Pestrá a pohodová zahrada nad Děčínem - Zahrada

Pestrá a pohodová zahrada nad Děčínem

Pestrá a pohodová zahrada nad Děčínem

Skalky, tvarované dřeviny a mnohem víc ukrývá tato zahrada nad Děčínem
Skalky, tvarované dřeviny a mnohem víc ukrývá tato zahrada nad Děčínem

Děčínsko je samý kopec. Na jednom z nich je obytná chata manželů Čapkových a kolem ní rozlehlá zahrada. Pán domu je milovník vinohradů, majitelka se zajímá o skalničky. Oba milují dřeviny, z nichž časem vzniklo malé arboretum.

Lupinám se pod košatým dubem daří
Lupinám se pod košatým dubem daří

Svažitá zahrada nad Děčínem hostí hned několik skalek, jezírko a také četná zákoutíčka, z nichž jedno patří i malému vinohradu a zelinářské zahrádce. Od vstupní branky, již střeží mohutný dub, se k domu vine cesta lemovaná z jedné strany betonovými sloupky, dělící zahradu zhruba na dvě poloviny. Vrcholy sloupků jsou osazeny mohutnými miskami s výsadbou drobnějších dřevin a netřesků.

Posezení u grilu je ohraničené keramickými koryty
Posezení u grilu je ohraničené keramickými koryty

V horní části, těsně u plotu, majitelé postavili garáž, a dali si záležet, aby vypadala spíše jako domek než jako účelová stavba. Kolem ní vysadili okrasné česneky, na jaře tu kvetou narcisy a tulipány. Ke garáži přiléhá venkovní krb s udírnou s příjemným posezením. Hned za domem se skalky proměňují ve vřesoviště s vřesy, vřesovci a azalkami, pod terasou dokvétají pivoňky. To jsou podle majitelů ty nejvděčnější rostliny, protože se jim není třeba nijak věnovat a i tak každým rokem krásně vykvetou.

Postavit kameny na výšku - to už chce cit, aby nevznikl samoúčelný kýč
Postavit kameny na výšku – to už chce cit, aby nevznikl samoúčelný kýč

Tohle neobyčejně různorodé zahradní pêle-mêle majitelé vysvětlují svojí zvědavostí a sklonem k experimentování. „Původně mě inspirovala knížka o skalničkách, pak jsem je začala pěstovat, dala jsem se ke skalničkářům a začali jsme jezdit po hezkých zahradách. Jakmile jsme se vrátili domů, hned jsem prohlásila, že to tu vypadá strašně a že se to musí předělat. Naštěstí mi nikdy nevydrží elán, takže vždycky upravím jen malý kousek,“ přiznává paní domu.

Dub je atypický svými třemi kmeny a je opravdu rozkošatělý
Dub je atypický svými třemi kmeny a je opravdu rozkošatělý

 Dub a jeho lidé

Všechny návštěvníky vítá hned u vstupních vrátek věkovitý dub. „Měl namále, lidi z okolí nám jej chtěli dát pokácet, protože se báli jeho zřícení do prostoru cesty, ale je to naprosto vitální strom,“ říká paní Čapková. „Došli jsme na městský úřad, dub změřili a nyní už je chráněný jako památka. Popravdě řečeno, je s ním dost práce. Po každém větru sbíráme větve, také odkvetlé kvítky, na podzim listí a žaludy, neustále nám tu z nějakých škvír klíčí dubové semenáčky. Ale máme jej rádi a bez něj by zahradě něco chybělo.“

Tahle zahrada nad Děčínem by bez dubu byla o hodně chudší
Tahle zahrada nad Děčínem by bez svého dubu byla o hodně chudší

Pod strom si majitelé vysadili kolekci host. „Moc na tomhle místě neprosperují, ale jsou krásné, prohlašuje majitelka. Kousek od dubu se míhá ve větru skupina lupin, která přechází ve skalku. Ta končí na hraně kolmo spadající zídky vymezující rozhraní pozemků Čapkových a jejich sousedů. „O tuhle skalku se staráme společně. Se sousedy máme naštěstí dobré vztahy a vzájemně se nerušíme, nemáme mezi sebou ani plot.“

Tahle jezírka prý každému připomínají brýle
Tahle jezírka prý každému připomínají brýle

Je libo jezírko?

Pergola s vinnou révou
Pergola s vinnou révou

Majitelé nás nejprve vedou do centra zahrady pod domem. Vchází se do něj skrz dřevěné loubí porostlé vinnou révou. Pán domu totiž pochází z Jižní Moravy, a tak réva tu samozřejmě nesmí chybět. Časem dokonce plánuje malý vinohrad. Stačí udělat pár kroků a jsme u dvou propojených jezírek, která shora korunují nedávno založenou skalku.

Kolem jezírek sice rostou náležitě vysoké japonské primule, vrbiny, ozdobnice, orobince a sítiny, ale břehy jsou kamenné, plynule přecházející ve skalku. Tu korunují modroušky, rozchodníky a hvozdíky. U břehu najdeme mikroposezení pro jednoho člověka na špalku u dalších dvou dřevěných špalků sesazených do kulatého stolku. Je těžké uvěřit, že ještě před dvanácti lety tahle zahrada nad Děčínem byla obyčejný jabloňový sad.

Skalky pod jezírkem v létě bujně kvetou
Skalky pod jezírkem v létě bujně kvetou

Skalky

Pestře kvetoucí devaterníky, oblíbená trvalka paní domu, se při naší návštěvě zavřely a signalizovaly, že se blíží déšť. Ten jsme však bez pohromy přečkali právě v zahradním posezení, které je zároveň jedním z nejoblíbenějších míst odpočinku obou manželů. Lze odtud přehlédnout výsadbu podél plotu se starým, nízce sestříhávaným šeříkem. Už sice dokvétá, ale jeho vůně se přesto podmanivě prosazuje.

Začátky skalničkaření byly zde
Začátky skalničkaření byly zde

Až nahoře, u plotu nad domem zahlédneme obrovité pískovcové balvany, sesunuté z lesnaté stráně nad zahradou. „A právě tady začínalo moje skalničkaření,“ vzpomíná majitelka. „Nedokázala jsem s balvany hnout, a tak jsem k nim postupně navršila spoustu dalších. Většinu jsme s manželem natahali z lesa, který je plný kamení.“

Výsledek stojí za to: štěrbiny mezi balvany prorůstají polštáře hvozdíků, kakostů, netřesků, kostřav, dlužich, a také barevné formy řebříčků a skalkových host. Místo se našlo i pro panašovanou vrbičku, trsy kapradin a poléhavé skalkové růže i pro plazivý jalovec, trsy hvozdíků a trávniček i pro keříky lýkovce. Ke skalce samozřejmě patří také dřeviny: kromě rozložitého javoru dlanitolistého si tu paní Čapková například vysadila i miniaturní břízku, kterou by si laik snadno spletl s javorem. Je to zakrslá bříza bílá „Betula pendula Trost Dwarf.

„Líbily se mi její šedavě zelené listy, jemné větvení, miniaturní velikost i to, že vyroste jen centimetr ročně. Experimentálně jsem vysadila i několik jalovců a naivně jsem očekávala, že zůstanou ve výši dvou metrů. Ale začaly značně přerůstat, takže jsem zasáhla pilkou a nůžkami.“ Každý však majitelka vytvarovala trochu jinak a vzniklo tak malebné jalovcové sousoší.

Opravdu krásnou keramiku se vyplatí koupit hned v několika kusech, vznikne tak jednotící prvek
Opravdu krásnou keramiku se vyplatí koupit hned v několika kusech, vznikne tak jednotící prvek

Zahradní inspirace

Majitelé rádi cestují. „Často jezdíme na zahrádkářské zájezdy i na výstavy s děčínským klubem skalničkářů. „A co uvidíme na jiných zahradách, to chceme vyzkoušet i u nás. Není v tom až moc plánování, takže často máme větší rododendrony vepředu a menší vzadu, ale alespoň je pořád co dělat.“

Skalka podél bočního plotu
Skalka podél bočního plotu

Na rozdíl od mnoha skalničkářů se Čapkovi nehoní za co nejmenšími exempláři vysokohorských rostlin, spíše jsou rádi, když je skalnička na dálku vidět a esteticky zapůsobí. I tak ty drobnější – třeba lomikámeny, často sázejí do misek.

„Vždycky se nám líbilo, když rostlinu – bonsaj či netřesk – rámuje nádoba,“ vysvětluje pán domu. „Časem jsme přišli na nápad, jak zakomponovat do nádob i větší rostliny a dřeviny. „Vykopeme díru do země, vylijeme ji betonem, případně vyztužíme drátem, a máme misku.“ A tenhle inspirativní nápad, jak si zahradu ozvláštnit za pár korun, předáváme k vyzkoušení. Misky, anebo i vázy takto zhotovené, vydrží stejně jako keramika a jsou půvabné svojí nepravidelností.

IMG_5046

IMG_4940

IMG_5013

IMG_5018TEXT: RADKA BOROVIČKOVÁ

FOTO: ZDENĚK ROLLER

 

 

Podobné články v internetu: