Venkovská zahrada v Blanském lese: „Sázím podobné k podobnému“

„U nás v Kuklově můžete vysadit jen to, co přežije tuhou zimu a větrné počasí,“ říká paní Radka , majitelka inspirativní zahrady venkovského typu.

Nad vesnicí Kuklov v Blanském lese stával v 15. století hrad s klášterem v podhradí.
Hrad pobořili Rožmberkové, z kláštera zbyly romantické ruiny a okolí osídlili němečtí osadníci. Zbylo po nich několik chalup, malebně rozhozených podél silničky. U jedné z nich si novodobí majitelé vytvořili členitou a velmi různorodou zahradu.

Terasa s místního materiálu
Rodiče současné majitelky nejprve vyčistili pozemek v Blanském lese od kamenů, vysázeli ovocné a okrasné dřeviny a opravili dům. Paní Radka následně z vysbíraných kamenů a z kamení ze zbořené stodoly vytvořila terasu vedoucí podél okraje podesty, na které stojí stavení.
Travnatou podestu lemují kromě keřů i kamenná koryta a osázené květináče. „Není špatné jedno koryto napustit vodou jako ptačí pítko ozdobené vodními rostlinami. Vykvetly mi tu i vodní hyacinty, na to jsem docela pyšná,“ říká majitelka.

Břečťanové stromy – aneb příroda čaruje
„Maminka kdysi dávno zasázela před chalupu modříny a pod ně břečťan. Modříny časem podlehly obaleči, a tak jsme je seřízli a spodní část kmenů s břečťanem ponechali. Šlo do nich mnohem víc slunce, a tak se na suchém kmeni břečťan až neuvěřitelně rozrostl. Na podnoži z modřínu zdálky vypadá jako velmi zvláštní strom.
Na podzim je kolem břečťanových stromů neuvěřitelný hukot včel a vos a kolemjdoucí se diví, jaké podivné stromy to tu máme. Nikdo nevěří, že se břečťan může takhle rozrůst.“
Pod skupinkou břečťanových stromů se ukrývá i malé tajemství: německý náhrobní kámen z počátku dvacátého století. Ke stavení vybíhá pestrý záhon korunovaný kamenným „menhirem“.
Jeho čarovnou moc posilují zvířecí lebky nalezené v okolních lesích. Tady v Blanském lese je ještě příroda bohatá a divoká.


Výsadba na kamenných zídkách
Když sejdeme po širokých kamenných schodech z podesty o něco níže, objevíme sadu kamenných terásek. Staly se základnou pro hosty, bergenie, dlužichy, zvonky a růže .
Bují tu i venkovní tradeskancie virginská s modrými kvítky. Výsadbu doplňují netřesky a vděčný zvěšinec zední (Cymbalaria muralis).

Sad s travalkovými rabaty
Stačí popojít pár kroků směrem k lesu a je tu travnatý sad. „Máme tu švestky, jabloň šampion a hrušeň, ale s její úrodou moc spokojená nejsem,“ říká majitelka. Daří se tu ale keřům – třeba lísce a kalině.
„U plotu jsme si nechali í jeden černý bez. A úplně do špičky pozemku chci zasadit borovici vejmutovku, jako optické zakončení zahrady.“
U pat některých ovocných stromů vytvořila majitelka trvalkové záhony ve tvaru nepravidelných ostrůvků. Sad i trávník kolem se jakoby rozsvítil a opticky navazuje na okrasnou část zahrady.

Sázím podobné k podobnému
Víte, proč zdejší výsadba působí přirozeně a ladně? Majitelka sází podobné k podobnému. Růže se tu přátelí s pivoňkami, třapatky s kolotočníky a jiřinami, dlužichy se šalvějí a podobně.
Výsadba jako celek působí kompaktně, nic netrčí vzhůru ani do stran.
Některé záhony ladí majitelka v jednom tónu, třeba vícero druhů zvonků a straček, které rostou u plotu. Jinde se barvy vhodně doplňují, jako je tomu za domem, kde dominují růžové náprstníky se žlutými vrbinami.

Bylinky, cibule a kiwi
Okolní lesy sice skýtají spoustu malin a borůvek, ale i na zahradě je čeho si zobnout. „Pěstuji bylinky, trochu cibule a ve skleníku rajčata nebo okurky, ostatní zeleninu kupuji. Za tu námahu mi to nestojí, zvlášť poté, co mi srnka spásla všechny čerstvě zasázené jahody.“
Přítel paní Radky je sběratel aut a svým miláčkům pořídil velkou kůlnu. Aby stavba nenarušovala zeleň, obložil ji treláží, která je porostlá aktinidií (kiwi). Jde o odrůdu jejíž plody se mohou jíst tak jak jsou, bez loupání.

Pidijezírko v plastovém džberu
S pomocí přítele majitelka vybudovala za domem fortelnou kamennou zeď a skálu trčící nad stavením očistila od všech dřevin. Náletové smrčky ustoupily jediné borovici, kterou majitelka zaštipuje, na skále se nyní daří kapradinám, netřeskům, maceškám a veigelii.
Pod skalou vzniklo pidijezírko v plastovém džberu zapuštěném do země a vedle něj se daří již zmiňované kombinaci náprstníků a vrbin, které doplňují hosty a ozdobné traviny.
Štít domu se paní domu zdařilo ozelenit přísavníkem, ale pak si prý řekla „dost“. Štít je totiž z krásného kamene a byla by škoda jej celý skrýt v zeleni. Proto přísavník průběžně krotí. Alespoň je vidět na otvory, v nichž hnízdí polní vrabci.

Máte rádi kiwi?
Zkoušeli jste si na zahradě vypěstovat aktinidii čínskou – keř, který plodí ovoce s chlupatou slupkou? Na Moravě se kiwi daří, ale v Čechách snadno namrzá. Vyzkoušejte raději drobnoplodou aktinidii, ozdobnou popínavku s menšími plody bez srstnaté slupky. Více se o jeho pěstování a výsadbě můžete dozvědět v našem dalším článku.
Kamenou podezdívku u domu majitelka zkrášlila staročeskou klasikou, zejména fuchsiemi….
Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller