Že se s hmyzem nedá bojovat ekologicky? Ukážeme vám, že to jde! (4) - Zahrada

Že se s hmyzem nedá bojovat ekologicky? Ukážeme vám, že to jde! (4)

Že se s hmyzem nedá bojovat ekologicky? Ukážeme vám, že to jde! (4)

Plzák lusitánský je u nás přivandrovalcem bez dostatku přirozených netpřátel
Plzák lusitánský je u nás přivandrovalcem bez dostatku přirozených netpřátel

Škůdců mohou na zahradě být kvanta. Zahrada oplývá hmyzem, ale i plži nebo suchozemkými korýši. Ti všichni ohrožují naši úrodu, kterou se celou zahrádkářskou sezónu snažíme si sami vypěstovat. Když napadnou naše výpěstky, je snadné sáhnout po chemii. Jenže co ty následky?

I proto jsme si již třikrát povídali o tom, čím bojovat s různým hmyzem, aniž bychom použili chemické jedy. Už jsme vám ukázali, že ekologicky a bez jedů lze poměrně snadno zatočit s mravenci, mšicí, sviluškou nebo i s molicí. A také s bělásky nebo s mandelinkami. Ty všechny najdete v předchozích dílech.

Čtvrtou část povídání o ekologickém boji se škůdci zaměříme na slimáky, svinky a stínky. Hmyz to sice není, ale škodit umějí stejně intenzivně. Dokáží sežrat kde co, hlavně se to týká tedy slimáků. Ale když se stínky a svinky přemnoží, mohou se se slimáky směle rovnat – zejména ve sklepě nebo ve skleníku.

No a v příštím, již posledním (pátém) dílu si ukážeme, jak ekologicky bojovat s květilkami, pochmurnatkami či drátovci, kteří dokáží zničit i tu nejkrásněji narostenou mrkev či cibuli, také brambory a další zeleninu, jejíž užitková část je pod zemí. Dřepčíci přijdou na řadu jako poslední.

Ekologický boj s hmyzem může být mechanický i chemický – ale jen s látkami běžně používanými doma

Postříkat hmyz či další drobné škůdce chemií, to není nic složitého. Škůdce rychle zajde, většinou i s nevylíhnutými vajíčky. Jenže pak je zahrada nepoužitelná po několik týdnů. A to opravdu nepotřebujeme. Raději proto saháme po jiném druhu boje s hmyzem, který zahrnuje jak ruční sběr, tak mechanickou ochranu textilií, chytání do pastí, tak i postřik, ovšem látkami, které na hmyz působí mechanicky. Takže ho udusí nebo roztrhnou, ale neotráví. S výjimkou postřiku na mandelinky, který je však jedovatý pouze pro ně a o kterém jsme si povídali minule.

Slimáci a plzáci

Když se na zahradě objeví slimáci, je to většinou pohroma. Zejména když je vlhko a slimáků jsou kvanta. Nezbývá, než s nimi zahájit boj. Snadné je použít modré granulky složené ze železa a fosforu, které jim chutnají a také je spolehlivě usmrtí, pro zahradu jedovaté nejsou.

Ubránit porost salátu nebývá snadné
Ubránit porost salátu nebývá snadné

Kdo je zarytým odpůrcem i těchto granulek, může slimákům připravit past. Stačí vyhloubit do zeminy dolík, akorát na výšku většího kelímku od jogurtu, případě seříznuté PET lahve. Kelímek nebo lahev dáme do ďolíku tak, aby nijak nepřevyšovaly úroveň záhonu.

A nalijeme do nich pivo, tento mok slimáci totiž milují. A půjdou se napít. Past zafunguje tak, že spadnou dovnitř a nebudou schopní vylézt ven, utopí se. Pasti je nutné pravidelně vyprazdňovat a znovu plnit pivem.

Malé slimáčky odradíme od naší zeleniny nadrobno rozdrcenými vaječnými skořápkami. Nebudou schopní po nich přelézt a dostat se k naší mrkvi nebo salátu. Podobně fungují i piliny, jen nezůstanou na jednom místě tak dlouho a je nutné posyp obnovovat mnohem častěji.

Dobrou službu poskytne i nektaná bílá textilie.

Slimák se pod dobře položenou textilii prostě nedostane
Slimák se pod dobře položenou textilii prostě nedostane

Svinky a stínky

Pokud je těchto suchozemských korýšů málo, jsou neškodnými obyvateli zahrady. Ovšem když se přemnoží, třeba ve skleníku, mohou totálně zlikvidovat celou jarní výsadbu, zejména když jim nabídneme mladé rostlinky okurek. Další pohromu umějí udělat ve sklepě, kde se pustí do uskladněných zásob, nejraději jablek.

Jsou užitečné, dokud se npřemnoží
Jsou užitečné, dokud se npřemnoží

Stínky a svinky jsou obecně tvorečky užitečnými. Živí se odumřelými částmi rostlin a dělají z nich humus. Jenže kde je jich moc, tam se musejí vrhnout i na rostliny živé. Anebo kde není k dispozici nic jiného, tam se sežere uskladněná úroda.

Stínky a svinky milují stín. A jablíčka. Na to je nalákáme jak ve sklepě, tak hlavně ve skleníku. Stačí dát na zem kousek rozkrojeného jablka a překrýt jej květináčem tak, aby se pod ním mohly svinky a stínky dostat k jablíčku. Ráno květníky postupně odklápíme, oba suchozemské korýše nabereme i s hlínou pod jablíčkem, nejlépe do kýblu. A pak odneseme na kompost, kde nám poskytnou dobré služby.

Ve sklepě postupujeme stejně. A abychom svinky a stínky pod květník zahnali, necháme několik hodin rozsvícené světlo. Pak hned jdeme smést úlovek do kýble a šup s ním na kompost!

Stínky a svinky umějí vyrábět kompost, je škoda je zabíjet
Stínky a svinky umějí vyrábět kompost, je škoda je zabíjet

Musíme počítat s tím, že stínky i svinky se rády shlukují pod hlávkovým salátem. Takže když jdeme do skleníku pro salát, bereme si rovnou i lopatku a kyblík a hned po vyndání salátu nabereme i tyto obyvatele našeho skleníku. Na světle jsou dlouho zmatení a prchají jen velmi pomalu.

Podobné články v internetu: