Zahrada s čarověníky najdete v Bělečku - Zahrada

Zahrada s čarověníky najdete v Bělečku

Zahradu s čarověníky najdete v Bělečku

Stěny rokle s jezírkem zdobí čarověníky i vyšší dřeviny
Stěny rokle s jezírkem zdobí čarověníky i vyšší dřeviny

Za vesnicí Bělečko na Hradecku je zahrada se zahradnictvím. Díky pilným rukám majitele Vladimíra Valenty vyrostla doslova na písku. Ještě před patnácti lety tu rostla jen kukuřice. Dnes tu stojí mohutný srub a pod ním pražci vyztužená „propast“ s jezerem.

Zahrada s čarověníky vypadá kouzelně
Zahrada s čarověníky  různých velikostí 

Majitel si potrpí na rustikálně pojatou výsadbu, mohutné balvany a čarověníky.

Ty dnes sice objevíte jako doplněk skalek i běžné výsadby ledaskde, ale jen málokde lze vidět tři tisíce exemplářů propojené v originální zahradní kompozici.

Přesně tolik čítá sbírka známého zahradníka a školkaře Valenty, který do Bělečka před deseti lety „utekl“ z Hradce Králové za přírodou.

A protože je také milovník zálesáckého stylu, postavil tu pro sebe i svoji rodinu repliku mohutného kanadského srubu. Díky tomu, že dům s pozemkem ze všech stran obklopuje písčina s borovým lesem, jeho cizokrajnost a robustnost působí velmi přirozeně.

Svahy jsou zpevněné terasami z pražců a kamenů
Svahy jsou zpevněné terasami z pražců a kamenů

Rokle pod terasami

Deset let stačilo na to, aby Vladimír Valenta vybudoval také rozsáhlou školku, převážně čarověníkovou, i zajímavou okrasnou zahradu s roklinou, kterou musel vybagrovat v písku.

Na jejím dně je foliové jezírko, jehož úkolem je především zrcadlení stromků. „Zpočátku to vypadalo, že v místě jezírka máme pramen. Voda však nakonec odtekla někam jinam,“ říká majitel. A tak téměř celá zahrada má umělé zavlažování. „Sucho by mým výpěstkům nesvědčilo.“

Zpevnění dubovými trámy

Zahradní partie nad jezírkem je zpevněná dubovými trámy a koncipovaná do podoby skalního amfiteátru s několik terasami. Roste na nich mini – les z jehličnanů i listnáčů, ale i spousta suchomilných podrostových rostlin, zejména trav.

Terasy jsou ozvláštněné rozměrnými i menšími balvany, a také několika solitéry. “Ty bílé balvany, to je vápenec z Prachovic od Seče, k nim jsem přidal drobnější vápencovou břidlici z téhož lomu,” vysvětluje pan Valenta.

“Říká se se sice, že se dva druhy nemají kombinovat, ale protože oba druhy kamene pocházejí ze stejného místa, tak myslím, k sobě i na zahradě patří.” Vskutku gigantický balvan zdobí i trávník v horní partii pozemku vedle domu.

Louka souvisí s další zálibou majitele – se sokolnictvím. Tady se dá chytrá káně Harrisova dobře cvičit. Kolem travnaté plochy ohraničují pozemek husté keře a stromy poskládané do tvarově i barevně pestrých výsadeb.

Pestré kombinace dřevin v horní části zahrady
Pestré kombinace dřevin v horní části zahrady

Jak jsem se stal sběratelem čarověníků…

„Vedla mne k nim třicet pět let dlouhá cesta,“ vzpomíná majitel. „Začala, když jsem vybíral rostliny pro svoji první malou zahradu. Sortiment dřevin na tehdejším trhu mě zdaleka neuspokojoval. Jednoho dne mi přítel Michal ukázal „šmidku“. (Kulovitá a pomalu rostoucí „šmidtka“ je kultivar borovice bělokoré pocházející z Balkánu.)

Od té doby jsem byl ztracen a zcela jsem propadl tajemnému kouzlu čarověníků. Staly se mojí celoživotní láskou, nadšením a nepoznaným dobrodružstvím.

Začátky byly obtížné. Nejdříve pomalu, ale pak rychleji jsem se seznamoval s lidmi od čarověníků, stejnými nadšenci, jako já.  Všichni začínali sběrem čarověníků z borovic, které si byly velmi podobné.

Z této doby mi zůstalo jen málo těchto „kytek“, ale zato hodně dobrých přátel, prověřených časem.“

Procházíme zahradou a potkáváme tu stromky s malými, středními či skoro neviditelnými jehličkami, některé jakoby zaťaté do malé dlaně, jiné podobné chomáči trávy, další připomínající přezrálý míč.

Záleží na tom, jak je čarověník zaštipovaný a na jakou podnož ho zahradník narouboval.

Unikátní osázené balvany na tyčích
Unikátní osázené balvany na tyčích

Čarověníky z borovic jsou passé

Jeden z čarověníků
Jeden z čarověníků  pana Valenty

„Dnes už  se na běžných borovicích lesních „kytky“ nikdo nesbírá, jsou totiž náchylné na sypavku a další houbová onemocnění,“ vysvětluje čarověníkář. „K tomu udrží jen dva ročníky jehličí – letošní a loňské.

„Ta „kytka“ je proto dost řídká na podívání.

Borovice lesní se zkrátka hodí spíše na tvarované bonsaje. Někdo je sice sbírá, ale nemá to cenu, protože se pořád musí držet fungicidy.

Já se proto zajímám především o čarověníky z klečí, třeba z kleče bažinné. Díky této vášni jsem poznal spolu se svými kamarády všechny bažiny v Evropě.

Během let jsme tak s přáteli objevili asi jeden a půl tisíce čarověníků, jen tři z mých objevů jsou opravdu známé: Valenta filigrán a Valenta hexe.

Zajímavý je čarověník z polských rašelinišť, ten se jmenuje Absolut a je to sběratelská bomba. Jeden čarověník jsme si dokonce dovezli až ze Sachalinu – bohužel ze sto roubů žije u mne jen jeden. A to jsme to měli pojištěné a vysazené na dvou místech. Některé rouby zkrátka nejsou moc životaschopné.

Sbírám také čarověníky z kaštanů, modřínů, jilmů a dřištálů, ty dodávají zahradě barvy a načechraný půvab listnáčů.

Kardinálové mají prostornou voliéru
Kardinálové mají prostornou voliéru

Voliéra pro kardinály

Na zabydlenou zahradu patří ptáci: pan Valenta se pro ně zřídil půvabnou voliéru, v níž chová kardinály, ptáky, kteří jsou domovem ve východní polovině USA.

“Jako kluk jsem rád ptáčkařil. Chytal jsem i naše ptáky, jichž jsem měl plné voliéry. A dělal jsem to přesně tak, jak se to už nesmí, na lep. Měl jsem totiž fantastického dědu, který mne to naučil. Říkal, že čižbářské řemeslo by nemělo vyhynout. Dnes samozřejmě kvůli ochraně přírody naše ptactvo nechovám.

Ale kardinálové jsou ptáci nepodléhající zákonným předpisům a já jsem si s nimi konečně splnil svůj klukovský sen: chovat červené ptáky. To byl pro mne vrchol exotiky.”

 

Moji miláčkové jsou i orchideje…

Květů na zahradě Valentových najdete jen poskrovnu, a pokud ano, jsou to opravdové vzácnosti jako třeba růžový střevíčník královnin (Cypripedium reginae), což je divoká orchidej ze severovýchodní Ameriky.

Tyto orchideje jsou moji miláčkové a také zahradní bomba,” usmívá se pan Valenta, který byl kdysi sběratelem orchidejí. “Měl jsem jak venkovní, tak i tropické orchideje, a dokonce i velký skleník na střeše. A tyhle kousky jsou pro mne příjemná reminiscence.”

Za některými kameny ve skalce jsme také vystopovali početné skupinky trojčetů. Patří mezi dálnovýchodní hajní rostliny, které jsou dost ceněné. “Mne prostě shánět a pěstovat takové ptákoviny baví,“ glosuje výsadbu majitel.

Text: Radka Borovičková

Foto: Zdeněk Roller

wbcentrum@seznam.cz

 

Podobné články v internetu: