Zimní zahrada jako doping - Zahrada

Zimní zahrada jako doping

Zimní zahrada jako doping

Tropická zimní zahrada
Tropická zimní zahrada

Dvacetimetrová subtropická zimní zahrada Jakuba Víška má všechny atributy relaxační obytné zahrady. „Je to můj stálý doping,“ svěřuje se majitel a uštipuje lístek citroníku: „Přivoňte si!“ A to nás čekala ještě jedna zimní zahrada v tomtéž domě!

 Je studený leden, ale v obytné subtropické zimní zahradě voní citroníky a kvetou orchideje. V příjemně prohřátém vzduchu se mísí kořenitá vůně zeminy a mechu, z rohu zahrady se blýskají oranžové pomeranče a citróny. Zelená clona na obvodu skleníku navozuje dojem klidu a pohody.

 

Citrusy v subtropické zahradě
Citrusy v subtropické zahradě

Palmy, vavřín a oleandry

Ve třech rostlinných patrech – od nejmenších sazeniček až po velké stromky tu rostou rostliny, s nimiž se běžně setkáváme při prázdninových cestách do Itálie či Chorvatska: drobné i větší datlové palmy, vavřín, oleandry, klívie, rozmarýnka, ale i vzrostlá smokvoň a durmany. A také samozřejmě spousta dalších – menších i větších specialitek, které majitel koupil či posbíral na svých cestách na jih. Další pocházejí z miniaturních sazeniček z botanických zahrad, kde Jakub Víšek pracoval.

Vánoce pod hrozny tilandsií

V protisvětle zahrady vystavěná na střeše garáže v čelní straně domu se „stříbří“ hned několik olivovníků. Nad hlavou nám visí hrozny tilandsií a drobných kapradin, prosklenou zelenou scenérii uzavírá zeď domku, která je dekorativně porostlá drobnými lístky popínavého fikusu. Za zdí je pracovna majitele, který je zahradní inženýr.

„V zimní zahradě trávím s rodiči všechny volné i sváteční chvíle – nádherné jsou tu vánoce,“ říká nám hostitel (a také zahradník) u šálku čaje, servírovaného na prostorný teakový stůl v „subtropech“.

„Já sám tu trávím denně nejméně půlhodinu, někdy i více, nepočítaje chvíle, kdy za tu zahradničím.“ Podle jeho názoru je výstavba klasické zimní zahrady krásný a trochu romantický přepych, který si však podstatě mohou dovolit všichni, kteří mají u svého domku kousek místa a k tomu chuť se učit pěstovat exotické solitéry.

Tilandsie
Tilandsie

Zimní zahrada od píky…

Zimní zahradu si lze samozřejmě nechat vybudovat a zařídit od firmy či zahradního architekta. Jakub Víšek však míní, že krásnější je jeho varianta. Začít sám a od píky.

„Se svými sto kusy rostlinek na třech parapetech jsem už jako školák „zamořoval“ byt svých rodičů ve Vršovicích v Praze. Byly všude – na parapetech, pod okny, na stolcích i na balkóně…“

Jeho vášní bylo pěstování exotických kytek ze semínka. Nejraději vzpomíná na úspěšné pokusy s citroníky a kivi.

Mistrovský kousek se mu povedl s dračí palmou (dracaéna draco), kterou si v podobě hrsti semen dovezl z Kanárských ostrovů. „Semena mi vzešla a rostla tak rychle, že jsou mojí pěstitelskou chloubou i jednou z dominant subtropické zahrady,“ říká majitel.

Orientace Víškovy zahrady

Zimní zahrada přiléhá k severní a průčelní stěně obytného domu, což je podle něj dobré zejména v čase léta, kdy dům část zahrady zastiňuje a ta se pak tolik nezahřívá. Z toho vycházejí konkrétní vnitřní světelné podmínky – u stěny domu, kde je nižší intenzita osvětlení, jsou umístěny stínomilné rostliny (kapradiny a ostatní tropické podrostové druhy), naopak druhý konec zahrady je plně osluněn, jsou zde tedy vysazeny zvláště světlomilné druhy (orchideje, sukulenty).

Pohled zvenku
Pohled zvenku

Členění zahrady

Mimo horizontálního členění rostlin majitel myslel i na členění vertikální – každé velké výsadbové nádobě (koryta, sudy apod.) dominuje jedna vzrostná rostlina, která vytváří přirozené růstové podmínky pro nižší podrostové patro – zpravidla pestrobarevné druhy. Ty menší jsou zasazené v ozdobných keramických květináčích.

Zeleň jako bariéra

„Mne osobně je příjemná varianta zimní zahrady v podobě zelené bariéry,“ svěřuje se Jakub Víšek a dodává: „Náš domek je v úzké ulici a poměrně blízko silnice. Proto jsem se snažil si v zahradě vytvořit náležité soukromí, aby mi lidé nekoukali až do talíře, použití zelené bariéry se pro mne stalo nutností.“

K vybudování této bariéry použil přes sto kusů drobných i větších jedinců. V případě, kdy je zimní zahrada koncipovaná jako přechodový prvek do venkovního terénu, používá se spíše menší počet solitérů, aby nedošlo k omezení výhledu do vnější okrasné zahrady.

odpočinek v subtropické zahradě
odpočinek v subtropické zahradě

Odpočinek v tropech

„Je libo banán?“ nabízí nám s úsměvem hostitel a ukazuje na malý plod na vzrostlém banánovníku se třemi banány. Banánovník totiž „šel“ v jeho subtropické zahradě tak, že ho musel rozsadit na dva kousky. „Větší sazenici jsem na podzim přemístil do nově vystavěného skleníku – tropické zimní zahrady, kterou jsem si na jižní straně domu nechal postavit vloni na podzim. Teď je tu docela příjemně,“ říká, „ale v létě tu bude dost horko.“ Naštěstí je zimní zahrada zastíněná vzrostlým stromem, která ji chrání proti jižnímu sluníčku.

Kroton se umí barevně prosadit
Kroton se umí barevně prosadit

Zimní zahrada číslo dvě

Podle slov majitele jde v případě tropické zimní zahrady o reprezentativní a sbírkovou záležitost. „Při její stavbě jsem se poučil z chyb, které jsem udělal při budování přední subtropické části. To nejdůležitější bylo vybrat správnou kombinaci zavlažování a vyhřívání. To je tu již v podlaze a je samozřejmě kombinováno s dalšími zdroji. Důležitá je také úprava podlahy v náležitě šikmém sklonu, aby mohla odtékat nadbytečná voda ze zálivky a nepoškozovala dům.“ K regulaci vzdušné vlhkosti (ta může v tropické zahradě dosahovat až 80%) je zapotřebí v zahradě instalovat větrací systém.

Tropická část zimní zahrady
Tropická část zimní zahrady

Obě zahrady jsou využívané

Nač vlastně potřebujete dvě zimní zahrady u jednoho domu, ptali jsme se majitele. „Moje sbírka je takto rozdělena do dvou různých biotopů (tropy, subtropy) – společně se rostlinám ze dvou různých biotopů nedařilo. Proto jsem musel nechat postavit ještě jednu zahradu. Je v tom i láska ke specialitkám, které v subtropech nelze pěstovat. Když si tu v podvečer zapálím skořicové svíčky a nasvítím neskutečné tvary svojí sbírky philodendronů a fikusů, je to nádhera! V zimě je tu také díky vyhřívané podlaze o hodně tepleji nežli v subtropech a tak tu bývám častěji“ vysvětluje pan Víšek.

Text: Radka Borovičková

Foto: Zdeněk Roller

Podobné články v internetu: