Pestrá zahrada dvou zahradníků

Pestrá zahrada dvou zahradníků

Na místě zanedbaného hospodářského dvora je teď pestrá zahrada
Na místě zanedbaného hospodářského dvora je teď pestrá zahrada

Po kamenných budovách se pne vinná réva, zdi někdejší stodoly krášlí loubinec a přísavník. Kvetoucí pěnišníky, udržovaný trávník, skalky, koupací jezírko a krásné jehličnany – výsledkem je příjemná pestrá zahrada.

K jihočeskému statku rodiny Fellmannových  v Dřevíči na Bechyňsku odjakživa patřila zahrada a rodinné zahradnictví.  v padesátých letech však byl združtevněn a hodně zchátral. Zahradnický pár majitelů tak po restituci  začínal od nuly. „Dům se  stodolou se bortil, takže jsme dobrou třetinu kamenných zdí nahradit cihlovými,“ vzpomínají majitelé.  „Díky tomu  jsme však získali kámen potřebný na vybudování rozsáhlých skalek, náspů, schodišť a dalších stavebních prvků zahrady. Díky těmto změnám získala zahrada  plasticitu. Ve zdi poškozené stodoly se majitelé rozhodli prorazit  cestu, která vede  celou zahradou. Uvnitř torza vzniklo chráněné místo, ideální pro skladování kořenáčů se sazenicemi okrasných dřevin. Protáhlá budova stájí naštěstí nebyla dost dobrá pro socialistické krávy, tím pádem přečkala bez úhony a dnes slouží k uskladnění zahradnické techniky. Za torzem stodoly zahrada pokračuje. Místo původní kosené louky tu najdete v řadách sazenice dřevin – v nádobách nebo zasazené v zemi. Také tu před několika lety vzniklo jezírko určené ke koupání.

Z ruiny stodoly je ozdobný členící prvek zahrady
Z ruiny stodoly je ozdobný členící prvek zahrady

Dům s lemem skalek

Obytné stavení rámují dvě skalky zpestřující bok terasy po níž se vchází  několika dveřmi do domu. Rostou tu lýkovce, floxy, rožce, hosty, tařice, ocúny, borovicové a jedlové čarověníky – u jejího úpatí kvetou trojčety. Na opačné straně  se od dlážděné terasy svažuje další skalka, kde se opticky prosazují zejména pérovníky pštrosí a nízké jedle, barevně upoutají floxy, tařičky a lýkovce. Před zachovalým štítem hospodářské budovy objevujeme první velkou skupinu pěnišníků a azalek. Podél této budovy, která tvoří část severní hranice zahrady, rostou v malých rabátkách trvalky a růže, které tu budou kvést po celé léto. O kousek blíže centrální cestičce, kolem staré kamenné stírky a dvou koryt lze obdivovat malou skupinu dřevin a trvalek. Tvoří ji převislý modřín, hosty, pomněnky, čechravy a ocúny. Hned vedle pak bují oblak rododendronových květů, který doplňuje malá metasekvoje se zlatými jehlicemi a v podrostu lem velkých zelených listů ocúnů. Vedle ocúnů bují čechravy, hortenzie, vřesy a vřesovce, takže tu i po odkvětu rododendronů stále něco kvete. Jako zvláštnost tu najdeme i keříky sivě ojíněných brusnic.

 

Skalku zdobí dřeviny, potůček s jezírkem i skalničky
Skalku zdobí dřeviny, potůček s jezírkem i skalničky

Násep pro pěnišníky

Jižní stranu pozemku rámuje zeď, ke které stoupá nevysoký násep. V kvalitní rašelině tu prosperují vzrostlé i mladé rododendrony a azalky, které jsou od zahrady odstíněné tújemi a dalšími jehličnany. Úpatí náspu je přeměněno ve zcela přirozeně vypadající skalku, připomínající kamenitý svah, jaký běžně vídáme v údolích našich hor nebo v údolí nedaleké Lužnice. Nenajdeme tu žádné pečlivě vysypané spáry, jen úctyhodně rozlehlé pole volně položených kamenů. Mezi kameny rostou čarověníky borovic a cypřišky, lýkovce, floxy a hvozdíky. Protože je svah  skalky je orientovaný na sever, drží se na něm mechy a kameny získaly přirozenou patinu. „Severní orientace  má jistá omezení,“ poučuje nás  majitelka. „Některé skalničky, které vyžadují opravdu hodně slunce, tu nechtějí růst. Musíme brát věci tak, jak jsou, nelze mít všechno. Radost nám naopak dělá kontryhel a lecha jarní, které se tu vysemeňují docela samy a působí velmi půvabně.“ Na svahu prosperují i japonské patrové primulky, podél dolního okraje skalky postupně vykvétají kosatce, co nevidět tu pokvete osmero druhů denivek a hosty. Správná pestrá zahrada by měla kvést po celý rok.

Kvetoucí břeh jezírka
Kvetoucí břeh jezírka

Jak osázet jezírka

Blíže k domu u paty skalky objevujeme malé jezírko s potůčkem, který stíní nízké javory. Přitéká po kamenech a dřevěným korytem mezi vrbinami, hostami a kontryheli – do jezírka spadá už jako malý vodopád. Břehy potůčku i jezírka lemují prustky, blatouchy i máty.  Vlhké a zřejmě chladnější mikroklima způsobilo, že kolem jezírka a pod vodopádkem kvetou celé jaro primule. Od domu je jezírko odstíněno výsadbou vzrostlých rododendronů, nad kterými se tyčí smrky a tis. Když po cestičce tvořené dvěma řadami kamenů (aby se po ní dalo jezdit autem) projdeme skrz bývalou stodolu, zastavíme se u koupacího jezírka s dřevěným molem. Jezírko nejprve kopíruje velký kus kamenné cesty rovným břehem, který zdobí pestré výsadby. Kromě několika druhů rdesen tu převažují nízké plazivé rostliny, zejména mochny, vrbiny a zběhovce, u mola pak vyšší rostliny, směs kontryhele a vrbin, tentokrát se žlutými listy. Výsadbu doplňují kusy starého dřeva vylouhovaného vodou a tu a tam trs traviny ježatky nebo hosty.

Protější břeh jezírka dosahuje až k náspu u obvodové zdi a je rozčleněný do meandrovitého tvaru. Mezi kameny upoutává především bíle kvetoucí vachta trojlistá. Násep za jezírkem je osázený vyššími dřevinami, které stíní hladinu před poledním sluncem. Majitelé je osázeli tsugami, ale objevíte tu i vejmutovku, borovici černou, jedli ojíněnou, stříbrný smrk, jilm Ulmus x elegantissimaJacqueline Hillier“ a další vyšší dřeviny. Nejvíce září jilm Ulmus x hollandica „Wredei“ se svými zlatožlutými listy. Pod nimi v podrostu převažují pěnišníky a azalky. Jezírko však není jen na ozdobu: uprostřed má dostatečnou hloubku pro přezimování ryb a jeho čistá voda láká i ke koupání.

Pestrá zahrada má své dominanty i dostatek prostoru
Pestrá zahrada má své dominanty i dostatek prostoru

Kulisa zahrady – javor a dub

Manželé zahradu budovali cílevědomě, s láskou i odborností, ale jednu dominantu získali zcela zdarma. Vedle jejich pozemku se totiž tyčí vysoký dub a jasan. Vyrostly tu náhodně a neplánovaně. „Je z nich spousta listí a jasan nám sesílá stovky semenáčků, které musíme plít, ale přesto tyhle stromy milujeme. Dávají naší zahradě úžasnou kulisu, potřebný pohyblivý stín a také na nich hnízdí spousta ptáků,“ říká paní domu.

O své zahradnické profesi k níž patří i zakládání zahrad, oba manželé mluví s mírným optimismem: „Všimla jsem si, že  lidé už přestávají kupovat jen  samé túje a cypřišky, postupně od kompaktních tvarů přecházejí na volnější koruny, takže začíná narůstat třeba zájem o jedle. Při zakládání zahrad všechno záleží na domluvě s majiteli. My se snažíme, aby to pro ně bylo finančně únosné, aby to dobře rostlo a aby dostatečně pestrá zahrada nevyžadovala příliš náročnou péči. Většina zákazníků chce, abychom zahradu vybudovali pokud možno rychle. Tomuhle všemu se snažíme vyhovět. Vycházíme především ze sortimentu rostlin, o kterých víme, že je umíme napěstovat nebo sehnat.“ Léta práce se už projevují, do téhle zapadlé obce se každou sobotu sjíždějí spousty zájemců o zdejší výpěstky, ke kterým Fellmannovi zdarma přidají i rady, jak se o ně starat.

TEXT:RADKA BOROVIČKOVÁ

FOTO:ZDENĚK ROLLER

Podobné články v internetu: