Jak si na zahradě vypěstovat slivoně

Jak si na zahradě vypěstovat slivoně

Nejlepší úroda bývá na dvou až tříletém dřevě
Nejlepší úroda bývá na dvou až tříletém dřevě

Kdo by neměl rád švestkové knedlíky! Už básník a spisovatel Jan Neruda na ně pěl ódy v jednom ze svých slavných fejetonů.

Jenže švestky i jiné slivoně jsou sezónním zbožím, tak si těch knedlíků přes rok moc neužijeme. Ale když si budeme pěstovat slivoně na naší zahradě, budeme moci mít v zásobě spousty zamražených či zavařených švestek a švestkové knedlíky už nebude problém uvařit vlastně kdykoliv.

Slivoně?

Slivoně nejsou jen švestky
Slivoně nejsou jen švestky

Slivoně nejsou jen švestky. Do této kategorie patří také slívy, trnky, mirabelky, pološvestky, renklódy či myrobalán, který rodí plody velmi podobné tzv. špendlíkům, používá se ale často jako podnož, protože rychle roste a zajistí vodu i z větší hloubky.

Všechny slivoně jsou použitelné jak do ovocných knedlíků, tak do zavařenin, povidel, kompotů, chutney, ale i tekutých dobrot.

Výběr odrůdy

Pokud se rozhodneme, že na zahradě máme místo pro nový ovocný strom a že to bude některá ze slivoní, začneme výběrem vhodného místa. Slivoně jsou obecně dřevinami nenáročnými. Ale i tak bychom měli odrůdy vybírat s ohledem na to, zda jsou či nejsou odolně proti šarce (ty neodolné nemá smysl pěstovat), zda jsou vhodné do naší výškové a teplotní polohy.

Také si musíme zjistit, zda jsou cizosprašné, samosprašné nebo částečně samosprašné. Sprašnost vybíráme podle toho, zda budeme mít na zahradě jen jeden strom nebo jich budeme pěstovat více a také zda třeba sousedi mají slivoně někde poblíž našeho plotu. U částečně samosprašných odrůd sice druhou slivoň nepotřebujeme, ale pokud bude nějaká poblíž, bude úroda lepší.

Pokud bychom pěstovali stromů více, můžeme nakombinovat stromy i podle doby zrání – abychom měli plody co nejvíce rozloženy v sezóně. Nejranější pološvestky Topfirst zrají v teplejších oblastech již okolo poloviny července, ty nejpozdnější švestky Elena zrají až na přelomu září a října. Plánujeme opět s ohledem na typ sprašnosti.

Kam vysadit?

Slivoně nejsou mrazuvzdorné
Slivoně nejsou mrazuvzdorné

Nikdy ne do mrazové kotliny, protože švestky odolávají mrazu jen velmi málo. Také se vyhneme místům, kde často protahuje vítr od severu. Výškově jsou slivoně pěstovatelné až do cca 500 m. n. m. Nejčastěji se uvádí maximální výška okolo 450 m.

Kdy vysadit?

Obecně se doporučuje sadit ovocné stromky na podzim. Přes zimu se totiž půda kolem kořenů dobře slehne, stromek již během zimy trochu zakoření, a tak bude na jarní a letní sucho lépe připraven.

Přestože budeme stromky přes celý první rok zalévat, mohly by nám ty na jaře sazené uschnout. Někdy bývají letní vedra a sucha dost nekompromisní. Na podzim sazené stromky mají nesporný náskok právě v kořenovém systému.

Výsadbovou jámu je vhodné prolít
Výsadbovou jámu je vhodné prolít

Pro podzimní termín je nejlepší dobou výsadby chladnější etapa podzimu, tedy od cca poloviny října až do zámrazu.

Jak vysadit?

Každá slivoň by okolo sebe měla mít prostor alespoň 4×2 metry. Pokud sadíme jeden stromek mezi jiné dřeviny, uděláme prostor okolo slivoně mnohem větší. Ty nejméně rostoucí podnože (Pixy) potřebují spon jenom 4×1,5 metru, a to v případě, že jich sázíme více na jeden pozemek – zakládáme sad. První číslo udává vzdálenost mezi řadami.

Postup výsadby

Výsadba slivoní se nijak neliší od výsadby jiných ovocných dřevin. Musíme vyhloubit dostatečně velkou výsadbovou jámu, kde ještě rýčem narušíme dno i okraje, aby kořínky mohly lépe prorůstat do okolí. Dno jámy vyvápníme (zejména v kyselých oblastech), vysypeme kompostem a zeminou.

Roubování musí být nad zemí
Roubování musí být nad zemí

Na zeminu posadíme stromek, jemuž jsme zakrátili kořeny až do míst, kde je řez bílý (až do živého). Stromek musíme posadit tak, aby místo štěpování zůstalo nad zemí – aby kořenila jen podnož. Pokud si nejsme výškou jistí, položíme přes výsadbovou jámu prkno, to nám správnou výšku ukáže.

Podklad, na který stromek vysazujeme, nejdříve pořádně prolijeme. To můžeme udělat i s prázdnou výsadbovou jámou – zejména během suchého podzimu.

Stromek posazený ve správné výšce postupně zasypáváme zeminou a také jím třepeme, aby se kořeny dostaly všude. Jakmile jsou kořeny stromku překryté přihrnutou zeminou, zeminu přišlápneme a také řádně prolijeme, aby si „sedla“.

Ze zeminy uděláme okolo kmene mírnou misku
Ze zeminy uděláme okolo kmene mírnou misku

Pak teprve přihrneme zbytek zeminy a vytvarujeme jej mírně do misky, aby bylo možno lépe stromek zalévat. Horní vrstvu zeminy ale bezprostředně po výsadbě nezaléváme.

Další zalévání

První rok zaléváme pravidelně, v dalších letech při delším období sucha. U již plodících stromů musíme zalévat zejména v době, kdy rostou plody.

Řez slivoní

Aby nám slivoně dobře rodily, musíme i je občas prořezat. Zejména v počátku růstu, kdy tvarujeme korunu. Později stačí řez jen jednou za 2 roky anebo v případě nutnosti (poškozené větve).

Obecně se peckoviny řežou v době vegetace. Řez provádíme buď od začátku kvetení do doby po odkvětu, nebo během sklizně či těsně po ní. Zpravidla to bývá v červenci a srpnu, někde i počátkem září. Pozdnější odrůdy řežeme během kvetení. V žádném případě neřežeme v zimním období, podpořili bychom tím výskyt klejotokové rakoviny a dalších chorob peckovin.

Po výsadbě

Z počátku děláme tedy řezy výchovné, kdy po výsadbě v prvním roce musíme ponechat pouze 3 – 4 postranní větve a zakrátit je do poloviny až třetiny jejich původní délky. Ostatní výhony odstraníme, terminál zkrátíme tak, aby dosahoval cca 30 cm nad poslední rozvětvení. Tento řez za nás často udělají již ve školce

Je také potřeba dosáhnout toho, aby žádná z větví nerostla od kmene v příliš ostrém úhlu. Mohla by se pak pod tíhou úrody odlomit. Výhony odkláníme pomocí rozpěr, kdy je postupně donutíme růst více vodorovně.

Pokud bychom sadili dvoják, musíme jeden z výhonů odstranit a korunky vypěstujeme od nuly – na ponechaném výhonu.

Marmelády a povidla, přépadně klevely či chutney, to děláme ze slivoní nejčastěji
Marmelády a povidla, přépadně klevely či chutney, to děláme ze slivoní nejčastěji

V následujícím roce

Hned v květnu zaštipujeme konkurenční či jinak nevhodné výhony, kontrolujeme také výhony z podnože – ty musejí pryč.

Později na jaře anebo až během léta seřízneme terminál přibližně půl metru nad vrchní postranní větví a odstraníme konkurenční výhony. Řezem se snažíme rozevřít korunu, takže řežeme tam, kde zůstane vnější pupen. Tenké výhony krátíme mnohem více, aby zesílily.

Ve třetím roce a dál

Ve třetím roce zakládáme další patro, jinak postupujeme jako v roce druhém. V dalších letech již jen udržujeme korunu prosvětlenou a řežeme s ohledem na to, že nejlepší úroda je na dvou až tříletém dřevě.

Choroby a škůdci

Slivoně obecně trpí zejména na moniliové choroby a na červivost. Obě choroby jdou snadno řešit postřiky, kde se ani nemusíme příliš starat o ochrannou lhůtu, protože poslední postřik probíhá dostatečně dlouho před sklizní.

Moniliózu stříkáme preventivně hned z počátku jara, například Kuprikolem. Jde o houbovou chorobu. Prevencí je také důsledné odstraňování mumifikovaných plodů a všech spadených listů. Po odkvětu se opět zasahuje proti monilióze, tentokrát přípravkem Teldor.

Další nepříjemnou chorobou slivoní je jejich červivost. Způsobena je mnoha škůdci, jejich výskyt a vhodnou dobu postřiku si necháme ukázat pomocí signalizačních lepových desek, na které začnou nalétávat samečci daného druhu.

Stříkáme preventivně hned z jara proti přezimujícím škůdcům, později ještě jednou po odkvětu (raději až večer) a znovu pak během července, kdy nalétává druhá generace. Použít můžeme insekticidy jako Calypso, Reldan a jiné.

Sklizeň a skladování

První, ještě málo zralé švestky, jsou nejvzácnější a nejvíce chutnají
První, ještě málo zralé švestky, jsou nejvzácnější a nejvíce chutnají

Slivoně budeme sklízet nejdříve postupně, kdy budeme nedočkavě vyhlížet první zralejší kousky, u kterých se nám bude ještě protáčet pusa kyselostí. Ale ty jsou nejlepší a nejvzácnější. Během boomu zralosti budeme sklízet slivoně pro větší zpracování, například na zavaření, na povidla, do mrazáku, na sušení apod.

Ve sklepě nebo v lednici slivoně vydrží, ale jen cca dva týdny, během uskladnění je musíme prohlížet a odstraňovat plody s počínající hnilobou. Sušené či mražené vydrží do další sklizně.

Destilát oceníme zejména za chladného zimního počasí
Destilát oceníme zejména za chladného zimního počasí

Pokud sklízíme slivoně tzv. do sudu, tedy na výrobu destilátu, měli bychom odstranit co nejvíce stopek jednotlivých plodů – ty totiž vedou k hořkosti výsledného nápoje. Lahodnou slivovici získáme jen důsledným odstopkováním. Někteří fajnšmekři slívy dokonce vypeckovávají.

Podobné články v internetu: