Podzimní práce na zeleninových a bylinkových záhonech

Na podzim je na zahradě vždycky hodně práce. Jednak je potřeba sklidit úrodu, jednak připravit zahradu na zimu, ale také na další jaro.

Na podzimní přípravě totiž závisí kvalita pěstování v následujícím roce, ale také přežití zimní zeleniny nebo dlouhověkých bylinek, jako je například šalvěj, tymián či rozmarýn. Pojďme se podívat, které podzimní práce byste jistě neměli vynechat.

Zelenina sklizena? Odstraňte všechny posklizňové zbytky

Pokud máte již sklizenu všechnu zeleninu, kterou jste sklidit chtěli, nebo pokud jste ji přesunuli do pařníku či do skleníku, kde ji budete mít založenu v zemi, aby byla stále čerstvá, a přitom v nezamrzlé zemi, je čas začít uklízet právě po sklizni.

Na záhonech by totiž neměly nikdy zůstat posklizňové zbytky. Bývají na nich totiž plísně a další houbové zárodky, které by se mohly v půdě nepříjemně rozmnožit. A to rozhodně nepotřebujeme. Vše dáme na kompost, kde pak během zrání kompostu dochází k záhřevným reakcím a zárodky se tu zničí. Navíc nemají v kompostu ani vhodné prostředí pro svůj růst.

Záhony po zelenině tedy očistíme od všech zbytků po sklizni (nať, kořeny), ale také vyplejeme tam, kde byla zelenina. Kde už jsme měli jen zelené hnojení, tam ho posekáme a připravíme tím záhony k rytí. Zda budete rýt nebo ne, záleží na způsobu pěstování, který praktikujete.

Podzimní dilema: Rýt nebo nerýt?

Tradiční způsoby pěstování zeleniny a bylinek preferují rytí záhonů na podzim nebo počátkem zimy, dokud není půda promrzlá. Zrytá půda jednak dovolí přezimování mnohem menšímu množství škodlivého hmyzu, také zachytí větší množství srážek, a to díky svému nerovnému povrchu, kde se zastaví více vody a sněhu.

V neposlední řadě se půda provzdušní do hloubky, což je podmínka pro zdravý růst kořenů, které se bez vzduchu také neobejdou. Rytí se osvědčilo po stovky generací, nicméně přicházejí nové názory na zahradničení, které rytí nedoporučují.

Jde o tzv. permakultury, kdy se lidé inspirují volnou přírodou, ve které také nikdo neryje (vyjma divokých prasat). V půdě žije spousta organismů, kterým rytí moc neprospěje. Lehké a vzdušné půdy se proto v posledních letech doporučuje nerýt, ale jen jemně prokypřit a navrstvit na ni mulč. Na jaře se mulč jemně zapraví de zeminy (pokud tady budete vysazovat sazenice větší zeleniny) nebo se mulč shrábne a zkompostuje všude tam, kde budete na jaře sít malá semínka, například mrkve a ředkviček.

Často se při nerytí také seje zelenina již na podzim (mrkev, petržel, polníček, mangold), aby na jaře rostla co nejdříve. Těžké jílovité půdy se naopak doporučuje zrýt vždy. Typicky se neryje například ve vyvýšených záhonech, které jsou tomu již od svého založení uzpůsobeny.

Hnojte kompostem nebo hnojem jednou za tři roky

Tři roky jsou vyzkoušený ideální rytmus pro velké hnojení kompostem, lépe hnojem s živočišnou složkou (trus hospodářských zvířat). Na podzim zaryjeme do půdy asi pět centimetrů vysokou vrstvu hnoje, což znamená, že si hnůj na záhony nejdříve navezeme, rozprostřeme, a pak se teprve vrhneme na rytí.

Hnůj se do záhonů jistě vejde, během pletí totiž vynášíme spoustu zeminy zase ze záhonu pryč. Jen zase srovnáme hladinu zeminy, navíc dodáme vše, co naše zelenina bude potřebovat. Bylinkové záhony příliš nehnojíme, spíše jen na jaře prolijeme tekutým organickým hnojivem jako startovací dávku, později již hnojit nebudeme, aby bylinky měly lepší aroma.

Některá zelenina může na záhonech zůstat i na podzim a zimu

U nás se dají pěstovat i takové druhy zeleniny, které vydrží na záhonech celou zimu a celou zimu je můžeme i sklízet. Jde například o kapusty, zimní pór, cibule sečka (ošlejch, zimní cibule), černý kořen. Tato zelenina zůstává venku celou zimu, postupně ji sklízíme (kořenovou jen pokud nemrzne), do dubna ale musí být sklizená, protože se později znehodnotí, nejčastěji růstem do květu.

Dobré zkušenosti jsou se zakládáním kořenové zeleniny do půdy ve skleníku nebo v pařníku, ale nechat v záhonech ji můžete až do prvních velkých mrazů, které u nás většinou přicházejí nejdříve v prosinci, někdy dokonce až v lednu.

Záhony po zimní zelenině na jaře osejeme zeleným hnojením, které později zaryjeme a pak bude zem připravena například na letní výsevy pekingského zelí, fazolek, vodnice, kedluben, ředkviček, černých ředkví a další zeleniny, kterou lze pěstovat zkraje podzimu.

Bylinkové záhony prokypříme a ochráníme

Bylinkové záhony máme většinou osazeny bylinkami, které přezimují nebo které dáme na zimu domů, avšak další jaro je zase vrátíme zpět. Zazimování doma je vhodné u rozmarýnu, zatímco třeba šalvěj spolehlivě přežije zimu venku. Petrželka je dvouletka, takže první podzim ji necháme v záhonu, druhé léto si sama řekne o to, že už potřebuje z půdy ven.

Naopak saturejka či majoránka jsou typickými jednoletkami, které koncem léta seschnou a odejdou, můžete je nechat v záhonu vysemenit a na další rok máte o sadbu postaráno. Oregano, tymián a další přízemní bylinky můžete na zimu ochránit mulčem nebo třeba netkanou bílou textilií. K mulčování se hodí shrabané listí nebo posekaná tráva, drcená kůra, prostě cokoliv, co udělá peřinu na povrchu půdy.