Jak si na zahradě vypěstovat sladké hrušky

Jak si na zahradě vypěstovat sladké hrušky

Hrušky nejprve rostou rychle, pak zpomalí a začnou zrát
Hrušky nejprve rostou rychle, pak zpomalí a začnou zrát

České hrušky bývaly vyhledávané v celé Evropě, ale již delší dobu je jejich pěstování na útlumu. Obnovte slávu hrušní alespoň na své zahradě!

Hrušky v obchodech jsou většinou dovážené ze zahraničí a dosti drahé. Proto je výhodné  si na zahrádce vysadit několik hrušní – jen tak získáte vlastní, lahodné a zdravé ovoce.

Rozhlédnete se po školkách nebo v prodejnách stromků a poptejte se na kvalitní odrůdy českých hrušek.  Mezi staré odrůdy hrušní českého původu patří Solanka, Zbuzanka, Muškatelka, Koporečka, Magdalenka a Ananaska česká.

Šlechtitelské ústavy přicházejí s novými odrůdami. Šlechtí převážně stromky s menšími korunami, které by mohly obnovit oblibu hrušek. Na větší zahrady, zvláště ty, které se snaží o ekologické hospodaření a soulad s přírodou,ovšem patří i majestátní vysokokmeny, jejichž odrůdy se snaží mnozí nadšenci zachovat. 

Vypěstovat si na zahradě vlastní hrušky není příliš složité. Je pravda, že mají specifické požadavky na výživu, . Ale není těžké  dodat jim přesně to, co potřebují. 

Čemu dávají hrušně přednost

Hrušně jsou o něco náročnější na pěstební podmínky nežli jabloně. Mají rády sušší a mírně teplejší klima, minimum průvanu a nadmořskou výšku do cca 400 metrů. Čím je odrůda pozdnější, tím náročnější na podmínky je její pěstování .

Takže pokud bydlíte spíše v podhorské oblasti, sáhněte po hrušni podzimní nebo nejlépe letní. A vyberte jí místo na sluníčku a chráněné před větrem.

Hrušně pěstujte nejlépe v propustné půdě. Čím více jílu a podzemní vody, tím hůř pro ně. Hrušeň má také ráda dostatek dusíku a boru.         

 Hrušeň roubovaná na pláněti bývá velká a dlouhověká

Hrušeň roubovaná na pláněti bývá velká a dlouhověká

Čemu se při pěstování hrušní vyhnout

Rozhodně nezvládnou stálý vítr, vysokou hladinu podzemní vody, příliš vysokou polohu a málo výživy. Tam, kde je častější vyšší vzdušná vlhkost, mohou být hrušně častěji napadány strupovitostí.

A hlavně: hrušeň je většinou cizosprašná, takže vždy vysaďte alespoň dvě kvetoucí ve stejnou dobu. Anebo spoléhejte na ty sousedovy. Jedna osamocená hrušeň totiž nijak dobře plodit nebude.

Vybíráme hrušeň

Hrušeň můžeme pěstovat jako zákrsek, vřeteno, i štíhlé vřeteno. Také jako čtvrtkmen a polokmen. Vysokokmeny byly typické u starších odrůd.

Dnes se dává přednost pěstování hrušní na podnoži v podobě kdouloně, hlavně kvůli menší výsledné velikosti stromu a vyšší kvalitě ovoce.

Letní odrůdy jsou k rychlé spotřebě
Letní odrůdy jsou k rychlé spotřebě

Do nižších poloh se hodí zejména tyto odrůdy:

  • Letní: Clappova, Williamsova červená, Alfa, Radana, Alice, Isolda, Milada, Červencová, Laura, Diana
  • Podzimní: Konference, Hardyho, Boscova lahvice, Karina, Morava, Manon, Vila, Nitra, Monika
  • Zimní: Amfora, Erika, Astra, Dicolor, Beta, Blanka, Bodra, Bohemica, Decora, Delta, Dita, Generál Leclerc, Nela, Vladka, Vonka, David, Grosdemange, Pařížanka

Do poloh středních, tedy max. do 400 metrů dávejte některou z těchto odrůd:

  • Letní: Clappova, Williamsova červená, Alfa, Radana, Alice, Isolda, Milada, Červencová, Laura, Diana
  • Podzimní: Konference, Hardyho, Karina, Morava, Manon, Vila, Nitra, Charneuská, Monika
  • Zimní: Amfora, Erika, Astra, Dicolor, Beta, Blanka, Bodra, Bohemica, Decora, Delta, Dita, Generál Leclerc, Nela, Vladka, Vonka, David, Grosdemange, Pařížanka, Lucasova

A do poloh vyšších, ale max. do 600 metrů saďte spíše tyto odrůdy:

  • Letní: Alice, Isolda, Milada
  • Podzimní: Konference
  • Zimní: Decora, Milka, Nela, Jizera, Jana, Lucasova
Ty zimní vydrží ve sklepě několik měsíců
Ty zimní vydrží ve sklepě několik měsíců

Výsadba stromků

Hrušně vyžadují bohatší půdu, takže pokud ji nemáte, je nutno předem připravit pro stromek bohaté zázemí. Zejména v podobě vyzrálého kompostu (nejlépe i s přídavkem hnoje) smíchaného se zeminou a s také s přídavkem boru, v podobě boraxu. Ten budeme stromům opakovaně dodávat.

Kdy sadit?

Upřednostňujeme podzimní termín, tak jako u většiny stromků. Začít můžeme již koncem září a pokračovat až do zámrazu. Stromky přes zimu lépe zakoření, zemina se slehne a kořeny v ní budou pevněji držet. Na jaře bude stromek lépe připravený odolávat případnému suchu.

Jakmile si stromek přivezeme, hned jej sadíme. Pokud ne, ponoříme do vody nebo založíme do vlhké zeminy. Ale maximálně na několik málo dní.

Postup při výsadbě

Hrušně kveou ve svazcích
Hrušně kveou ve svazcích

Postupujeme tak, že vyhloubíme výsadbovou jámu, dno i boky rozrušíme rýčem, aby kořeny mohly lépe prorůstat. Pokud je sucho, výsadbovou jámu důkladně prolijeme.

Na dno jámy nasypeme kompost, poté zeminu promíchanou s kompostem a nakonec postavíme stromek, který začneme zasypávat. Několikrát stromkem třepeme, aby se zemina dobře dostala právě i mezi kořeny.

Kořeny stromku je před výsadbou vhodné sestřihnout, zejména ty tmavší a na první pohled nezdravé. A to až do míst, kde je řez bílý, tedy kde jsou kořeny živé.

Zeminu přihrneme, přišlápneme a stromek přivážeme k opoře, kterou jsme si předem připravili. Opora musí končit pod korunkou, aby nebránila růstu větví. Mezi stromek a oporu můžeme vložit nějakou vycpávku, aby se kůra o oporu neodírala.

Následuje zálivka

Následuje vydatná zálivka, kterou budeme pravidelně opakovat v závislosti na počasí. Pokud je zima suchá, zaléváme i v zimě. Se zálivkou pokračujeme i následující jaro a léto, aby se stromek opravdu dobře zabydlel.

Násada je většinou velmi bohatá
Násada plodů  je většinou velmi bohatá

Když je ušlápnutá vrstva zeminy prolitá, přihrneme poslední zbytek připravené hlíny. A ten už neušlapáváme, naopak jej necháme nakypřený, aby dobře absorboval srážky. Můžeme v sušších oblastech vytvarovat do plytké misky.

Když je zima krutá…

Pokud jsou mrazy hlubší než obvykle, obalíme mladý stromek netkanou bílou textilií nebo papírem. Tím ho proti mrazu docela dobře ochráníme. Ochrana přetrvá až do jara, kdy bílou vrstvou zabráníme jarnímu přehřívání kmínků.

Řez hrušní

Hrušně jsou, stejně jako jablka, poměrně nenáročné na řez. Řezat je můžete kdykoliv, ale platí základní pravidla – řez, který podporuje růst stromu, se dělá brzy v zimě.

Řez udržovací, u dospělého stromu, který již tolik růst nemá, se dělá na jaře, klidně i v dubnu.

 A řez pro podporu plodů je nejlépe udělat v létě. K tomu ještě vylupování vlků koncem května a v červnu.

Hrušeň si hravě poradí i s radikálním zmlazením. Takže pokud máte starší zahradu s vysokou hrušní,  můžete ji v půlce seříznout.

Ale tak, aby místo terminálu dost vzhůru pokračovala nějaká boční nižší větev.

Často se plody musejí protrhat. Zde již po probírce
Často se plody musejí protrhat. Zde již po probírce

Probírka plodů

U hrušní je nutné dělat i regulaci množství plodů, klasickou probírkou. Shodíte ze stromu přebytečné plody, které by bránily tomu, aby ty ostatní narostly do dobré velikosti i kvality. A pozor, ze svazku je nutno hruštičky odebírat tak, aby na něm zůstala stopka od odebrané hrušky. Jinak by mohl zbytek svazku zaschnout.

Choroby a škůdci

U hrušní nás potrápí zejména rzivost a vlnovník hrušňový. Pak také strupovitost nebo tvorba kamenů. Rzivost jsou oranžové flíčky na listech shora a zespodu několikamilimetrové výrůstky. Tuto chorobu lze stříkat fungicidem. Rez přezimuje ve dřevě větví jalovce.

Roztoč vlnovník hrušňový saje na listech. Zde pomáhá sulka a postřik na přezimující škůdce. Biologickým řešením je dravý roztoč Typhlodromus pyri. Ten se kupuje na zimu – přezimují samičky ve větvoví, od jara se pak množí.

Sklizeň bývá bohatá
Sklizeň bývá bohatá

Tvorbě kamínků v plodech hrušní bráníme správnou výživou stromu, zejména dostatkem dusíku a boru.

Sklizeň a skladování

Hrušky sklízíme z počátku postupně. Ale před plnou zralostí bychom je měli ze stromu sundat všechny. Ty letní je potřeba hned zpracovat, zimní lze dlouho skladovat ve sklepě.

Hrušky můžeme zavařit, sušit (vyjma těch letních), dělat z nich povidla a jiné dobroty, včetně sirupů či likérů nebo i destilátů.

 

Podobné články v internetu: