve zjistíte, že plody okrasných jabloní mohou být o velikosti třešní i kulatých švestiček.
O kousek dál objevíte jabloně s jablíčky ve tvaru a velikosti vypasených blum, džbánků a fontánek, nakonec i stromy obsypané kulatými „panenskými“ jablíčky, která se kdysi věšela na vánoční stromek.
Ne všechny však mají dar koulení, protože na některých stromech visí jablíčka šišatá, připomínající hrušky či valentinská srdíčka. Ta bývají pouze rubínově červená – okrasné jabloně však mají v záloze také zelenou s červeným líčkem, žlutozelenou s červeným líčkem, žlutočervenou, světle červenou, temně červenou, oranžově žlutou, oranžovou, purpurově červenou a temně purpurovou.
Pěstování okrasných jabloní
Okrasné jabloně jsou nenáročné dřeviny, které pro svůj zdravý růst, kvetení a bohatou násadu plodů potřebují slunečné až polostinné stanoviště a hlubokou, dobře propustnou, vlhkou a výživnou půdu. Ve stínu málo kvetou a jejich plody se řádně nevybarví. Preferují hlubší a výživnou půdu, dobře zásobenou vláhou, přizpůsobí se však i méně kvalitním půdám, jen rostou pomaleji. Nevhodná je půda podmáčená nebo extrémně suchá.
Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller
